Jan Pačes

Série, která se do života lidí v globálním měřítku zapsala navždy. Tak se dá mluvit o tom, s čím se svět při ohlédnutí do posledních několika málo let musí vyrovnávat. Koncentrace nepříznivých událostí je poměrně masivní. Aktuálně se po covidu, energetické a ekonomické krizi, válce na Ukrajině, na peněženky a úspory zákeřné inflaci zrak světa přesunul na Blízký východ. Podle molekulárního genetika z Akademie věd České republiky Jana Pačesa nejde s pohledem do hluboké minulosti o »jev« mimořádný, ale na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz uvedl, že člověka jako takového to svým způsobem ovlivňuje.

Podle molekulárního genetika z Akademie věd České republiky Jana Pačesa už covid nepředstavuje takovou hrozbu, jako tomu bylo v minulých letech, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz. Zajímavostí však je, že v Evropské unii s pandemií covidu-19 o jeden rok klesla naděje dožití. Podle údajů statistického úřadu Eurostat byla v roce 2021 naděje dožití v EU 80,1 roku, což je o rok méně oproti 81,3 roku v roce 2019. Jedná se o první výraznější pokles střední délky života od roku 2002, ke kterému začala mít EU dostupná potřebná data.

Současná podzimní vlna koronaviru je oproti stejnému období v loňském roce velmi mírná. Že se zatím nejedná o žádné dramatické scénáře, ukazují data z webu ministerstva zdravotnictví. Za pátek přibylo 1940 potvrzených případů koronaviru. Poprvé za šest týdnů tak byl nárůst ve všední den nižší než 2000 případů. Podle molekulárního genetika z Akademie věd České republiky Jana Pačesa je predikce v rámci rizikovější a agresivnější varianty zatím lichá, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Současná podzimní covidová vlna má aktuálně mírný klesající trend. Denní nárůsty počtu nakažených v mezitýdenním srovnání stoupaly s několika výjimkami od začátku září, ale v prvním říjnovém týdnu denní počet nakažených klesl a mezitýdenní pokles pokračuje i tento týden. Ohledně predikce do dalších týdnu redakce ŽivotvČesku.cz oslovila molekulárního genetika z Akademie věd České republiky Jana Pačesa. Z jeho slov vyplynulo, že v ČR budou vyšší počty nakažených mít zpoždění.

Ani přes letní měsíce koronavirová infekce nechce zcela zmizet z pozornosti lidí. V Česku přibylo v pondělí opět po téměř dvou měsících více než 1000 potvrzených případů koronaviru. Laboratoře jich odhalily 1241, dvojnásobek proti minulému týdnu. Molekulární genetik z Akademie věd Jan Pačes pro ŽivotvČesku.cz odhadl, zda nákaza bude v dalších týdnech představovat významné riziko.

Virus SARS-CoV-2 se dál mění a nabírá nové mutace. Stalo se to také v případě omikronu, který vytvořil další dvě subvarianty. Na novou subvariantu omikronu upozornilo například Dánsko. "Omikron mutuje rychle i kvůli tomu, jaké velké množství lidí ho za tak krátkou dobu dostalo," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz molekulární genetik z Akademie věd České republiky Jan Pačes.

V české populaci začala převládat jihoafrická varianta koronaviru omikron. Počty pozitivních stoupají, hospitalizovaných lidí v nemocnicích ale ubývá. Molekulární genetik Jan Pačes pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že koronavirus bude dál mutovat. "Doufáme, že virus se dostane do stabilního stavu, jako se to děje s chřipkou," sdělil pro ŽivotvČesku.cz molekulární genetik z Akademie věd České republiky

Jeden ze scénářů dalšího vývoje pandemie covidu-19 počítá s tím, že varianta omikron vytlačí všechny ostatní varianty a z pandemie se stane »něco jako chřipka«. Důvodem, proč je omikron asi třikrát nakažlivější než dosud převládající varianta delta, je mimo jiné to, že má nakažený více viru v horních cestách dýchacích a snadněji nakazí někoho dalšího, pro ČTK to uvedl Jan Pačes (55) z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Pro ŽivotvČesku.cz pak epidemiolog Roman Prymua (57) vyjmenoval, jaký zásah má nová varianta viru na orgány. "Je tam posun, v podstatě nevidíme tak dramatické postižení plic," sdělil velmi příznivou zprávu v úvodu.

