jaderné zbraně

Rusko se dál drží zásady, že jaderná válka je nepřípustná, ale Západ se snaží rozdmýchat debatu o jaderných zbraních, uvedla to podle agentury TASS mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Rusko přitom v minulých týdnech vyhrožovalo použitím jaderných zbraní. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vojenského analytika Lukáše Visingra, který slova ruské strany nebere jako záruku něčeho, co by nemohlo nastat.

Rusko mění vyhlášením částečné mobilizace pravidla války na Ukrajině. Vladimir Putin ve svém projevu k národu uvedl, že tak činí na obranu před Západem, který se snaží oslabit, rozdělit a zničit jeho zemi. Západní státy Putin obvinil z jaderného vydírání a pohrozil odpovídající ruskou reakcí. Rusko povolá do armády 300.000 rezervistů, podle šéfa Kremlu to budou Rusové s vojenskou zkušeností. Jaderná rétorika se opět dostala do pohybu. V pondělí s ní nešetřil poslanec ruské Státní dumy Andrej Guruljov. Pro ŽivotvČesku.cz na dotaz promluvil vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus, který se domnívá, že k takovému kroku Rusko nesáhne. "Byl by to jeho nejen politický konec," uvedl.

Poradce šéfa ukrajinské správy Chersonské oblasti Serhij Chlaň se domnívá, že ukrajinské ozbrojené síly do letošního září osvobodí tento region, jenž má zásadní význam pro zemědělství země. Podle agentury AFP to Chlaň v neděli řekl v ukrajinské televizi. Cherson bylo první větší město, kterého se ruské síly po invazi do sousední země zmocnily, načež získaly kontrolu i nad Chersonskou oblastí. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity ohledně dotazu, zda současný vývoj války, kdy Ukrajina přechází do protiofenzivy a chce dobytá území získat zpět, může opět vyvolat ze strany Ruska rétoriku okolo vyhrožování jadernými zbraněmi. "V takovém případě se vyhrožovat bude," uvedl.

V souvislosti s vojenským konfliktem, kdy ruské vojenské síly podnikly 24. února invazi na Ukrajinu, se několikrát objevila poměrně silná až vyhrůžná rétorika Kremlu ohledně použití jaderných zbraní. Podle pátečního prohlášení Alexeje Zajceva, zástupce ředitele tiskového oddělení ruského ministerstva zahraničí, Rusko nemá v plánu nic takového na území, kde provádí »speciální vojenskou operaci«, podniknout. Pokud by k tomu došlo, bylo by rozhodně otázkou, jak by Západ zareagoval. Pro ŽivotvČesku.cz se pokusil odhadnout možný scénář vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus.

Rusko se zasazuje o vyloučení jaderných konfliktů, i když nyní je riziko vysoké, uvedl to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov (72). Moskva podle něj chce omezit všechny možnosti umělého zvyšování takových rizik, oproti tomu Kreml opakovaně hovoří o možnosti použití jaderných zbraní. NATO podle Lavrova »v podstatě vede válku s Ruskem«. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého diplomata Petra Koláře (59), který zastával v minulosti post náměstka ministra zahraničních věcí ČR či působil jako velvyslanec v USA či Rusku, s dotazem, jak se na možné použití jaderných zbraní dívá - soudě podle rétoriky Ruska.

Krátce po napadení Ukrajiny Vladimír Putin (69) uvedl, že pokud se Rusku někdo postaví do cesty, okamžitě odpoví. Následky podle jeho rétoriky budou takové, jaké nikdo v celé své historii ještě nezažil. Toto prohlášení jasně vypovídá o tom, že jde o vyhrožování použitím zbraní hromadného ničení, tedy zejména jaderných. Podle bezpečnostního experta Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity není vůle ze strany Západu, jak agresora, který 24. února vpadl na území Ukrajiny, zastavit.

