Rusko

Pokud by se Ukrajina vzdala části svého území ve prospěch Ruska, není to podle manželky ukrajinského prezidenta Oleny Zelenské (44) řešením. Země by se tím podle ní vzdala i své svobody a válku by to stejně neukončilo, uvedla pro americkou televizní stanici ABC. Východní část státu a jmenovitě Donbas musí dál zůstat součástí její země, uvedla. Pro ŽivotvČesku.cz se vyjádřil bývalý velvyslanec v USA Petr Kolář (59).

Variant, jak dopadne válka na Ukrajině, zaznělo za téměř sto dní konfliktu mnoho. Pádem režimu v jedné či druhé zemi počínaje po totální vítězství Ukrajinců konče. Jedna z těch realističtějších počítá se zabráním východní části země Ruskem, které to označí za své vítězství, a vytyčením hranice. Bezpečnostní expert Josef Kraus pro ŽivotvČesku.cz popsal, co se na ní bude dít.

Válka na Ukrajině pokračuje už čtvrtým měsícem. Většina východoukrajinského Severodoněcku je pod kontrolou ruských vojáků, oznámil v posledním dnu května gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Ukrajinský generální štáb dříve uvedl, že ruští vojáci pokračují ve snaze obklíčit ukrajinské jednotky v Severodoněcku a připravují ofenzivu na nedaleká města Siversk a Rajhorodok. Ruskojazyčný server BBC upozornil, že dobytí obou obcí západně od dvojměstí Severodoněck-Lysyčansk by ruskou armádu o krok přiblížilo k obklíčení a odříznutí ukrajinské armády v celé oblasti. Pro ŽivotvČesku.cz současné vojenské střety a cíl Moskvy na východě Evropy okomentoval Jiří Paroubek (69), který se domnívá, že Ukrajině se už tolik nedaří.

Ruská armáda se podle vojenského analytika Lukáše Visingra (39) blíží do bodu, který bude znamenat zlom ve válce na Ukrajině. "Někdo odhaduje, že se to stane už za měsíc, někdo až v srpnu," uvedl pro ŽivotvČesku.cz. Rusové podle britského ministerstva obrany aktuálně postupují v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny pomalu a soustřeďují své síly na menším prostoru. Tím si ale podle Britů pro sebe vytváří riziko na jiných územích.

V současnosti Evropa intenzivně řeší, jak uskladnit plyn, aby byl nějakou dobu dostupný i při přerušení dodávek z Ruska. Do zásobníků v Česku proudí v poslední době zemní plyn rychleji než dřív - do konce listopadu musí být z rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu naplněné minimálně z 80 procent. Zároveň se dá z logiky věci vyvodit, že vláda bude muset nutně řešit nadcházející topnou sezonu. Kvůli invazi vojenských sil Vladimira Putina (69) na Ukrajinu je evropským plánem odstřihnutí se ze závislosti na dodávkách z Ruska. Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (61) je to správná cesta, která představuje náročnou výzvu. Podle něj je totiž hlavním hráčem na cestě za daným cílem čas a technologický postup, uvedl to na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz.

Před více než třemi měsíci zahájila Ruská federace »speciální vojenskou operaci«, kdy napadla Ukrajinu. Západní svět ale vnímá situaci jako válku a obránce podporuje především dodávkami zbraní. Do popředí se od té doby dostalo jméno ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského (44), který se ukázal být silným vůdcem svého lidu. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila europoslance Marcela Kolaju (41), jak jméno ukrajinského prezidenta vnímají v Bruselu.

