Jaderné zbraně v rukou Vladimira Putina: Strašit může, dokud atomovku nepoužije. Radioaktivní spad by šel na Rusko, říká expert

Ruský prezident Vladimir Putin
Ruský prezident Vladimir Putin
Foto: Profimedia
Josef Šťastna | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 11. 3. 2022

Ruský prezident Vladimir Putin (69) dal v souvislosti s krizí ve východní Evropě příkaz uvést do pohotovosti jaderné zbraně. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra má existence taktických jaderných zbraní odstrašující účel. Zbraně plní účel, dokud se s nimi dá vyhrožovat. "Představa, že když někdo hodí atomovku na Kyjev, že se Ukrajinci vzdají, je zcestná, to by je ještě více naštvalo. Jaderný spad by navíc schytali v první řadě Rusové, na to se nesmí zapomínat," uvedl vojenský analytik pro ŽivotvČesku.cz.

Od momentu, kdy ruský prezident Vladimir Putin vydal příkaz uvést odstrašující síly do pohotovostního režimu, celý svět začal uvažovat nad tím, zda je Rusko skutečně schopné použít taktické jaderné zbraně. Půjdu rovnou k věci, vy si umíte představit scénář, kdy od Moskvy letí raketa třeba na Prahu? Za jak dlouho by tu byla?

Na váš dotaz se nedá odpovědět, protože Rusko nedisponuje raketou, která je schopná letět z Moskvy do Prahy. Na ten dotaz tedy odpověď neexistuje. Pokud tedy nebereme v úvahu mezikontinentální balistické rakety. Vezměme to ale hypoteticky. Pokud by Rusové opravdu chtěli použít taktickou jadernou zbraň, tak nejpravděpodobnější je použití raket Iskander. To jsou balistické rakety krátkého doletu, které mají oficiální dolet 480 kilometrů, v reálu to bude pravděpodobně více, říká se, že Iskander byl zkonstruován tak, aby měl větší dolet, než umožňovala dnes již neplatná smlouva INF (Intermediate Nuclear Force - smlouva o středních jaderných silách, pozn. red.). Reálně to může být 700 (možná i 800) kilometrů. Zdůrazňuji, že se samozřejmě nebavíme o mezikontinentálních balistických raketách.

Rakety Iskander už byly nasazeny na Ukrajině, je to tak?

Je to tak, rakety Iskander byly v konvenční verzi nasazené i na Ukrajině. Rusové jich vypustili velké počty, podle některých zdrojů ruské armádě již téměř došly. Mluvíme ale o konvenční verzi. Tyto rakety byly rozmístěné v Kaliningradu. Vladimir Putin v minulosti nějakou dobu vyhrožoval, že je tam rozmístí, pak tak učinil a rozmístil je tam, ale nikdo si z té nové situace nic moc nedělal. Pokud by ale Rusové chtěli použít »menší« taktické jaderné hlavice, tak mají i jiné prostředky mimo Iskander.

Máte na mysli, že by mohli použít třeba ponorky?

Mohou vypustit střely s plochou dráhou letu z ponorek... Ale pojďme si hlavně říct, k čemu by jim to bylo? Na jaký cíl by taktickou atomovou zbraň měli použít? I ta taktická "malá" atomovka je pořád velmi výkonná jaderná zbraň. Když se řekne taktická jaderná zbraň, tak jsou to často hlavice na úrovni, nebo i silnější, jako byla bomba svržená na Hirošimu. Pak jsou tu strategické hlavice na mezikontinentálních raketách, ty jsou několikanásobně silnější. Je nutné rozlišovat taktické a strategické zbraně.

Když se bavíme o taktických jaderných zbraních, dokáže taková zbraň srovnat se zemí například Kyjev, který má rozlohu cca 830 kilometrů čtverečních?

Ne celé, ale velkou část ano. Ale znovu se ptám, k čemu by to bylo? Neumím si představit, jaký by to mělo smysl.

Vladimir Putin je nevyzpytatelný a jaderné zbraně používá jako odstrašující prvek...

Právě, jaderné zbraně mají odstrašující prvek, dokud se nepoužijí. V momentu, kdy je použijete, tak se ten odstrašující efekt ztratí. Taktické jaderné zbraně se jmenují taktické, protože se mají používat na bojišti, ne proti městům. »Malé« jaderné zbraně byly vyvinuté, aby se zastavila přesila nepřítele na konvenčním bojišti, když panovaly obavy za studené války, že ta druhá strana zahájí masivní konvenční útok. Takový útok se měl zastavit použitím taktických jaderných zbraní, ty měly zasáhnout čela postupujících vojsk. Na to byl vyvinut právě Iskander, ale použití proti městům nedává smysl. Jaký by to přineslo vojenský efekt?

Řada lidí se domnívá, že použití taktické jaderné zbraně proti Kyjevu by mohlo zlomit odpor Ukrajinců bránit se okupaci. Vy si to nemyslíte?

Představa, že když někdo hodí atomovku na Kyjev, že se Ukrajinci vzdají, je zcestná, to by je ještě více naštvalo. Jaderný spad by navíc schytali v první řadě Rusové, na to se nesmí zapomínat. Atomovky jsou dnes čistší, než byly dříve, ale pořád to zamoření by bylo obrovské. Nedává mi smysl, že by byly vojensky použity.

Taktické versus strategické jaderné zbraně

Taktické jaderné zbraně (též zvané nestrategické) existují především pro použití bitevního rázu, pokud se jedna strana dostane do velké defenzivy a je potřeba například zajistit ústup vojákům. Taktická jaderná zbraň tak reaguje na převahu konvenčních zbraní.

Jednou z metod nasazení taktické jaderné zbraně je ta, že je v boji použita, pokud se porážka jedné strany jeví jako nevyhnutelná pod obrovským náporem protivníkových sil. Jaderná exploze může protivníkův útok zpomalit či zastavit tak, aby slabá strana mohla zkonsolidovat svůj ústup a vytvořit opěrný bod, v němž odvrátí protivníkův zdecimovaný útok.

Druhým typem jsou strategické jaderné zbraně. Strategická jaderná zbraň je určena k ničení takových cílů (zejména v zázemí), jejichž zničení či poškození bude mít závažný, dlouhodobý vliv na celkovou protivníkovu schopnost vést další boj – tedy velká průmyslová a ekonomická centra, prvky kritické infrastruktury a podobně.

Neexistují žádná přesná kritéria ve smyslu hranice mezi jadernou zbraní taktickou a strategickou kromě vymezení jejich využití. Vysvětlení mezi taktickou a strategickou zbraní redakce převzala z Armádních novin.

Mezikontinentální balistická raketa

Je strategická balistická raketa schopná dopravit bojovou hlavici (vybavenou jadernou nebo termonukleární náloží) na vzdálenost převyšující 5000 km. Během studené války SSSR a USA vyvinuly kromě různých typů pozemních mezikontinentálních raket také rakety určené pro vyzbrojení jaderné ponorky. Ponorky skýtají možnost překvapivého útoku z předem neznámé pozice.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.