Protilátky je snadné uznat i v ČR. Imunolog Vojtěch Thon popsal, co má člověk udělat, než jde na očkování

Imunolog Vojtěch Thon
Imunolog Vojtěch Thon
Foto: Se svolením AeskuLab
Josef Šťastna | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 26. 7. 2021

Imunolog Vojtěch Thon vysvětlil, jak má postupovat člověk, který uvažuje o očkování proti nemoci covid-19 a proč je nutné vědět, zda se tělo s koronavirem v minulosti už setkalo, či nesetkalo. Vojtěch Thon také popsal, jak nastavit uznávání protilátek v Česku a proč to v Rakousku uskutečnili. "V Rakousku jde o pochopení, jak funguje imunitní odpověď. Protilátky jsou znakem, že proběhla paměťová imunitní reakce, která je pro toho konkrétního člověka zásadní v tom, aby se dané infekci pak bránil," řekl renomovaný odborník pro ŽivotvČesku.cz.

Pane profesore, řada lidí uvažuje o očkování proti covidu, zároveň si nejsou jistí, zda v těle již nemají dostatek protilátek. Mnoho Čechů netuší, zda se s koronavirem již setkali, či nesetkali. Co mají lidé podle vás před cestou na očkování udělat?

Člověk by měl znát svůj zdravotní stav, tedy jaká byla anamnéza, zda jste covid již prodělal či neprodělal, zda o tom máte nějakou informaci. Jestli byl už PCR v minulosti provedený a jaký výsledek vyšel. Nejsme na začátku epidemie, jsme rok a půl s epidemií fakticky spojeni. Máme výsledky, že celá řada lidí, aniž by věděla, že se s infekcí setkala, tak už si protilátky vytvořila. Velké množství lidí, kteří se s infekcí setkali, tak reagují pozitivní protilátkovou odpovědí.

Pojďme si vzít konkrétní příklad. Máme občana České republiky, je mu 40 let, za posledních 6 měsíců prodělal dvě virózy, měl rýmu, bolelo ho v krku, bolela ho hlava, svaly... Nešel za lékařem, ležel doma a pil čaj s citrónem, za týden bylo po všem. Takový člověk tedy neví, co mu bylo. Co má nyní takový člověk udělat, pokud uvažuje o očkování proti covidu?

Pokud má člověk pocit, že se jednou nebo i opakovaně setkal s nějakou infekcí, ale neví se, zda to byla koronavirová infekce, nebo dokonce i setkání přímo se SARS-CoV-2, ale ví, že se nakazil tady v Česku, kde se v ten časový horizont koronavirus vyskytoval, tak stojí za to si vytestovat specifické protilátky ze séra namířené proti SARS-CoV-2 viru ve třídě IgG (nejvýznamnější třída protilátek, pozn. red.). V případě pozitivity bychom se mohli jasně vyjádřit, že v minulosti došlo k tomu, že s tou infekcí se takový člověk musel setkat. V případě, že by výsledek byl negativní, nevíme, zda se takový člověk s tím virem setkal či ne, neboť tato infekce do našeho organismu prochází skrz sliznici. A někdy při lehkém průběhu s minimálními příznaky může již slizniční imunita zareagovat tak účinně, že se nemusí vytvářet systémové (tedy sérové) protilátky právě ve třídě IgG, a přitom ale takový člověk může být chráněn. To znamená, že ty sérové protilátky IgG jsou určitým markerem pozitivity, ale dokonce i ti, kteří jsou negativní, mohou být také chráněni. Ale my se můžeme vyjádřit pouze k té pozitivitě a víme, že kdo je pozitivní, tak se s tou infekcí setkal a vytvořil si paměťovou imunitu. Ti ostatní ji mohli také vytvořit na úrovni slizniční, ale nejsme to schopni změřit jednoduše a museli bychom provést další testy na úrovni slizniční imunity, což v běžné rutině zatím nemáme.

