Poslední den Vladimira Putina se blíží stále rychleji. Expert popsal dvě skupiny, kterým dojde trpělivost. Jedna varianta je zlá

Ruský prezident Vladimir Putin
Ruský prezident Vladimir Putin
Foto: Profimedia
Josef Šťastna | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 15. 3. 2022

Měla to podle Kremlu být krátká, rychlá a úspěšná »mírová« operace na Ukrajině. Místo toho Rusko zabředává stále hlouběji do konfliktu, který trvá už 20 dnů. V Moskvě se odpovědní lidé začínají ptát, kde se při plánování operace stala chyba. To je situace, která bude vyvíjet tlak i na prezidenta Vladimira Putina (69). Je o tom přesvědčen vojenský analytik Lukáš Visingr. Pro ŽivotvČesku.cz vyjmenoval dvě skupiny, které mohou Putina zastavit. Jedna varianta není pro demokratický svět dobrá.

Podle vojenského analytika Lukáše Visingra se na Ukrajině opakuje scénář, který Rusko zná a ve svých dějinách ho nezažívá poprvé. Politické špičky naplánovaly na Ukrajině »rychlou« operaci, po které se měly dostavit obrovské úspěchy a upevnění domácí pozice. Místo toho ale přišly komplikace, které začínají ovlivňovat i ruskou vnitřní politickou scénu.

"V roce 1905 tehdejší carské Rusko chtělo svést »malou« válku proti naprosto »zaostalému« Japonsku a všem bylo jasné, že ten »velký ruský medvěd« si s »malými« Japonci lehce poradí. Výsledkem byla rusko-japonská válka, která pro Rusko skončila katastrofou a zároveň se stala začátkem konce ruského samoděržaví (monarchistická vláda v Rusku, pozn. red.). V roce 1979 Sovětský svaz vpadl do Afghánistánu a všem bylo jasné, že obrovská sovětská armáda si musí s těmi »zaostalými« horaly poradit levou zadní. Výsledkem bylo více než desetileté krvácení v Afghánistánu, které ve finále výrazně přispělo k rozpadu Sovětského svazu," vyjmenoval pro ŽivotvČesku.cz historické paralely Lukáš Visingr s tím, že malá a rychlá válka na Ukrajině se začíná měnit v konflikt, ve kterém Rusko po dvaceti dnech aktivity žádný výrazný výsledek nezaznamenalo.

Západní svět naopak na Rusko uvalil obrovské ekonomické sankce, čímž se země dostává do politické, kulturní i sportovní izolace. Výsledkem ruské agresivní politiky je také fakt, že země jako Finsko a Švédsko, které si zakládaly na neutralitě, začínají vážně uvažovat o vstupu do Severoatlantické aliance. To je situace, jakou si Vladimir Putin nepřál, a tudíž nemůže být spokojen s tím, jak Rusko na Ukrajině postupuje. Zároveň stoupá i tlak na něho samotného.

"Čím déle bude Rusko na Ukrajině krvácet a čím více bude zřejmé, že jde pro Rusko o strategický debakl, tím horší to pro Vladimira Putina bude. Bude se stále více projevovat i to, že na mezinárodní scéně se bude pozice Ruska dál zhoršovat," uvedl pro ŽivotvČesku.cz analytik Lukáš Visingr s tím, že Rusko se rychle dostalo do zlé ekonomické situace, kdy na jedné straně na Putinův režim tlačí mezinárodní sankce, na straně druhé si obrovské náklady každý den žádá i sama válečná operace.

Britský think-tank Centre for Economic Recovery ve spolupráci s estonskou konzultační společností Civitta a ukrajinským think-tankem EasyBusiness odhadl celkové náklady na vedení války na Ukrajině na dvacet miliard dolarů (471 miliard korun) denně.

"Neumím si představit, že by podobná aktivita na Ukrajině trvala roky. Na dlouhou válku nejsou v Rusku zdroje. Na měsíce si to umím představit, na roky ne. Rusko v dubnu či v květnu zbankrotuje. Pokud Putin dál bude tlačit na válku, umím si představit převrat v Kremlu," dodal Lukáš Visingr pro ŽivotvČesku.cz.

Podle vojenského analytika změna v Rusku není možná na základě tlaku z ulice, demonstrace takovou sílu nemají. Také vliv oligarchů na změny v Kremlu není možné přeceňovat. Odstranění Vladimira Putina mohou realizovat pouze silové složky. Ty by pak rozhodovaly o prezidentově nástupci.

"Změnu podle mě mohou provést buď armáda, nebo zpravodajské služby. Měli bychom si přát, aby to byla armáda, tam pořád zůstali lidé, kteří jsou částečně pragmatičtí a realističtí. V případě zpravodajských služeb se obávám, že by se k veslu mohli dostat lidé, kteří by v důsledku mohli být ještě horší než sám Putin," vyjádřil své obavy z možného vývoje v Kremlu vojenský analytik, který je přesvědčen, že čím déle vojenský konflikt na východě Evropy trvá, tím více se oslabuje pozice ruského prezidenta Putina.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.