NATO

Zahraniční zpravodajství: Německá armáda (Bundeswehr) vytvořila rozsáhlý operační akční plán (OPLAN EU), který v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci (NATO) počítá s rychlým nasazením 800 tisíc vojáků a 200 tisíc kusů techniky na východním křídle Aliance. Informoval o tom německý týdeník Spiegel. Pro ŽivotvČesku.cz se k ambicióznímu plánu vyjádřil bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor.

Komentář: »Speciální vlastností« Ruské federace je zastrašování Západu zbraněmi hromadného ničení. Válečný konflikt na Ukrajině, který vzešel ze strany Putinova režimu, trvá třetím rokem. Opakovaně mezitím došlo na různé výhrůžky ze strany režimu novodobého cara a diktátora Vladimira Putina, které mají za cíl destabilizovat a vyvolávat strach. Zahrnují i rétoriku »hypotetické vojenské konfrontace Ruska a Severoatlantické aliance«. Co by takovou událost nejpravděpodobněji způsobilo, pro ŽivotvČesku.cz nastínil vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Komentář: Rusko nám bude škodit a nespokojí se s tím, že získá jen část Ukrajiny, je přesvědčen český prezident Petr Pavel. Uvedl to v rozhovoru s rakouským listem Die Presse, kde mimo jiné vyjádřil názor, že Evropa je na začátku delší konfrontace s Ruskem. Zdůraznil, že ale nemusí být vojenského rázu. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s jeho slovy oslovila generála ve výslužbě, bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora. Z jeho slov vyplynulo, že se v řadě věcí s Pavlem shoduje. Zároveň ale upozornil i na několik velmi zajímavých skutečností.

Komentář: Ruská agrese proti Ukrajině má logicky dopady na členské státy NATO, které napadenou zemi neochvějně podporují. Bývalý automobilový závodník a lídr evropské kandidátky hnutí Přísaha a Motoristé Sobě Filip Turek pro portál ŽivotvČesku.cz upozornil, že v důsledku konfliktu na Ukrajině může naše země čelit hrozbě v podobě odzbrojení. Podle Filipa Turka jde dokonce o největší bezpečnostní hrozbu pro Česko.

Komentář: Ukrajina má dlouhodobě zájem na tom, aby dostala co nejdříve příslib členství v Severoatlantické alianci (NATO). Ohledně vstupu Ukrajiny nepanuje ale v NATO jednomyslnost, protože je země nyní ve válce s Ruskem. Vstupem Ukrajiny by se ve válce s Ruskem ocitlo i samotné NATO - i to je důvod, proč lze považovat rozšíření aliance v podobném formátu nyní spíše za nepravděpodobné. Redakci zajímal na dané téma názor poradce hlavy státu a bývalého ostříleného diplomata Petra Koláře, z jehož slov vyplynulo, že vše má svůj čas, nicméně vylíčil svou představu, jak by Ukrajina mohla v budoucnu fungovat jako »kamarádka« EU, případně aliance NATO.

Komentář: Předání části území Rusku výměnou za začlenění v NATO by mohlo představovat jednu z možných budoucností Ukrajiny. Ačkoli se nejedná o variantu, kterou by evropští politici veřejně podporovali, jedná se o téma, které se pravidelně objevuje v mnoha neoficiálních diskuzích. Tato možnost se navíc stává klíčovým faktorem urychlujícím poskytování podpory Kyjevu. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím oslovila uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Komentář: Ruský prezident a diktátor Vladimir Putin označil za »naprostý nesmysl« varování, že Rusko by mohlo zaútočit na Polsko, Pobaltí, nebo Česko. Tato prohlášení učinil při setkání s ruskými vojenskými piloty. Podle něj se NATO snaží zastrašovat obyvatele, aby si udrželo jejich podporu pro další pomoc Ukrajině. Tento komentář přichází v kontextu trvajícího konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, který trvá více než dva roky. Putin tímto prohlášením zřejmě chtěl odmítnout spekulace o možném rozšíření ruské vojenské agresivity do dalších evropských zemí a zároveň kritizovat postoj a kroky NATO v souvislosti s podporou Ukrajiny. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila glosátora a bezpečnostního experta Andora Šándora s dotazem, zda je vůbec konflikt na platformě NATO bez Spojených států s Ruskem vůbec reálný. Uvedl, že v takovém uspořádání jde o nepravděpodobnou událost.

