Evropa

Jednoznačně potřebujeme racionální migrační politiku, uvedl pro ŽivotvČesku.cz europoslanec Marcel Kolaja (Piráti), a to v souvislosti s dotazem redakce, jak osobně vnímá budoucnost Evropy v kontextu s řadou nedávných propalestinských demonstrací, ale i obecně přílivem nelegálních migrantů.

Komentář: Demonstrace na podporu Palestiny probíhaly v Itálii od úterního odpoledne do večera, přičemž se demonstranti shromáždili převážně před pobočkami veřejnoprávní televizní stanice RAI v městech jako Řím, Neapol a Turín. Podle zpráv deníku La Stampa účastníci těchto shromáždění kritizovali vedení RAI za podporu Izraele a za »ignorování tragédie obyvatel Gazy«. Nejintenzivnější konfrontace mezi demonstranty a policií se udály v Neapoli. Někdejší ministr vnitra Ivan Langer (ODS) na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz ohledně rostoucích demonstrací a eskalace násilí během nich, a to s ohledem na Evropu, uvedl, že je nejvyšší čas situaci řešit, protože je čím dál více alarmující.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Listopad letošního roku bude klíčový pro osud Evropy. Bez nadsázky. V USA se uskuteční prezidentské volby a na návrat do Bílého domu si brousí zuby konzervativec Donald Trump. Není žádným tajemstvím, že miliardář s názory nekonvenčními pro současnou progresivní dobu má více než skeptický názor na angažmá USA při ochraně starého kontinentu. A netají se tím, že v případě Ukrajiny by se prý zakrátko dohodl s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na ukončení války. Pro Evropu to znamená, že se bude muset o sebe umět postarat, jak už řekl pro portál ŽivotvČesku.cz poradce prezidenta Pavel Kolář.

Komentář: Problém s vysokým počtem migrantů, kteří volí nelegální cestu do evropských zemí, je třeba řešit rázněji a tvrději zakročit proti pašerákům, shodli se v sobotu při setkání v Římě italská premiérka Giorgia Meloniová a britský ministerský předseda Rishi Sunak. Ten mimo jiné řekl, že množství běženců, kteří připlouvají do Itálie, je neudržitelné a že k věci je třeba přistupovat s radikalismem britské expremiérky Margaret Thatcherové, uvedla agentura ANSA. Ohledně nelegální migrace, která trápí evropský kontinent, pro ŽivotvČesku.cz poskytl komentář komentátor a bezpečnostní expert Andor Šándor. Z jeho slov vyplynulo, že situace je dlouhodobě neudržitelná a může vést až k rozpadu EU.

Jedním z důvodů, proč Izrael vstoupil do nemocnice Šífa v Pásmu Gazy, bylo podle premiéra Benjamina Netanjahua to, že měl silné indicie, že by tam mohla být alespoň část rukojmích. Netanjahu to řekl v rozhovoru s televizí CBS. Žádní rukojmí se přímo tam ale nenašli. Poblíž však vojáci objevili těla dvou rukojmích. Další americké televizi ABC zase americký ministr zahraničí Antony Blinken řekl, že USA daly Izraeli najevo, že nemůže znovu okupovat Pásmo Gazy. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila mezinárodně uznávaného experta na Střední východ a bezpečnostního analytika Josefa Krause, a to ohledně provázanosti, kdy v Evropě dochází opakovaně k poměrně sílícím propalestinským demonstracím, které »živí« situace na Blízkém východě.

Komentář: Všechny nemocnice na severu Pásma Gazy už jsou mimo provoz, informovala dnes agentura AFP s odvoláním na palestinské úřady spravované hnutím Hamás. Podle něj musela provoz přerušit i nemocnice Kuds ve městě Gaza, které leží na severu Pásma, kde už několik dní svádí boje izraelská armáda s palestinskými ozbrojenci i v okolí nemocnic. Také hlavní nemocnice v tomto městě Šífa už nefunguje, potvrdil také šéf Světové zdravotnické organizace (WHO). V této nemocnici kvůli nedostatku elektřiny zemřelo podle dnešního oznámení palestinských úřadů šest předčasně narozených dětí a devět pacientů na jednotce intenzivní péče. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause, jehož specializací je oblast Středního východu a výzkum státního terorismu, který odpověděl na klíčovou otázku ohledně vývoje ozbrojeného násilí v Pásmu Gazy. Z jeho slov vyplynulo, že postupně vzniká vyšší riziko, že situace se může pro Izrael stát politicky »nekomfortní«.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Evropou prochází strašák – strašák spojený s obavami z islamizace. Nejde o hrozbu imaginární, počet muslimských – nejen nelegálních – migrantů stále prudce stoupá. Mnohé politiky probudil ze snu o ráji na zemi v podobě multikulturalismu útok teroristů z Hamásu na Izrael a následné neutuchající masové propalestinské demonstrace v evropských metropolích. Sociolog Petr Hampl označil za poměrně pravděpodobné, že současná generace zažije »islámskou Evropu«. Dramatická situace se s největší pravděpodobností nevyhne ani České republice.

