Experti na zemědělskou výrobu řekli, jak válka na Ukrajině ovlivní cenu masa. Vepřové už zdražuje, záležet bude i na množství obilí

Řeznictví - ilustrační foto
Řeznictví – ilustrační foto
Foto: Profimedia
Josef Šťastna | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 18. 3. 2022

Válka na Ukrajině zdraží maso na českých pultech. Může jít o jednotky i o desítky procent. Přesný odhad je složitý, protože nikdo neví, jak dlouho válečný konflikt bude trvat. Do situace na globálních trzích navíc vstupují i faktory, jako je nárůst cen energií či problémy s logistikou. Redakce ŽivotvČesku.cz zjišťovala, jaké zdražení masa a masných výrobků očekává Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR a Potravinářská komora ČR.

Válka na Ukrajině vypukla ve chvíli, kdy maso a masné výrobky podléhaly procesu postupného zdražování, protože začaly stoupat náklady na logistiku, stoupá cena lidské práce a dramaticky stoupají ceny energií. To na českém trhu, i bez ohledu na válečný konflikt, vedlo ke zdražování kolem pěti procent. Do cen potravin se promítaly i zvýšené náklady na obaly, v případě zemědělské výroby je nutné počítat i s tím, že do nákladů se promítá a dál bude promítat stoupající cena hnojiv.

Česká republika přitom není soběstačná v produkci masa a je nutné ho dovážet. Drůbeží maso se do ČR vozí většinou z Polska, mezi výrazné vývozce ale patří také Ukrajina, na což už trhy reagují. Hovězí a vepřové maso se pak vozí ze zemí EU. Jestliže před Vánoci byl vepřového masa dostatek, tak u hovězího stoupala cena už od poloviny loňského roku, zejména z důvodů výpadků dodávek v souvislosti s pandemií koronaviru.

Obrovský problém pro globální trh ale představuje fakt, že Ukrajina je výrazným vývozcem obilovin, zejména pšenice, ale i produktů ze slunečnic, jako jsou semena a olej. Ukrajina tvoří 88 procent světového exportu slunečnicového oleje, 13 procent světového exportu kukuřice a 12 procent světového exportu pšenice. Obiloviny dlouhodobě tvoří až 17 procent celkového ukrajinského vývozu.

Pšenice přitom není jen surovinou pro výrobu pečiva, ale i krmiv pro hospodářská zvířata. A Ukrajina je velkým dodavatelem krmiv do Evropy, na jejích dodávkách jsou závislí hlavně zemědělci v Německu.

"Dodávky krmiv z Ukrajiny jsou v tuto chvíli nejisté a bude nutné najít jiné dodavatele, cena půjde jistě nahoru. Pokud dojde ke zdražení krmiv, určitě dojde i k postupnému zvyšování cen vepřového a drůbežího masa. Ukrajina již nyní zakázala vývoz některých komodit jako, žita, ječmene, pohanky, prosa, cukru, soli či masa do konce letošního roku a ty budou na trhu chybět. Je vidět, že do cen masa se promítá velké množství faktorů, všechny negativní vlivy se sešly najednou. Situace začíná být kritická a doléhá zejména na malé a střední podnikatele. Některé malé a střední podniky mají finanční rezervy na 2 až 3 měsíce a v případě, že se na trhu s energiemi a pohonnými hmotami nic nezmění, budou muset svoje provozy výrazně omezit nebo dokonce uzavřít," uvedla pro ŽivotvČesku.cz mluvčí Potravinářské komory ČR Helena Kavanová.

Válečný konflikt na Ukrajině přišel ve chvíli, kdy celou Evropu zachvátily inflační tlaky. Koronavirová krize způsobila omezování výroby a k odstávkám docházelo i v závodech na zpracování masa. V pandemii se snížila výroba, ale zároveň se do ekonomiky »rvaly« nové a nové peníze, další peníze se dávaly na dluh ze státního kanálu či prostřednictvím záporných úrokových sazeb v eurozóně a tisku nových bankovek. To způsobilo inflaci, která se projevila i na trhu s masem.

"Přímý vliv válka na Ukrajině na cenu masa v ČR nemá, objem obchodu s masem mezi zeměmi není příliš velký. Ovšem zastavení dodávek obilovin a olejnin se projevuje v rostoucí ceně krmiv. Dá se tedy s velkou pravděpodobností očekávat, že producenti masa a masných výrobků budou muset promítnout rostoucí ceny krmiv, ale také energií a dalších nákladů, do realizačních cen. Růst cen již zaznamenáváme u dosud velice levného vepřového masa, což částečně souvisí i s tím, že dlouho trvající nepříznivou situaci řada chovatelů nebyla schopna zvládnout a zavřela své chovy. Navíc zemědělci v Ukrajině nemají možnost založit porosty jarních plodin. To bude představovat další výpadek, který se již nepodaří nahradit," představil temný scénář budoucího vývoje pro ŽivotvČesku.cz mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha.

K dalšímu výraznému nárůstu cen obilovin a následně masa by tak mělo dojít hlavně v roce 2023, až se naplno projeví výpadek za rok 2022. To vše za příznivého scénáře, že do léta by válka na Ukrajině skončila.

Analytici totiž připomínají, že ohrožena může být produkce obilovin i v Rusku, které patří mezi největší vývozce pšenice na světě. V roce 2019 součet vyvezené pšenice z Ruska a Ukrajiny představoval přibližně čtvrtinu světového objemu. Pokud by obě znepřátelené strany nedošly do léta k mírovým dohodám, celý problém na trhu s obilovinami a následně masem by se dál prohluboval.

"Čeští chovatelé hospodářských zvířat se dlouhodobě nacházejí v obtížné situaci. Vstupní náklady na krmiva, pohonné hmoty, energie či mzdy stoupají o desítky až stovky procent, ale zemědělci mají omezené možnosti promítnout je do cen, za které prodávají své zboží. V řadě rostlinných komodit, které jsou základem pro výrobu krmiv, je sice Česko soběstačné, ale jejich ceny vzhledem k situaci na Ukrajině a provázanosti globálního trhu rostou a lze předpokládat další zdražování. Totéž platí také o energiích, pohonných hmotách a mzdových nákladech. Chovatelé jsou tak často nuceni živočišnou výrobu dotovat z vlastních peněz. Na snižování výkupních cen tuzemského masa a masných produktů současně tlačí levné a předotované dovozy potravin ze zahraničí. Z těchto důvodů je obtížné předvídat cenový vývoj masa a uzenin na pultech domácích obchodů," uvedl pro ŽivotvČesku.cz prezident Agrární komory ČR Jan Doležal s tím, že na koncovou cenu masa na pultech dopadá celá řada dílčích faktorů.

Český spotřebitel by v roce 2022 tedy neměl čekat drastické zdražení masa. Obchodníci budou cenu navyšovat kontinuálně během delšího časového období, aby pro zákazníky nenastal šokový moment. Výhled na rok 2023 je ale nejistý. Zdražení se bude odvíjet od toho, zda Ukrajina povolí obiloviny vyvážet a jaké budou zásoby po sklizni.

Na největší otřes na trhu s obilovinami se musí připravit severní Afrika, Blízký východ a některé státy Asie. Největším odběratelem pšenice z Ukrajiny je dlouhodobě Egypt, Indonésie a Filipíny. Pšenici z Ruska dováží nejvíce Egypt, Indonésie a Turecko. Kromě Ruska se mezi největší vývozce pšenice řadí USA a Kanada.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.