Proč je lidem zima a pociťují ji od nohou? Na banální otázku připravil vědeckou odpověď kardiochirurg Jan Pirk

Kardiochirurg Jan Pirk
Kardiochirurg Jan Pirk
Foto: Nextfoto
Josef Šťastna | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 21. 9. 2021

Skončily letní dny, ráno rtuť teploměru klesá někam k pěti stupňům Celsia a řada lidí pociťuje, že jim je zima. Někteří lidé sedí v kanceláři, na nohou mají dvoje ponožky, přes ramena bundu, a přesto se »klepou« zimou. Kardiochirurg Jan Pirk (73) vysvětlil, že za pocitovou zimou stojí rozvoj civilizace a lidského pohodlí. "Buď stojíme, nebo sedíme. Nejsme v pohybu, ačkoliv jsme na to byli naprogramováni," vysvětlil kardiochirurg pro ŽivotvČesku.cz.

Znají to zejména lidé, kteří tráví pracovní čas v kancelářích a celé dny sedí například u počítače. Na stole mají hrnek s horkým čajem, na nohou dvoje ponožky, přes ramena svetr či bundu, a přesto cítí, jak se do nich »dala« zima.

Potíže, které mohou začít prochladnutím, se zintenzivní, pokud se člověk setká s viry či bakteriemi. Typickým příkladem je zánět močového měchýře. Při sezení na studené lavičce či zemi se bakterie do těla sice nedostanou, ale při chladu se smrští žíly a kapiláry na celém povrchu těla, tím pádem jimi protéká méně krve a klesá schopnost lidského těla bránit se množení bakterií. Dochází k zmnožení bakterii či virů a propuká infekce.

"Člověk se vyvinul jako tvor, který je v pohybu a má být v pohybu. Zátěž pro organismus je dvojí, je to zátěž statická a dynamická. V minulosti měl člověk zátěž vyrovnanou, lehce dokonce převládala zátěž dynamická, tedy docházelo k neustálé činnosti svalů. S rozvojem civilizace přišel problém a změna. Dochází k přesunu k zátěži statické, to znamená, že člověk buď stojí, nebo sedí," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz kardiochirurg Jan Pirk, proč člověk, který sedí, začne rychle pociťovat, že do něho »od nohou« vstupuje chlad.

"Stojíme v MHD, ve výtahu, za pultem, sedíme v autě, sedíme ve vlaku, sedíme v kině a hlavně sedíme v práci. Je potřeba tu dynamickou složku obnovit, je potřeba se hýbat, cvičit a sportovat," vysvětlil uznávaný kardiochirurg s tím, že organismus, který se nehýbe, je vystaven většímu nebezpečí.

Čekárny praktických lékařů se už od konce srpna začínají také plnit lidmi, kteří mají potíže virového charakteru. Podle některých lékařů je to dáno tím, že lidská imunita kvůli izolaci a používání respirátorů nepřišla téměř rok do blízkého styku s virovým prostředím ve společnosti a po otevření škol a návratu do zaměstnání po letní dovolené se lidský organismus znovu naplno setkává s viry.

"Někteří lidé si mysleli, že když se budeme izolovat a chránit rouškou, budeme zdravější. To se týká například dětí, které byly izolovány na distanční výuce. Děti sice zdravé dlouho byly, jenže bakterie a viry nikam nezmizely, jen se setkání s nimi o rok odložilo. Dětský imunitní systém je méně trénovaný. Je to jako analogie s posilovnou, když tam rok nebudete chodit, tak také budete slabší. Takže u dětí se stalo to, že imunita je línější a něco zapomněla, tím pádem děti to odstonávají vše znovu a možná od začátku. A stejně tak si na nemoci stěžují i jejich rodiče," vysvětlila pro ŽivotvČesku.cz imunoložka Zuzana Krátká.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.