Ministerstvo propagandy: Válka na Ukrajině je plná dezinformací a lží. Co je důvodem vymývání mozků lidem, vysvětlila odbornice Radana Rovena Štěpánková

Vladimir Putin
Vladimir Putin
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 26. 6. 2022

Velké internetové platformy budou muset důsledněji postupovat proti dezinformacím včetně falešných účtů či cílené propagandě. Počítá s tím návrh nové verze kodexu boje proti dezinformacím Evropská komise. Podle listu Financial Times jej mají podepsat zástupci nejvýznamnějších společností, jako je Google, Twitter či majitel Facebooku Meta. Ohledně dezinformací, propagandy a cílených lží, které se týkají zejména vojenského konfliktu na východě Evropy, pro ŽivotvČesku.cz promluvila respektovaná psycholožka Radana Rovena Štěpánková. Vysvětlila, co za souborem manipulací vlastně stojí.

"Cílem lží, dezinformací, manipulací a podobně ve válečném konfliktu je potřeba vyvolávat emoce, pocit přesvědčení, že lidé stojí na straně jediné a neměnné pravdy. Vyvolat nenávist vůči druhé straně a mít podporu davu pro své ekonomické a mocenské zájmy," vyjmenovala pro ŽivotvČesku.cz odbornou veřejností uznávaná psycholožka Radana Rovena Štěpánková s tím, že tento komplex nekalých praktik se netýká výhradně války na Ukrajině, ale jde o proces, který saha velmi daleko do minulosti a v posledním století je využívána po celém světe.

V současnosti se podle zkušené odbornice, která se může pochlubit poměrně značným profesním růstem, jak uvádí na svých oficiálních stránkách, praxe přesunula zejména do kyberprostoru - tedy na různé sociální sítě, internetové servery a podobně. Problém dezinformací v současné době spočívá zejména také v tom, že v enormně velkém množství informací, které různé platformy produkují, zaniká prostor pro ověřování.

Velké internetové společnosti již v roce 2018 dobrovolně přistoupily ke kodexu, který obsahuje pravidla boje s dezinformacemi. Zavázaly se například, že zaručí transparentnost politické reklamy a že zakročí proti falešným a automatizovaným účtům. Komise se chystá pravidla aktualizovat a rozšířit jejich působnost v době, kdy se EU potýká s šířením ruské válečné propagandy v unijních zemích.

"Chceme, aby si platformy najaly ověřovatele faktů, kteří budou pracovat v jazycích všech členských států. A také chceme odříznout dezinformační systémy od peněz," řekla o dvou z cílů nové podoby kodexu místopředsedkyně EK Věra Jourová, do jejíchž pravomocí boj proti dezinformacím spadá.

Podle dosud neveřejných požadavků uniklých do médií budou muset platformy ve všech členských zemích dokládat, jak postupují proti dezinformačnímu či škodlivému obsahu v příspěvcích i reklamách. Škála jejich činnosti může sahat od odstraňování nelegálních příspěvků po nezávislé hodnocení důvěryhodnosti obsahu u klíčových témat, jako je válka na Ukrajině či covidová pandemie. Pravidla firmy zavážou také k potírání cíleně manipulativních videí označovaných jako deepfake.

Nový kodex bude propojen s normou o digitálních službách, na jejímž obsahu se EU dohodla letos na jaře. Firmám na jejím základě bude hrozit pokuta až do výše šesti procent jejich ročního světového obratu, pokud nebudou pravidla dodržovat.

Eurokomisařka ocenila, že USA a EU našly společnou řeč v boji proti ruské invazi na Ukrajinu. Manipulace informacemi je podle ní velmi podceňovanou zbraní a ohrožením demokracie. Obyvatelé Ruska podle Jourové dnes nemají informace o skutečném dění na Ukrajině, protože je před nimi ruský prezident Vladimir Putin tají. 

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.