Válka na Ukrajině probíhá již delší dobu bez výraznějších posunů. Rusové budují v okupované Záporožské oblasti třetí obrannou linii, z čehož lze usuzovat, že se tam hodlají usadit na delší dobu. Německý kancléř Olaf Scholz mezitím uvedl, že prezident Vladimir Putin na Ukrajině nevyhraje a o míru začne vyjednávat, až si uvědomí, že neprolomí ukrajinskou obranu. Podle bezpečnostního analytika Lukáše Visingra se Rusko ocitlo fakticky ve válce proti celému zbrojnímu a ekonomickému potenciálu Západu. "Především pak USA," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Jedním z často diskutovaných momentů, který by mohl ukončit válku na Ukrajině, je svržení Vladimira Putina a změna režimu v Rusku. Stejná situace ale může nastat i v Kyjevě, kde by se moci mohl ujmout někdo ochotný dohodnout se s Ruskem na kompromisu. Podle bezpečnostního analytika Josefa Krause to přitom není nereálný vývoj, jak by se na první pohled mohlo zdát. "I na Ukrajině je silný vnitropolitický tlak, který zvyšuje snaha Západu přimět vedení země k mírovým jednáním," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Čtvrtfinále - zápas, který vždy rozhodne o tom, jak je mistrovství světa vnímáno. Německo je sice papírově slabší soupeř, v posledních letech ale svými výsledky jasně ukazuje, že dokáže hrát a porážet kohokoli. "Trenéři i hráči to samozřejmě vědí a důležité bude soupeře nepodcenit," uvedl pro ŽivotvČesku.cz slavný útočník Jiří Hrdina (64), který má doma zlatou medaili ze světového šampionátu v roce 1985 a třikrát vyhrál i slavný Stanley Cup.

Od 24. února letošního roku probíhá na Ukrajině válka, kterou ruští mocnáři nazývají »speciální vojenskou operací«. Do země od jejího počátku proudí hmotná podpora ve formě zbraní z mnoha evropských zemí. Právě to by podle běloruského vůdce Alexandra Lukašenka (67) mohl být důvod, proč by z konfliktu mohla vzniknout třetí světová válka. "Země celého světa by se měly sjednotit, aby předešly světové válce," napsal v dopisu generálnímu tajemníkovi OSN Ántoniu Guterresovi (73). Pro ŽivotvČesku.cz promluvil generál Andor Šándor (64), jak by dopadl konflikt v rámci použití jaderných zbraní.

Součástí každé války je propaganda, a to zpravidla obou stran konfliktu. Získat ověřené a objektivní informace je tak často velmi složité, mnohdy dokonce neproveditelné, a tak se skutečná situace na bojišti pro mnoho lidí stává těžko přehlednou. Přesto je podle vojenského analytika Josefa Krause možné dopátrat se odhadů, které nejsou daleko od reality. "Hodnověrnější jsou informace vycházející z analýz reálných dat," uvedl pro ŽivotvČesku.cz s vysvětlením, jak takové analýzy vznikají.

Přesně před třemi měsíci zahájilo Rusko vojenskou invazi na Ukrajinu, kterou označuje za speciální vojenskou operaci. Západní svět ale vnímá situaci jako válku a Ukrajince podporuje především dodávkami zbraní. Přestože se hlavně v prvním měsíci konfliktu objevily informace o zmařených atentátech na Volodymyra Zelenského (44) a opakovaně se psalo o možném nahrazení Vladimira Putina (69), oba jsou stále ve svých funkcích. A podle vyjádření bezpečnostního experta Andora Šándora pro ŽivotvČesku.cz se na tom nic nebude měnit.

Inflace, drahota, obavy z následků války na Ukrajině. Česká republika neprožívá klidné období a vláda je pod palbou kritiky jak části občanů, tak opozice. Hnutí ANO například své výtky zhmotnilo i do billboardové kampaně »Za Babiše bylo líp«. Podle místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olgy Richterové (37) vláda dělá, co je třeba. "Strach není potřeba mít," uvedla pro ŽivotvČesku.cz zkušená politička.

Válku, která začala 24. února a v současnosti trvá tři měsíce, lze rozdělit do dvou fází. Během první se Rusko pokusilo zmocnit se Kyjeva a také zahájilo útok hned ve čtyřech směrech na jihu a jihovýchodu Ukrajiny. Dobýt ukrajinské hlavní město se nepodvedlo. Po ústupu ruských sil ze severu Ukrajiny - z Kyjevské, Černihivské a Sumské oblasti - se veškeré úsilí ruského uskupení vojsk soustřeďuje na východě a na jihu země. Konflikt zdaleka není tak dynamický, jako tomu bylo v prvních týdnech střetů. Pro ŽivotvČesku.cz důvod vysvětlil bývalý šéf vojenské rozvědky a politický komentátor Andor Šándor (64).