Dcera premiéra České republiky Andreje Babiše nemůže dostat vakcínu proti koronaviru, protože v těle má vysoké množství protilátek. To je důvod, proč lékaři řekli Vivien Babišové (20), ať na vakcínu nyní nechodí. Informaci oznámila její matka Monika Babišová (47). Experti dávají tomuto postupu za pravdu. "Je zbytečné až nebezpečné, aby se nechávali očkovat lidé, kteří se se SARS-CoV-2 setkali," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz imunolog Jiří Šinkora. Tento postup schválil také lékař Martin Balík, který se stal všeobecně známou osobností, když loni na jaře podal prvnímu pacientovi v České republice experimentální lék remdesivir.

Jak dlouho si lidské tělo imunitu bude pamatovat a ty protilátky si podrží?

Když vezmeme rozvoj imunitního systému ve smyslu imunitní odpovědi specifické a tím pádem také paměťové, tak ta je tak významná, že jakmile jí jednou dosáhneme, je dlouhodobá. Můžeme dojít samozřejmě i poklesu protilátek v průběhu času, pokud bychom se opakovaně nesetkávali s tím daným antigenem - v tomto případě s infekcí. V situaci, kdy bychom se s infekcí opět setkali, tak zareagujeme daleko rychleji a snadněji právě proto, že máme paměťovou imunitu již vybudovánu. To znamená, že ona neklesá ze dne na den, jak bylo z hlediska úředního nejdříve nesprávně určeno jen na 90 dnů a pak jsme se odborně snažili podpořit názory, že 90 dnů je minimální doba, která neodpovídá realitě, ale je to mnohem delší, tak ministerstvo to prodloužilo na dvojnásobek. Ale ono je to mnohem déle i než ten dvojnásobek. Právě takto získáváme naši imunitní odpověď, tak, že reagujeme paměťovou odpovědí. Tím se vytváří i tzv. kolektivní imunita v celé společnosti.

Rozumím tomu tak, že protilátky mohou postupem času klesat, ale v momentě, kdy se lidské tělo znovu nějakým způsobem s infekcí setká, tak mohou zase protilátky začít stoupat? Že znovu naskočí?

Ano, rozumíte tomu správně. Nejen ty protilátky, ale i buněčná odpověď, protože nám reagují paměťové buňky, které mimo jiné také dávají pomoc k tvorbě těchto protilátek. Proto je pozitivní vyšetření protilátek určitým znakem, v uvozovkách »markerem«, že ta odpověď proběhla a nemusí jich být ani velké množství, protože nám v případě proběhlé infekce říkají, že se komplexní imunitní odpověď aktivovala. 

Jak stanovit hodnotu pro uznávání protiláte, když ministr zdravotnictví Adam Vojtěch či infektolog Petr Smejkal říkají, že to u každého člověka kolísá. Je možné pro celou společnost stanovit nějaké číslo, když každý člověk je individualita? Jak to nastavili v Rakousku, kde protilátky uznávají k tzv. bezinfekčnosti? Jak to tedy vypočítat pro celou českou společnost v praxi a legislativně nastavit?

Tak, jak to říkám. V Rakousku jde o pochopení, jak funguje imunitní odpověď. Protilátky jsou znakem, že proběhla paměťová imunitní reakce, která je pro toho konkrétního člověka zásadní v tom, aby se on dané infekci pak bránil. Tou hladinou je pozitivita protilátek. My víme, kdy je pozitivní a kdy je negativní. Zjišťujeme pozitivní hladinu protilátek, to znamená, že celá komplexní imunitní odpověď u něj skutečně proběhla. Tedy že takový člověk není nebezpečný sobě ani svému okolí. Slovo bezinfekčnost je nevhodným slovem, zde se nejedná o sterilizační imunitu, tu nezajistí ani očkování - ani to neumí vyvolat sterilizační imunitu. Ani prodělání nemoci nevyvolá sterilizační imunitu. Pomůže k tomu, že náš imunitní systém se dokáže krásně bránit proti danému onemocnění právě tím, že už se s ním setkal a na celé komplexní imunitní odpovědi si vytváří komplex reakcí, aby eliminoval virus a neonemocněl tak, že by umíral.

Počínaje pondělím 20. září bude zahájeno očkování třetí dávkou vakcíny proti koronaviru, k...

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu