Inflace

Inflace, válka na Ukrajině a s ní spojená energetická krize a dozvuky pandemie koronaviru. Tyto faktory přispívají k tomu, že se život pro řadu občanů Česka výrazně zhoršil - především po materiální stránce. Zdravotnictví musí čelit nedostatku léků a kromě toho se zde vyskytuje celá řada dalších problémů. Po posledních sněmovních volbách navíc ve Sněmovně není prakticky zastoupena levice, což v řadě občanů vyvolává značné obavy. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého premiéra a předsedu ČSSD Jiřího Paroubka (70), aby popsal, jak současný stav Česka vidí a jaké je podle něj z nepříznivého stavu východisko. Své odpovědi formuloval v otevřeném rozhovoru.

V prosinci to bylo přesně osm měsíců v řadě, kdy klesly tržby obchodníků. Propad v posledním měsíci roku ovlivnil zejména prodej potravin i nepotravinářského zboží. "Lidé se snaží šetřit na potravinách, které v loňském roce skokově zdražily. Kvůli vysoké inflaci lidé za potraviny vydávají více peněz v nominálním vyjádření, přesto si domů odnášejí méně potravin. Výrobci navíc začali zmenšovat balení, aby drahotu částečně zamaskovali," uvedl pro ŽivotvČesku.cz hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Loňský rok se Česko muselo vyrovnat s řadou nepříznivých ekonomických jevů, což přetrvává. Do života českých domácností zasáhla nemile nejen inflace, válka na Ukrajině, ceny energií, ale zejména drahota v podobě růstu cen u potravin. To se dotýká i české gastronomie. Na chvíli na ekonomickou nepřízeň dala zapomenout prezidentská volba, ve které uspěl generál ve výslužbě Petr Pavel (61). Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila legendu české gastronomie Zdeňka Pohlreicha (65), jak se nejen na výsledek volby hlavy státu, ale obecně drahotu v Česku dívá. Z jeho slov vyplynulo, že je dobře, že už je rozhodnuto, ohledně růstu cen je to složitější, uvedl.

Tři pětiny Čechů mají obavy z toho, že se jejich výdaje budou kvůli inflaci v příštích třech měsících dál zvyšovat. Počet lidí, kteří se obávají vysoké inflace, se ale proti minulosti snížil. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos, jehož výsledky má redakce k dispozici. Průzkum také ukázal, že pětina českých domácností nemá finanční rezervu pro případ neočekávaných výdajů nebo ztráty příjmů. Pro ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím, co by letos českým domácnostem mohlo nadělat vrásky na čele, promluvil oslovený ekonom Petr Studnička.

Současná drahota už není problém jen lidí z nízkopříjmové skupiny, ale všech - to je pohled, který na současný ekonomický stav v České republice má nejznámější omilostněný vězeň Jiří Kajínek (62), uvedl to na dotaz pro ŽivotvČesku.cz. Inflace v Česku v prosinci zpomalila na 15,8 procenta z listopadových 16,2 procenta. Za celý loňský rok dosáhla v průměru 15,1 procenta, což byla druhá nejvyšší hodnota od vzniku Česka.

Rok 2023 přinese další zdražování, ekonomickou recesi a s inflací se zatím Česko rovněž nerozloučí. Podle ekonoma Štěpána Křečka však největší obavy budí snižování reálné mzdy. "Pravděpodobně dojde k poklesu životní úrovně," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Zaměstnavatelé počítají s pokračujícím růstem mezd i v letošním roce, nejčastěji se bude pohybovat mezi pěti až deseti procenty. Pětina firem plánuje zvyšovat mzdy jen na individuální bázi. Tempo růstu se bude lišit podle sektorů, ale patrně proti loňskému roku zpomalí. Vyplývá to z průzkumu, který ve středu novinářům představila společnost Hays. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil ekonom Štěpán Křeček, který je současně poradcem premiéra Petra Fialy (58).

Nejznámější šéfkuchař Česka Zdeněk Pohlreich (65) si na rozdíl od řady jiných lidí s právě probíhající inflací nedělá příliš starosti. Je toho názoru, že se jedná spíše o mediální bublinu. Jak uvedl pro ŽivotvČesku.cz, sám v rámci své profese nepozoruje, že by lidé například méně navštěvovali restaurace. "Myslím, že během inflace stejně nemá smysl šetřit," uvedl.

Dění v Česku bude v letošním roce nadále ovlivňovat válečný konflikt na Ukrajině, od jeho vývoje se bude odvíjet situace uprchlíků v Česku i podoba pomoci směřující do země, která čelí více než deset měsíců agresi Ruska. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila senátora Václava Lásku (48) s dotazem, jaký jeho pohledem bude rok 2023, o němž se ekonomové vyjadřují, že bude provázen mělkou recesi. Zkušený politik se nechtěl pouštět »do věštění z koule«, ale uvedl, že má obavy o lidi z nízkopříjmové skupiny.

Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 360,4 miliardy korun, což je třetí největší deficit po letech 2021 a 2020. V úterý o tom informoval ministr financí Zbyněk Stanjura (58). Deficit se promítl i do prohloubení státního dluhu na 2,895 bilionu korun, když na konci roku 2021 byl 2,466 bilionu korun. Na každého Čecha tak ke konci loňského roku teoreticky připadal dluh 275.033 korun. Pro ŽivotvČesku.cz výsledek hospodaření současné vlády okomentovala bývalá šéfka státní kasy Alena Schillerová (58), která dlouhodobě patří ke kritikům kabinetu Petra Fialy (58). Z jejích slov vyplynulo, že koaliční uskupení, které řídí stát, nemá plán vedoucí k uzdravení veřejných financí.

Dění v Česku bude v letošním roce nadále ovlivňovat válečný konflikt na Ukrajině, od vývoje tam se bude odvíjet situace uprchlíků v Česku i podoba pomoci směřující do země, která čelí více než deset měsíců agresi Ruska. Redakce ŽivotvČesku.cz se dotázala bývalého šéfa státní kasy, jakou optikou vidí rok 2023. Z pohledu Miroslava Kalouska (62) nepůjde o jednoduché období, které sice přinese horší životní úroveň, ale s jeho koncem se dá opět očekávat období hojnosti.

Letošní rok nebude jednoduchý, ale Česká republika ho zvládne, je přesvědčen premiér Petr Fiala (58). I když Česko neprožívá jednoduché období, není důvod ztrácet naději a nedívat se do budoucnosti s pozitivním očekáváním, řekl v nedělním novoročním projevu. Pro ŽivotvČesku.cz ekonom a poradce předsedy vlády Štěpán Křeček vyjmenoval, čím si Česká republika bude muset projít.

V roce 2022 se Česko muselo vyrovnat s inflací a energetickou krizí. "Bohužel tento negativní trend si s sebou poneseme také do roku příštího," uvedl pro ŽivotvČesku.cz přední ekonom Štěpán Křeček. Zdražovat bude prakticky vše, nejvýrazněji se to ale projeví u potravin.

Ekonomika eurozóny v příštím roce klesne, neboť hospodářskou aktivitu podkopává vysoká inflace a také přetrvávající rizika na energetickém trhu. Předpokládají to ekonomové, které oslovil britský list Financial Times (FT). Podle někdejšího ministra vnitra Ivana Langera (55) primární problém nepřichází z Ruska, které na konci února vojensky zaútočilo na Ukrajinu, ale z Bruselu, uvedl to na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz v rámci predikce pro rok 2023.

Životní minimum se od ledna zvýší. Pro člověka, který žije sám, se zvedne z 4620 na 4860 korun. Vzroste tak o 5,2 procenta. Stejně se upraví i minimální částky pro dospělé a děti v domácnosti, které jsou nižší. Upraví se také existenční minimum z 2980 na 3130 korun. Nařízení schválila v polovině prosince vláda. Podle ekonoma Petra Studničky se na nárůst dá dívat dvěma pohledy. Jedním z nich je, že vláda počítá s růstem cen i v novém roce, druhý, že někteří dosáhnou na dávky státní sociální podpory, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Současná ekonomická krize dopadá na všechny. Zdražilo prakticky vše. Nejen energie, služby, ale zejména potraviny. Růst cen pociťuje i hudebník Felix Slováček (79), který pro ŽivotvČesku.cz promluvil o tom, že v současnosti neplánuje, ale spíše žije ze dne na den.

Následky pandemie koronaviru, válka na Ukrajině, inflace, energetická krize - to je výčet dominantních jevů, které ovlivňují ekonomickou situaci v Česku. Ta je pro řadu jeho obyvatel vzhledem k neustále narůstajícím cenám prakticky všeho doslova alarmující. Ekonom Lukáš Kovanda (42) pro ŽivotvČesku.cz sestavil predikci, jak se bude nejspíš stav ekonomiky vyvíjet v následujících letech. Bohužel se však nejedná o příliš optimistickou vizi.

Pro řadu českých domácností je letošní zima po ekonomické stránce významně náročná. Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (62) není možné počítat s tím, že nadcházející rok 2023 bude jednoduchý. Naopak. Pokud bude nadále trvat rusko-ukrajinský konflikt, je dost pravděpodobné, že příští zima bude mnohem tvrdší než letošní, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Letošní rok je v cílové rovince a pro řadu českých domácností to byl rok po finanční stránce velmi náročný. Pokud si někdo myslí, že úderem roku 2023 se vše k lepšímu otočí, tak se plete. Podle ekonoma Petra Studničky minimálně první polovina nadcházejícího roku bude v řadě oblastí z pohledu ekonomiky ještě náročná, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

V současnosti se inflace řadí k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. A její růst v listopadu nezpomalil. Meziročně se dostala na 16,2 procenta z říjnových 15,1 procenta, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz ekonom Štěpán Křeček s odkazem na ČSÚ. Nelze podle něj ani očekávat, že by došlo k zlevnění potravin. "Vzhledem k vývoji cen u zemědělských výrobců a potravinářů nelze očekávat, že by se ceny potravin v českých supermarketech v následujících měsících výrazně snižovaly. Za levnějšími potravinami lze nadále cestovat do Polska," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

V současnosti se inflace řadí k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. A její růst v listopadu nezpomalil. Meziročně se dostala na 16,2 procenta z říjnových 15,1 procenta, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz ekonom Štěpán Křeček. Dále na dotaz redakce, kdy skončí drahota v ČR, uvedl, že lepší zítřky čekají tuzemskou ekonomiku již v dalším roce.