Včela

Se změnou klimatu, kdy se střední Evropa začíná teplotně vyrovnávat jižní Evropě, migrují do České republiky nové druhy hmyzu. Mezi nimi je i žahalka žlutá, poddruh vosy obecné. Ta sice nežije v hejnech, jako tomu je u klasické vosy, její jed je ale daleko agresivnější. Vyznačuje se dvěma žlutými pruhy na zadečku a černýma nohama. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila entomologa Michala Perlíka, aby čtenářům přiblížil, co je žahavka zač a zda se jí obávat.

Sršeň asijská je nebezpečí, kterého se přímo děsí čeští včelaři. Její výskyt byl v minulosti zaznamenán v sousedním Německu. Charakteristicky zbarvený zástupce hmyzí říše z čeledi sršňovitých může být velkým rizikem. Entomolog Tomáš Melichar popsal, jak je to s jejím výskytem na území České republiky. "Je to další predátor pro včely, které loví. Proto nikdo neví, co tu může způsobit. Velikostí je podobná naší sršni s rozdílem, že je černá," uvedl pro ŽivotvČesku.cz s tím, že včela medonosná je pro útočného predátora něco jako pro člověka jídlo z fast foodu. Portál Seznam Zprávy nedávno uvedl, že včelaři žádají veřejnost o pomoc s mapováním podezřelých hnízd.

Český svaz včelařů hlásí rekordní zimní úhyny včelstev - včely medonosné. Radostí jim snad může ale být, že včele drvodělce (Xylocopa) se v ČR daří. K vidění je čím dál častěji. Někoho by černý hmyz dosahující délky až 3 centimetry mohl sice vyděsit, k obavám ale není důvod. "Je obezřetná, neškodná a nikoho nenapadá," řekl o chráněném druhu včely pro ŽivotvČesku.cz odborník Augustin Uváčik z Výboru pražských včelařů.

Včela drvodělka je na české poměry stále vzácná. I přes to se dá spatřit zejména v nižších polohách na území České republiky čím dál častěji. Někoho by černý hmyz dosahující délky až 3 centimetry mohl vyděsit. K panice však není důvod. "Vyhýbá se každému pohybu a neznámému prostředí. Je neškodná a nikoho nenapadá," řekl o chráněném druhu včely pro ŽivotvČesku.cz odborník z Výboru pražských včelařů.

Když se psal rok 2008, v Česku byla její přítomnost poměrně vzácná. Dnes je situace jiná. A dá se na ni narazit prakticky kdekoliv. Řeč je o zápřednici jedovaté, tedy nejjedovatějším pavoukovi v ČR. Reakce na její kousnutí se mohou lišit, ovšem odborníci uklidňují, že zdravému člověku nemůže smrtelně ublížit. "U nás jich je asi 10 druhů, jsou to pavouci, jako je každý jiný. Když ho člověk neopatrně zmáčkne, tak ho může kousnout, ale nic mu to neudělá," řekl pro ŽivotvČesku.cz biolog Vlastimil Růžička z Biologického centra AV ČR.

Česká republika rozhodně není zónou, kde by se to hemžilo jedovatými tvory. Přesto i uprostřed Evropy se vyskytují živočichové, které umí usmrtit člověka. Zlou pověst má zmije obecná, ale mezi mezi nejmasovější »​zabijáky« v české krajině nepatří. "Zmije obecná má poměrně slabý jed, má ho jen deset miligramů," uvedl pro ŽivotvČesku.cz chovatel plazů Karel Zavadil.

Stále více se vyskytuje v českých končinách největší příslušnice čeledi včelovitých – vzácná drvodělka. Jedná se o velkou včelu, která může svým tělem připomínat čmeláka. Podobně jako sršeň vzbuzuje svou velikostí strach a lidé by se mohli uchýlit k tomu, že se ji pokusí zabít jakožto hlučný hmyz, kterého se bojí. "Není nebezpečná, je mírumilovná a velmi plachá. Těžko by zaútočila," uvedl odborník z Výboru pražských včelařů.

Když se vysloví název hmyzu »vosa« , řada lidí zpozorní. Z vos mají lidé obavy a považují je zcela za zbytečné. Přitom právě žluto-černý létající hmyz má pozitivní vliv na celkový chod přírody. Z biologického hlediska je totiž mezi včelou a vosou minimální rozdíl. Alespoň to tvrdí odborníci z Karlovy univerzity.

Podle odborníků se v loňském roce přiblížila expanze extrémně nebezpečný druh sršně z Asie. Byl spatřen několikrát v Německu. A letos by se mohl kvůli výhledům směrem k teplejšímu počasí dostat k našim hranicím. Entomologové varují, že agresivní hmyz dělá velké problémy zejména včelařům.