Komentář: Ruský imperátor Vladimir Putin opět sehrál svou velmi oblíbenou roli moudrého vládce a mírotvůrce, kterou dle potřeby střídá s polohou bojovného vojevůdce. Nyní tvrdí, že Rusko nezaútočí na země NATO a že Češi mohou být v klidu. Lidovecký europoslanec a přítel Ukrajiny Tomáš Zdechovský varuje ty, kdo by byli v pokušení Vladimiru Putinovi věřit. Pro portál ŽivotvČesku.cz zdůraznil, že ruský car je usvědčený lhář.

Válka na Ukrajině započala třetí rok a naděje na ukončení šíleného běsnění není ani na obzoru, konflikt se zdá nekonečný. Může být ale ještě hůř. Polský prezident Andrzej Duda spustil alarm, že Rusko, které nyní krvavě ničí Ukrajinu, napadne NATO už možná za dva roky. Argumentuje tím, že novodobý car Vladimir Putin zrychlil přechod na válečnou ekonomiku. Před rostoucím ruským apetitem varoval už před časem ve vyjádření pro ŽivotvČesku.cz poradce českého prezidenta a vynikající diplomat Petr Kolář.

Komentář: Francouzský prezident Emmanuel Macron nejprve ohromil otevřeností, s jakou nevyloučil zapojení vojáků zemí NATO do konfliktu na Ukrajině. V nejnovější verzi jde o diskusi o zapojení nebojových asistenčních jednotek po boku ukrajinské armády, která čelí ruskému agresorovi. Exprezident Miloš Zeman v reakci pro portál ŽivotvČesku.cz varoval, že by i pouhé asistenční jednotky nakonec vedly k nasazení bojových formací.

Komentář: Podle někoho šlo o součást prezidentské kampaně, jiní o tom mluví jako o realitě, na kterou je třeba být připraven. Řeč je o nedávných slovech Donalda Trumpa, že Spojené státy by pod jeho vedením nepřišly v případě napadení Ruskem na pomoc zemím NATO, pokud by nedávaly dost peněz na obranu. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, jak by teoreticky vojenský konflikt dvou stran –⁠⁠⁠⁠⁠ Severoatlantické aliance bez Spojených států v konfrontaci s ozbrojenými silami Ruské federace, která pod vládou Putina má imperiální ambice –⁠⁠⁠⁠⁠ vypadal. Podle uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia a politologa Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity –⁠⁠⁠⁠⁠ není Evropa na takovou událost připravena.

Francouzský prezident Emmanuel Macron svými výroky o možnosti vyslat armády zemí NATO na Ukrajinu zamotal hlavu politikům po celém světě. Bývalý premiér a odvážný glosátor dění Mirek Topolánek se ve vyjádření pro portál ŽivotvČesku.cz pokusil prohlášení francouzské hlavy státu rozklíčovat.

Komentář: Jako velký chaos působí rozdílná vyjádření evropských lídrů ohledně toho, že by členské země NATO poslaly své vojáky bojovat na Ukrajinu. Reakce Kremlu na tuto skutečnost byla poměrně rychlá a rázná: »Konflikt mezi Ruskem a aliancí by byl nevyhnutelný, prohlásil mluvčí Dmitrij Peskov.« V souvislosti s tím uvedl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, že NATO nemá vyslání bojových jednotek na Ukrajinu v plánu. Situaci okomentoval pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní expert Andor Šándor.

Komentář: Francouzský prezident Emmanuel Macron přišel s bombastickým prohlášením, které vyvolalo ve světě nebývalé vzrušení. Nevyloučil vyslání vojáků NATO do boje s Ruskem o svobodu Ukrajiny. Kreml reagoval expresní výhrůžkou, že takový krok by znamenal válku Ruska a NATO. Vojenský analytik Lukáš Visingr ve vyjádření pro portál ŽivotvČesku.cz klidní vášně. Vládce Francie podle něj vypustil pokusný balónek.

Miloš Zeman a Václav Klaus jsou po desítky let názorovými soupeři. Rozdíly ale nejsou překážkou pro příjemná setkání, a dokonce i společné plány. Prognostik a ekonom Miloš Zeman pro portál ŽivotvČesku.cz prozradil, že s Václavem Klausem kývli na společné televizní vystoupení.

