Rusko

V noci z pondělí na úterý se na internetu objevilo nepotvrzené video, v němž ruské jednotky vozidly přemisťují dva raketové systémy pobřežní obrany. Jejich směr vede k hranici s Finskem. Video zabírá jednotky jen pár hodin po tom, kdy Rusko varovalo severskou zemi ohledně jeho záměru vstoupit do NATO. Pro ŽivotvČesku.cz aktuálně promluvil velvyslanec a bývalý dvojnásobný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (35) ohledně toho, jak Finsko vnímá současnou ruskou agresi.

Rusko podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského (44) shromažďuje desítky tisíc vojáků k další ofenzivě na východě Ukrajiny. Právě tam se podle něj také odehraje rozhodující bitva celé války. Obdobně celou situaci vnímá i západní svět a řada bezpečnostních analytiků. Lukáš Visingr, jeden z nich, pro ŽivotvČesku.cz popsal tři možné scénáře, které mohou nastat.

Patří mezi oblíbené osobnosti českého showbyznysu a jeho komediální talent si zamilovali lidé napříč republikou. Herec, bavič a spisovatel Luděk Sobota (78) jako zasloužilý důchodce není vůbec nadšený z doby, která nenese moc pozitiv. Pro ŽivotvČesku.cz se svěřil s tím, že největší starosti mu dělá inflace, která se pohybuje na necelých 13 procentech a zdražuje všechno, na co se člověk podívá.

Severské země Finsko a Švédsko mají více a více jasno ohledně vstupu do NATO. Podle deníku The Times se chtějí ke členským zemím Severoatlantické aliance zařadit už v létě. Jde o důsledek »speciální vojenské operace«, která se proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi (69) vrací jako bumerang. Čemu chtěl zabránit, se naopak více přibližuje. Právě vojenským vstupem na Ukrajinu chtěl rozšíření NATO zabránit. Pro redakci ŽivotvČesku.cz se nedávno k tématu vyjádřil bývalý dvojnásobný ministr zdravotnictví a nově velvyslanec ČR Adam Vojtěch (35).

Zřetelným záměrem Ruské federace je získat území celé Ukrajiny. V současnosti je její pozornost upřena k regionu na východu země. Ve čtvrtek to řekla náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. Nyní se schyluje k bojům v regionu na východě Ukrajiny, který je znám jako Donbas. Je otázkou, zda tím skončí válečné krveprolití. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého politika a exministra vnitra Ivana Langera (55), co nastane po válce na Ukrajině.

Dlouhodobým záměrem Ruské federace je získat celou Ukrajinu. V současnosti je její pozornost upřena na východ země. Ve čtvrtek to řekla náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. V současnosti se pomalu rozhořívá bitva o region na východě Ukrajiny zvaný Donbas, kam směřuje ve své další etapě »speciální vojenská operace«, jak ji nazvala ruská strana. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého šéfa vojenské rozvědky a politického komentátora Andora Šándora (64), co konflikt směřovaný do východní části země přinese.

První novináři se dostali do jaderné elektrárny Černobyl poté, co se ruské síly stáhly z odstavené ukrajinské jaderné elektrárny Černobyl. Do médií se tak dostaly první informace o tom, co okupační ruská armáda na místě způsobila. V prostředí se zvýšenou radiací ruští vojáci působili měsíc. Ukrajinský ministr energetiky German Galušenko jim v pátek vzkázal, že jim dává maximálně rok. Pro ŽivotvČesku.cz jeho slova okomentovala jaderná lady Dana Drábová (60).

Jeden z prvních snímků, které svět spatřil v souvislosti s vojenským konfliktem na Ukrajině, byl s učitelkou Olenou Kurylovou která přežila raketový útok ve svém domě a podařilo se jí před válkou utéct do sousedního Polska. Žena měla po explozi zakrvácený obličej, poraněné oko a bílý obvaz na hlavě. Podle deníku Daily Mail žena podstoupila složitou tříhodinovou operaci a částečně se jí vrátil zrak. Předtím si vyslechla, že možná nebude už vidět.

Rusko po řadě neúspěchů stáhlo svá vojska z oblasti Kyjeva a jeho »speciální vojenská operace« se začíná soustředit na východě Ukrajiny v regionu Donbas. Konflikt se tak zřejmě dostane do fáze, která se bude podle vojenského analytika Lukáše Visingra táhnout pravděpodobně týdny. Pro ŽivotvČesku.cz pak odhadl, jaké jsou počty vyhaslých životů v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Bývalý ministr Michael Kocáb (67) je přesvědčen, že nejlepší by v současné době bylo, kdyby došlo k nukleárnímu odzbrojení všech zemí. Současný vojenský konflikt na Ukrajině ukazuje, jak jsou zbraně hromadného ničení rizikem pro všechny. „Leckomu to může znít jako utopie, ale je to to nejdůležitější, co by se mělo udělat," uvedl pro ŽivotvČesku.cz bývalý politik s tím, že pokud jde o česko-ruské vztahy po válce, existuje několik variant, jaké mohou nastat.

Rakety, které dnes zasáhly vlakové nádraží v Kramatorsku na východě Ukrajiny, zabily přes 30 lidí a dalších více než 100 utrpělo zranění, uvedla agentura Reuters. Ta zároveň poznamenala, že tuto informaci nemohla zatím na místě ověřit. Na sociálních sítích se objevila fotografie se zbytkem rakety, na které je azbukou napsáno »Pro děti«. Význam takových vzkazů vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz psycholog Jeroným Klimeš.

Svět čelí největší bezpečnostní krizi od konce světové války. Rusko po napadení Ukrajiny opakovaně mluvilo o možnosti použití jaderných zbraní a mezi částí veřejnosti se šíří značný strach. Řešení pro tyto lidi se aktuálně nabízí ve Vsetíně, kde je na prodej funkční protiatomový kryt. K problematice se pro ŽivotvČesku.cz vyjádřil Michal Bareš, specialista na ochranu obyvatel.

Bývalý politik Jiří Paroubek (69) je přesvědčen, že pomáhat válečným uprchlíkům z Ukrajiny je naprosto správná věc, která je morální povinností. Pokud pak jde o vyzbrojování země modro-žluté vlajky, která se brání ruskému agresorovi, dokáže problematiku vnímat z několika rovin. "Nejsem zastánce toho, co se děje, je to tragédie a nemá v 21. století místo, ale umím si představit, že Česká republika bude tou zemí, která se bude snažit o mírový princip," řekl pro ŽivotvČesku.cz bývalý předseda vlády s tím, že se nesmí přes samou válku zapomínat na vlastní obyvatelstvo.

Pokud si doposud někdo myslel, že na Ukrajině už druhým měsícem probíhá válka, tak mu eskalující se aktivita bojů o východní region Donbas bude připadat jako biblická apokalypsa. Do oblasti míří v současnosti další ruské jednotky, a to včetně žoldnéřů z ruské soukromé Vagnerovy skupiny. Ve své pravidelné ranní zprávě o válce na Ukrajině to v pondělí napsalo britské ministerstvo obrany. "Cíl západních zemí je, aby Putin na Donbasu prohrál," řekl pro ŽivotvČesku.cz vojenský analytik Lukáš Visingr.

Od začátku války se objevilo hned několik zpráv, které predikují konec nejmocnějšího muže Ruska. A to ať jde o převrat, který připravuje zájmová skupina, otrava jídlem, atentát a další. Realita je taková, že válka na Ukrajině vstoupila do druhé poloviny druhého měsíce bojů a Vladimir Putin (69) řídí svou armádu z Kremlu dál. Aktuálně očekává vítězství na Donbasu, kde se schyluje ke skutečnému krveprolití. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého ministra Michaela Kocába (67), který odpověděl na dotaz, jaké budou vztahy České republiky a Ruska po válce.

O odvážení ukrajinských civilistů za hranice se spekuluje už několik týdnů. Zatímco západ mluví o deportacích, Rusko podobné zprávy opakovaně odmítalo. Teď poprvé přiznalo, že na jeho území jsou statisíce Ukrajinců, odmítá ale, že by se tak dělo pod jakýmkoli nátlakem. Sociolog Vojtěch Bednář pro ŽivotvČesku.cz nastínil, co by za přesunem tak velkého množství lidí mohlo být.

Další sankce plánuje uvalit Evropská unie na Rusko. Kromě zákazu dovozu ruského uhlí by se měly dotknout i nejbližších lidí Vladimira Putina, konkrétně dvou dcer šéfa Kremlu, které má s bývalou manželkou Ljudmilou. O podobném kroku údajně uvažují i USA. Stigmata dětí slavných rodičů popsal pro ŽivotvČesku.cz sociolog.

Úmyslná lež není názor - umět pochopit význam úvodní věty může být v digitálním světě výhrou. Není ale zcela jednoduché rozklíčovat, kde leží hranice mezi svobodou projevu a šířením dezinformací. Redakci ŽivotvČesku.cz přední český marketér Marek Prokop, který je specialistou na digitální marketing, internetové obchodní strategie a odborník na SEO, poskytl rozhovor, v němž odhalil nebezpečí a rizika falešných informací, které ovlivňují lidský úsudek a deformují a rozdělují společnost zejména v prostředí českého internetu. Právě tam číhají nástrahy třeba v podobě ruské propagandy.

Ukrajinské město Buča se stalo místem zrůdného činu, který mají mít na svědomí ruští vojáci. Na záběrech a fotografiích zohavených těl civilistů se měly nacházet i ženy a děti. Podle předsedy hnutí Přísaha Roberta Šlachty (50) poukazuje masakr nedaleko Kyjeva na zoufalství vojsk Ruské federace. "To už nemá s válkou nic společného, považuji to za genocidu. V podstatě se dá říci, že když armáda Ruska páchá taková zvěrstva, úplně se »utrhla ze řetězu«," zhodnotil pro ŽivotvČesku.cz.

Děsivý pohled nabídly fotografie, které oblétly svět. Vyvraždění stovek civilistů v Buče u Kyjeva se už teď zapsalo do válečných zločinů historie. Podle ukrajinského ministerstva obrany byly ulice posety mrtvými těly, někteří lidé měli svázané ruce za zády. Moskva odpovědnost za smrt civilistů odmítla. Nově zveřejněné satelitní snímky společnosti Maxar Technologies údajně dokazují, že vraždění v Buče bylo spácháno v době, kdy oblast ovládala ruská armáda. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity, kolik času teoreticky potřebovali váleční zločinci na to, aby připravili o život přibližně 300 lidí.

Poprava lidí ve městě Buča bude navždy válečným zločinem, který se s vysokou mírou pravděpodobnosti bude historicky připomínat jako ukázka toho, jakou zrůdnost je člověk schopen spáchat. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí odmítl, že by se likvidace civilistů dopustili ruští vojáci při ústupu z Kyjevské oblasti. Do masového hrobu bylo umístěno okolo 300 těl, uvedl starosta města Anatolij Fedoruk. Jak ovlivní masakr nevinných lidí vývoj válečného konfliktu, odhadl pro ŽivotvČesku.cz bývalý šéf vojenské rozvědky Andor Šándor (64).