Čím dál častěji se mluví o tom, za jakých okolností by došlo k použití zbraní hromadného ničení, které má Rusko k dispozici. Ruský prezident Vladimir Putin (69) vyvolal začátkem března ve světě znepokojení, když oznámil, že nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti. Před pár dny o situacích, kdy by k použití jaderných zbraní došlo, promluvil bývalý ruský premiér a prezident Dmitrij Medveděv (56). Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s dotazem, kdy by takový krok Rusové podnikli, oslovila bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Rusko čekalo bleskové obsazení Ukrajiny, místo toho válka trvá už 26 dní. Je to debakl ruské armády a vtip o tom, že má Rusko podle vlastních slov nejsilnější armádu na světě, a ono se ukazuje, že je to jen druhá nejsilnější armáda na Ukrajině, odpovídá realitě, prohlásil pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní analytik Josef Kraus. Popsal i stav jaderného arzenálu a jeho využití.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) dal v souvislosti s krizí ve východní Evropě příkaz uvést do pohotovosti jaderné zbraně. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra má existence taktických jaderných zbraní odstrašující účel. Zbraně plní účel, dokud se s nimi dá vyhrožovat. "Představa, že když někdo hodí atomovku na Kyjev, že se Ukrajinci vzdají, je zcestná, to by je ještě více naštvalo. Jaderný spad by navíc schytali v první řadě Rusové, na to se nesmí zapomínat," uvedl vojenský analytik pro ŽivotvČesku.cz.

Válka na Ukrajině vstoupila do svého pátého dne. Neděle byla z pohledu činů ruského prezidenta Vladimira Putina (69) poměrně plná emocí a minimálně Evropě způsobila poměrně nepříjemné pocity. Nejmocnější muž Ruska v reakci na údajné agresivní prohlášení zemí NATO nařídil ruským jaderným silám pohotovost. Šéf NATO Jens Stoltenberg (62) to označil za nezodpovědné chování. Pro ŽivotvČesku.cz se vyjádřil bývalý předseda vlády Jiří Paroubek (69), zda takový krok vnímá jako předzvěst možného úderu jadernými zbraněmi a zda se konflikt na Ukrajině může do takové podoby vůbec vyhrotit.

Ukrajinská strana podle Moskvy souhlasila se schůzkou na ukrajinsko-běloruských hranicích. Potvrdil to i zdroj od prezidenta Zelenského, píše ukrajinský tisk. Zároveň Vladimir Putin (69) v nedělním televizním projevu poděkoval ruské armádě, že »hrdinsky plní svou vojenskou povinnost« na Ukrajině. Následně v reakci na agresivní prohlášení zemí NATO nařídil ruským jaderným silám pohotovost. Takové jsou dvě nedělní zprávy, které do dění na východě Evropy vnášejí pořádnou dávku emocí. Pro ŽivotvČesku.cz na dotaz, kdy nejrychleji může skončit válka, odpověděl generál Andor Šándor (64) s tím, že reálně to v tuto chvíli nemůže určit nikdo.

Armáda České republiky je v případě vojenského konfliktu připravena ochránit rizikové cíle, jako jsou jaderné elektrárny Dukovany a Temelín. Ty jsou podle Státního úřadu pro jadernou bezpečnost zajištěny adekvátním způsobem, jak přesně - to odmítli jeho zaměstnanci s odkazem na zákon říct.

Britský premiér Boris Johnson je přesvědčen, že Rusko chystá největší válku v Evropě od roku 1945 a chce obklíčit ukrajinské hlavní město Kyjev. Uvedl to v rozhovoru s BBC. Napětí na Ukrajině za poslední dny výrazně stouplo. Západní země se obávají, že každým dnem může vypuknout válečný konflikt. Nikdo nemůže zaručit, že pokud by se tak stalo, že by se nevystupňoval až k použití jaderných zbraní. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního experta Andora Šándora (64), zda použití takového arzenálu je reálné a jak by konflikt dlouho trval, když by selhala veškerá diplomacie.