Komentář: Postaral se svým prohlášením o pořádný rozruch mezi evropskými politiky. Řeč je o bývalém americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi, který se opět uchází o prezidentskou kandidaturu. O víkendu vyvolal vlnu pobouření svými slovy na adresu NATO, když na víkendovém předvolebním shromáždění uvedl, že kdysi jistému lídrovi spojenecké země pohrozil, že jí USA v případě ruského útoku nepřijdou na pomoc, když nebude dávat dost peněz na obranu. Pro ŽivotvČesku.cz »poněkud ostrou rétoriku« politika okomentoval poradce hlavy státu a bývalý diplomat Petr Kolář. Z jeho slov vyplynulo, že nejde o »novinku«.

Komentář: Americký exprezident Donald Trump, který usiluje o návrat do Bílého domu, byl vždy pověstný tím, že nosí kolty proklatě nízko a slovní palbou dokáže trefit na komoru. Nejnověji osobitý americký politik rozčeřil vody prohlášením, že jeho vlast nepomůže před agresivním Ruskem tomu členskému státu NATO, který zanedbává obranu. Ministryně obrany Jana Černochová pro portál ŽivotvČesku.cz uvedla, že všichni by si měli uvědomit nutnost zvýšit investice na obranu.

Komentář Jiřího Ovčáčka: »Nejoblíbenější holka v Alianci«. Tričko s nápisem a obrázkem stíhačky F-35 se prostě rázem stalo hitem. Nejen že lze jeho koupí pomoci zraněným ukrajinským vojákům, ale navíc se konečně na českou politickou scénu vrátil smysl pro nadsázku, která není násilná, zlá nebo podlá. Všechny tyto plusové body jdou podle hodnocení portálu ŽivotvČesku.cz jednoznačně za ministryní obrany Janou Černochovou, která akci se stíhačkovým tričkem spustila, když reagovala na nespokojeného lídra opozice Andreje Babiše. Jako druhá v pořadí se k »tričkiádě« přidala šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová, zlatou medaili už ale kolegyni z vládní koalice neuzme.

Komentář: Donald Trump, který stejně jako současný americký prezident Joe Biden usiluje o znovuzvolení v letošních volbách, tvrdí, že by se za jeho vlády nestal teroristický útok na Izrael ze strany palestinského hnutí Hamás ani válka na Ukrajině. Uvedl také, že by byl schopen ruskou invazi ukončit ve velmi krátké době, aniž byl konkrétnější. Republikánský politik ale také opakovaně naznačil, že má v plánu zabývat se rolí Severoatlantické aliance a mírou zapojení USA v ní. Na evropském kontinentu tak roste znepokojení, že bezpečnost v době ruské agrese na Ukrajině by mohla být narušena –⁠⁠⁠⁠⁠ lépe řečeno by Evropa zůstala bez podpory. Podle vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity je potřeba brát »velkoprohlášení« Trumpa s rezervou.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Listopad letošního roku bude klíčový pro osud Evropy. Bez nadsázky. V USA se uskuteční prezidentské volby a na návrat do Bílého domu si brousí zuby konzervativec Donald Trump. Není žádným tajemstvím, že miliardář s názory nekonvenčními pro současnou progresivní dobu má více než skeptický názor na angažmá USA při ochraně starého kontinentu. A netají se tím, že v případě Ukrajiny by se prý zakrátko dohodl s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na ukončení války. Pro Evropu to znamená, že se bude muset o sebe umět postarat, jak už řekl pro portál ŽivotvČesku.cz poradce prezidenta Pavel Kolář.

Komentář: Severoatlantická aliance tento týden odstartuje historicky největší vojenské cvičení. Zapojí se do něj až 90 tisíc vojáků ze všech států aliance a Švédska. Cvičení ponese název Steadfast Defender (Pevný obránce) a potrvá až do května. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, zda by Rusko mělo vůbec zájem na konfrontaci s NATO. Uvedl, že si to v současnosti neumí představit, ohledně ozbrojených sil Ruska jde spíše o nepříznivý scénář. Cvičení aliance ovšem považuje za správný krok.