Varianta omikron v Česku nakazila již desítky lidí. Odborná veřejnost debatuje nad tím, jak velké nebezpečí ve skutečnosti představuje. Podle predikcí ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (61) případů omikronu v ČR do konce týdne výrazně přibyde. Redakce ŽivotvČesku.cz se obrátila na molekulárního genetika Jana Pačesa, jestli by vysvětlil vliv jihoafrické varianty na možné postižení orgánů. "Zatím se zdá, že se na ni akutně neudusí tolik nemocných jako třeba v případě nákazy variantou delta. Pacienti s omikronem mají extrémně vysokou hladinu D-dimeru, to je mimořádně špatná zpráva," uvedl pro ŽivotvČesku.cz

Státní zdravotní ústav (SZÚ) predikoval, že varianta omikron během deseti dnů na území Česka převládne. Ale kvůli jejímu rychlému šíření a nárůstu případů už lokálně v některých částech republiky dominuje. Molekulární genetik z Akademie věd Jan Pačes popsal, zda může vytlačit ostatní varianty a v čem tkví jeho největší nebezpečí. "Omikron by mohl vytlačit ostatní více nebezpečné varianty a stal by se na našem území mírnějším. Nicméně má výhodu, že jsme pro něj »naivní populace«, nemáme proti němu většinou protilátky," řekl pro ŽivotvČesku.cz.

Mezi antivaxery se už několik týdnů na sociálních sítích šíří teorie, že sperma neočkovaných mužů má vyšší kvalitu než sperma po vakcinaci. Podle této konspirační teorie by v budoucnu mělo být sperma od neočkovaných ceněno podobně jako zlato a nabývat na hodnotě jako třeba kryptoměna bitcoin. Skupina vývojářů chce dokonce s takovým biologickým materiálem obchodovat. Molekulární genetik z Akademie věd Jan Pačes se takovým spekulacím jen usmívá. Pro ŽivotvČesku.cz zdůraznil, že vakcíny nemají žádný vliv na plodnost mužů či žen. "Nemáme žádný biologický mechanismus, jak by se to mohlo stát," zdůraznil genetik pro ŽivotvČesku.cz s tím, že si neumí představit, jak by vakcíny mohly plodnost ovlivňovat.

Koronavirus se v Česku objevil poprvé na jaře roku 2020 a za téměř dva roky za epidemií zůstávají katastrofální následky. Virus SARS-CoV-2 dokáže v organismu vyvolat tzv. cytokinovou bouři, s níž končí velké množství pacientů na jednotkách JIP v nemocnicích. Molekulární genetik Jan Pačes vysvětlil, jak se tato fyziologická reakce v těle projevuje. "Virus vstoupí do těla většinou přes sliznici nejspíše nosohltanu nebo třeba i přes oči. Vlastní tělo reaguje samo proti sobě, proto se pak také plíce zajizvují a lidé už je mají často poškozené nadlouho," řekl pro ŽivotvČesku.cz.

Epidemie koronaviru vyvolává mezi lidmi nejen obavy, ale také řadu konspiračních teorií a zpráv, které se šíří především prostřednictvím sociálních sítí. Jednou z nich je i působení viru SARS-CoV-2 a jeho dosud známých variant či očkování na plodnost a kvalitu spermií. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila uznávaného molekulárního genetika z Akademie věd Jana Pačesa, zda se informace zakládá na pravdě, nebo nikoliv. "Byly provedeny testy, které potvrzují, že kvalita spermatu po prodělání onemocnění je krátkodobě snížena a zhoršena," vyjádřil se.

Očkování nepřestává být diskutovaným tématem, které vzbuzuje rozporuplné názory. Počty očkovaných sice narůstají, ale ve společnosti nadále panují obavy z nežádoucích účinků vakcín proti koronaviru. Podle renomovaného genetika Jana Pačesa z Akademie věd ČR je lepší volbou vakcinace nežli prodělání nemoci, která je pro tělo poměrně velkou zátěží. "Je třeba myslet na to, že nemoc je stále něco, co není pro tělo zdravé a poškozuje ho. V informačním prostoru se šíří, že prodělání covidu je lepší než očkování, což není pravda," řekl pro ŽivotvČesku.cz.