Rozhořením konfliktu mezi Izraelem a arabskými zeměmi by se mimořádně zvýšilo riziko terorismu, svět by to pocítil okamžitě - například i na cenách ropy a u všech navazujících produktů a služeb. Na dnešním briefingu při návštěvě Olomouckého kraje to řekl prezident Petr Pavel. Bezprostřední nebezpečí ale v tuto chvíli nehrozí, uvedl. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila jeho poradce pro mezinárodní vztahy a bývalého diplomata Petra Koláře, jak vnímá osobně událost na Blízkém východě a zda podle něj má potenciál přelití do celého regionu. Z jeho slov vyplynulo, že současný konflikt, který zahájilo hnutí Hamás teroristickým útokem, nemá jeho pohledem dobré řešení.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Mnozí politici na Západě, tedy i v České republice, prožívají šok. Muslimští přistěhovalci, které vlády vítaly s otevřenou náručí, masově demonstrují v ulicích západních velkoměst proti Izraeli, který brutálně napadlo teroristické hnutí Hamás. Vítací politika přešla ve vystřízlivění s krutými bolestmi hlavy. Sociolog Petr Hampl pro ŽivotvČesku.cz konstatoval, že situace se může pro Evropany stupňovat až v podobné vražedné šílenství, jaké prožil Izrael.

Míra inflace v Evropské unii v srpnu vystoupila na rekordních 10,1 procenta, zatímco v červenci činila 9,8 procenta. Ve své konečné zprávě to v pátek oznámil statistický úřad Eurostat. V České republice míra inflace o dvě desetiny procentního bodu klesla, s hodnotou 17,1 procenta je ale pátá nejvyšší v unii. Přesto se řada domácností dostává do situace, kdy silně pociťuje současnou ekonomickou. Podle redakcí osloveného exministra vnitra a politického komentátora Ivana Langera (55) si Evropa za současnou situaci může sama. Její zrod sahá daleko ještě před únorové datum, kdy na východě Evropy vypukla válka, uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Jednoznačně patřila k mystickým osobnostem dějin, které patrně navždy budou opředeny záhadami a tajemstvími. Řeč je o královně ze Sáby, jejíž údajný dar předpovídat věci budoucí vyvolával strach a obavy, ale zároveň působil na lidi jako přitažlivý magnet. Ve svých vizích lépe známá jako Sibyla Kumana odhalila i události, které vypovídají o tom, co se stane v Evropě ve 21. století. Alespoň to tvrdí volně dostupná kniha s názvem »Sibyla: Legendy a věštby«. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila přední českou psycholožku Radanu Rovenu Štěpánkovou s dotazem, čím to je, že lidé se snaží najít odpovědi v různých proroctvích.

Plyn pro evropský trh po pátečním rekordním závěru na začátku týdne znovu posiluje. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku ráno vzrostla o téměř 13 procent na bezmála 276 eur (zhruba 6800 Kč) za megawatthodinu. Na trhu se nový nárůst cen plynu vysvětluje opětovným přerušením dodávek ruského plynu do Evropy prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila exministra Miroslava Kalouska (61) s dotazem, zda se domnívá, že cena půjde ještě výše s nadcházející zimou, a v čem spatřuje v současnosti největší riziko, pokud jde o dodávky plynu.

Ruská turbína pro plynovod Nord Stream 1, která byla kvůli servisu v Kanadě, je plně funkční a může být kdykoliv odeslána zpět do Ruska za předpokladu, že ji Moskva bude ochotna převzít. Řekl to dnes německý kancléř Olaf Scholz (64), který navštívil závod společnosti Siemens Energy, kde se turbína teď nachází. Rusko podle Scholze nemá důvod návrat zařízení zdržovat. Pro ŽivotvČesku.cz ohledně rizika, že Rusko buď omezí, nebo úplně přestane dodávat plyn do Evropy, promluvil vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus. Domnívá se, že největší eskalace problémů ohledně energetických komodit se »odehraje« v zimě.