Pohledy odborníků na současné válečné dění na Ukrajině se shodují v tom, že ruská strana nevede úspěšné tažení, které mělo být podle spekulací hotovou věcí v řádu dnů, maximálně týdnů. »Speciální vojenská operace« narazila na silný odpor Ukrajinců. Rusko kvůli tomu stupňuje své raketové a letecké útoky, protože se mu nedaří na bojišti. Před víkendem to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44). Podle redakcí ŽivotvČesku.cz dotázaného bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity jsou záměry Vladimira Putina (69) v tuto chvíli poměrně jasné. Ruské ministerstvo obrany také upřesnilo, co znamenají písmena Z a V sloužící jako rozpoznávací znaky.

Prakticky tři měsíce trvá rusko-ukrajinský konflikt, který si vyžádal desítky tisíc lidských životů. Obě strany už spolu ani nevedou diplomatické pokusy o dohodu, která by vedla ke složení zbraní. Pro redakci ŽivotvČesku.cz se na dotaz pokusil zhodnotit prezidenta Ruské federace Vladimira Putina (69) ohledně jeho kladů a záporů generál v záloze a politický komentátor Andor Šándor (64). Poukázal na věci, které mnozí možná přehlížejí.

V současné době brání válkou zmítanou Ukrajinu proti ruskému agresorovi na 700.000 tisíc vojáků. Uvedl to list Ukrajinska pravda, kterému to sdělil prezident Volodymyr Zelenskyj (44). Ukrajinský generální štáb v aktualizovaném přehledu ztrát nepřítele uvedl, že Rusko od začátku invaze už přišlo téměř o 29.000 vojáků. Vojenské střety trvají bezmála tři měsíce a na jejich začátku jen málokdo tipoval, že bývalý herec se ukáže jako silný vůdce, který ruským vojenským silám nadělá pořádné vrásky na čele. Redakce ŽivotvČesku.cz požádala generála v záloze Andora Šándora (64) o zhodnocení ukrajinského prezidenta ve smyslu, čím se mu zalíbil a naopak, tedy v čem vidí u něj nedostatky.

Ruské ministerstvo zahraničí označilo celkem už několik set zahraničních pracovníků diplomatických misí v zemi za nežádoucí osoby. Z obecného hlediska většinu případů označila Moskva jako odvetný krok za předchozí vyhoštění ruských diplomatů ze zemí EU a dalších. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil bývalý velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář (59), o jak závažnou věc jde. Podle něj momentálně jednání s Ruskem na diplomatické úrovni nedávají smysl, naopak je důležité soustředit se na řadu jiných věcí.

Region na východě Ukrajiny známý jako Donbas zničila ruská armáda tak, že tato někdejší průmyslová oblast v současnosti připomíná peklo. Uvedl to v noci na pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44). Obvinil ruská vojska, že se snaží zabít co nejvíce Ukrajinců a záměrně zemi způsobit co největší hmotné škody. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra se ale po bezmála třech měsících bojů ukázalo, že ruské konvenční síly jsou v naprosto tragickém stavu, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz s tím, že jde o ostudu.

Jednota zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance v přístupu k Rusku a k dalším návaznostem konfliktu na Ukrajině má opakovaně trhliny. Německo řeší závislost na ruském plynu, Maďarsko odmítá podpořit některé sankce, Turecko a Chorvatsko se zase staví proti vstupu Finska a Švédska do NATO. Určitý schizofrenní přístup některých států popsal pro ŽivotvČesku.cz i bývalý šéf civilní rozvědky Andor Šándor.

Rusko-ukrajinský konflikt si zanedlouho připíše třetí měsíc vojenských střetů, během nichž přišly o život desítky tisíc lidí. V současnosti už nejde o tak dynamický způsob boje, jako tomu bylo v prvních týdnech válečného konfliktu, kdy Rusko podniklo 24. února »speciální vojenskou operaci« na území sousední země. Ohledně bojů na východě Evropy panuje několik otazníků, na které logicky nikdo neumí přesně odpovědět. Zejména pak, kdy skončí válka a kdo je doposud vítěz. Redakci ŽivotvČesku.cz se pokusil nastínit svůj pohled na věc respektovaný bezpečnostní expert Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.