Do konce listopadu musí být v České republice zásobníky zemního plynu z rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu naplněné minimálně z 80 procent. Důvodem je válečný stav na východě Evropy a riziko, že Rusko přeruší dodávky. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila europoslance Marcela Kolaju (41) s dotazem, kdy dojde k evropskému odstřihnutí ze závislosti na dodávkách z Ruské federace. "Evropská komise představila v polovině května plán, jak se zbavit závislosti na ruských fosilních palivech do roku 2027," uvedl v úvodu politik.

Rusko-ukrajinský konflikt ve třetím měsíci od vypuknutí bojů, kdy armáda Vladimira Putina (69) vnikla 24. února na území sousední země, není zdaleka tak dynamický jako v prvních týdnech, a to zejména ze strany Ruska. V některých lokalitách tak Ukrajinci přecházejí do protiofenzívy. V pondělí ráno list Ukrajinska pravda uvedl, že jedna z jednotek domobrany v Charkovské oblasti vytlačila ruské síly ze svého území a dosáhla státní hranice s Ruskem. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz bývalému poslanci za Piráty Mikuláši Ferjenčíkovi (35), jaký je jeho pohled ohledně dosažení míru na východě Evropy.

Do zásobníků v Česku proudí v poslední době zemní plyn rychleji než dřív - aktuálně jsou zaplněné z téměř 40 procent. Do konce listopadu musí být z rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu naplněné minimálně z 80 procent. Důvodem je váleční stav na východě Evropy, pak nevyzpytatelné hrozby Ruska, že zemní plyn přestane dodávat. "Evropa by se měla odstřihnout od všeho, co je z Ruska. Tedy od ropy, od plynu, od všeho," řekl pro ŽivotvČesku.cz Miroslav Kalousek s tím, že Evropa musí najít řešení, které usnadní nezávislost na dodávkách ropy a zemního plynu od agresora, který 24. února podnikl vojenskou invazi na Ukrajinu.

Je to více než dva měsíce, kdy vojenské síly Ruska zaútočily na sousední Ukrajinu, která se postavila agresorovi a zaskočila ho svou odhodlaností. V současnosti se svádí boje na východě země. Podle oznámení prezidenta Joe Bidena (79) Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc. I přes řadu sankcí, které mají ekonomický dopad na Ruskou federaci, se Západu zatím nepodařilo vojenský konflikt na východě Evropy zklidnit, či dostat pod kontrolu. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila europoslance Marcela Kolaju (41), jakým způsobem se Brusel staví k tomu, že doposud Evropa nenastavila bod, přes který lidově řečeno nejede vlak.

Češi věří Evropské unii méně než občané většiny členských zemí. Vyplývá to z nových údajů Evropské komise, která zveřejnila socio-demografické šetření v rámci průzkumu Eurobarometr. Během pandemie ale důvěra Čechů výrazně narostla. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové Evropská unie v době krize ukázala, že umí jednat - i když společné nákupy vakcín nebyly bez chyb, zachránily mnoho životů, uvedla to pro ŽivotvČesku.cz.

Bývalý ministr Michael Kocáb (67) je přesvědčen, že nejlepší by v současné době bylo, kdyby došlo k nukleárnímu odzbrojení všech zemí. Současný vojenský konflikt na Ukrajině ukazuje, jak jsou zbraně hromadného ničení rizikem pro všechny. „Leckomu to může znít jako utopie, ale je to to nejdůležitější, co by se mělo udělat," uvedl pro ŽivotvČesku.cz bývalý politik s tím, že pokud jde o česko-ruské vztahy po válce, existuje několik variant, jaké mohou nastat.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhl měsíc a v Moskvě roste s každým dnem výrazná nespokojenost. Důvodem je, že vojenské výsledky na bojišti jsou žalostné. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila europoslance Marcela Kolaju (41), zda v Bruselu panuje obava z možného přelití válečného konfliktu do dalších evropských zemí. "Výroky a provokace Vladimira Putina nesmíme podceňovat. Nicméně se rozhodně nesmíme nechat zastrašit," uvedl.

S každým dalším dnem války na Ukrajině přibývá obětí, zničených měst i uprchlíků. S rétorikou Vladimira Putina (69) je přitom velmi těžké, ne-li nemožné, odhadovat další vývoj konfliktu. Speciální vojenská operace na Ukrajině, jak ji označuje Kreml, postupuje dle plánu i harmonogramu, uvedl nejmocnější muž Ruska. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila europoslance Marcela Kolaju (41), o čem se v Bruselu nejvíce ohledně ruského prezidenta mluví. Někdejší místopředseda EP otevřeně řekl, o co ve válce na východě Evropy běží.