Autentická zpověď Dády Patrasové, ve které odkryla bolesti manželství s Felixem: Naposledy přede mnou brečel před pár hodinami
Po sedmi letech čekání na svého manžela Felixe Slováčka (78), který podle ní snad konečně dostal rozum, prožívá s jeho přítomností kombinaci několika silných pocitů. Mluvit o nich herečka Dagmar Patrasová (65) konkrétně nechce. Je ráda, že trápení kvůli bývalému vztahu hudebníka s mladší ženou Lucií Gelemovou (39) je snad za ní. Redakci ŽivotvČesku.cz poskytla královna dětských srdcí obsáhlý dvoudílný rozhovor. V něm promluvila o realitě manželství s mužem, který se jí před časem byl schopen smát do tváře, dnes před ní pláče.
Vím, Dádo, že s manželem Felixem v současnosti prožíváte období, které se sice dá přeznačkovat z rozchodového do příznivějšího krizového, lehké ale logicky nemůže být. Když se ale vyhneme těm těžkým sedmi letům, v nichž jste byli prakticky odloučeni v rámci společné domácnosti, pojďme si popovídat o vašem téměř čtyřicetiletém manželství.
Můžeme to zkusit.
Dobře. Zeptám se tedy přímo, jaké je to být v manželství od roku 1983 s Felixem Slováčkem?
To je velmi těžká otázka a je to velmi široký pojem... (zamyslí se) Je to jako na houpačce a v momentě, kdy tam je láska a jsou tam děti, tak je to dobré. Když ale do toho vnikne jiný element, tak je to špatné.
Vím, kam míříte. Odbočíme od toho. Slíbili jsme si, že uděláme jiný rozhovor, než že se budeme obracet do období, které mohlo působit bizarně, ve skutečnosti muselo silně bolet. Víte, vlastně Felix navenek na některé lidi může působit poměrně jako nabubřelý typ člověka, zajímá mě ale váš pohled na něj. Jaký je vlastně jako chlap, když byste vyjmenovala jeho dobré vlastnosti?
Určitě je pracovitý a jsem naprosto přesvědčena, že ve své profesi je pilný... (chvíli se zamýšlí a začne opakovat vyjmenované) Pracovitý... pilný...
Chcete určitě říct, že je také rodinný typ člověka, že?
(Usměje se) No, on je rodinný typ a není. Znamením je Blíženec, takže si představte Blížence jako člověka, který je rodinný typ, ale pak tady udělá »křach« nějaká Gelemová, takže...
No tak, říkáte Blíženec... Dádo, přiznám se, že o Blížencích jsem slyšel, že u nich dochází k poměrně rychlému ochlazení zájmu o druhého. Ale to asi nejde paušalizovat. Navíc já na tyto odhady, kdo jaký je podle znamení horoskopu moc nevěřím. Baví mě ale vaše manželství. Zkrátka téměř 40 let, to je něco, k čemu mám velký respekt a obdiv. Nicméně mě napadá, čím vás manžel za tu dobu nejvíce zklamal?
Čím mě zklamal?
Ano. Zajímá mě něco ve smyslu, a nemusí to být vztahová věc, ale že vám třeba slíbil koupit kytku a neudělal to.
Tak to bylo mnohokrát taková situace, ale já ho nechci pomlouvat.
To po vás nechci...
Nechci o něm mluvit ošklivě.
Chápu. Vím, že ta otázka je těžká, zeptám se tedy opačně. Čím vás za těch necelých 40 let nejvíce potěšil. Vím, že když chce, tak k ženám umí být velmi ohleduplný.
(Chvíli je ticho...) Abych pravdu řekla, asi těch situací, kdy mě potěšil, bylo hodně, ale asi bych se této otázce také vyhnula...
Dobře. S vaším manželem jsem mnohokrát mluvil a když došla řeč na vaše potomky, tedy Felixe a Annu, vnímal jsem, že pro něj znamenají skutečně alfu a omegu jeho bytí. Zkuste ho popsat jako otce vašich dětí?
On miluje svoje děti, má je rád. Je to táta poletující, který je neustále v pracovním procesu a kdyby cokoliv děti potřebovaly, tak jsem si naprosto jistá, že za jakékoliv situace za ním mohou přijít pro radu, pomoc a podobně.
Tak nějak jsem si vaší odpověď představoval a je milá. S tím souvisí, že jste hudebně založená rodina. Také je známo, že hudba spojuje lidi. Kdy jste si s manželem naposledy společně vy dva jen tak zazpívali?
To muselo být, kdy byl Felix lehce či těžce ovíněn a začal zpívat písničku, kterou mi zpíval celý život... A ta se jmenuje: (začne popěvovat) »Červená růžičko, proč sa nerozvíjáš? Pro tebja, šohajku, že k nám nechodíváš.« To je moravská skladba a je to taková naše, kterou mi vždy zpívá, když se opije (usmívá se).
A zkusíte si vzpomenout, jak je to dlouho, kdy jste si ji společně zazpívali?
No, tak to se dá počítat, před těmi sedmi lety.
Čekal jsem, že mi řeknete, že třeba o víkendu, ale dobře. O vás někteří ví, že jste skvělá kuchařka. Občas to ale bývá tak, že muž své rodině, potažmo manželce, rád ukazuje svůj talent a cit pro tvorbu pokrmů. Jak je to dlouho, co vám Felix jako osudové ženě uvařil?
Felix nevaří. Ale udělá mi třeba kafe, máme tady na to stroj (začne se smát).
To mě mohlo napadnout, že bude zastávat raději roli strávníka. A když se tedy postavíte k plotně, co od vás ocení nejvíce?
Abych řekla pravdu, on je spokojený u každého jídla, které uvařím, to musím říct (pobaveně se směje). Je fakt, že ráda dělám výborné krevety, špagety, takže se snažím to směřovat do jižanské kuchyně, ale samozřejmě ráda vařím i českou klasiku. Ale Felix si užívá to prvně jmenované, myslím, že k tomu jsem ho navedla. Je to rozmazlený strávník.
Cítím z vás, že vás to těší, asi každou ženu musí bavit vařit, když muži chutná. Pokud bychom se teď vrátili hodně v čase zpět, tedy z kuchyně k začátku vašeho vztahu, vybavíte si, jak jste se poznali a co jste si tehdy o něm myslela?
Ono to bylo tak, že moje kamarádka a kolegyně z Divadla Semafor Zuzana Buriánová mě půl roku žádala, abych se s ním sešla, protože ji uháněl, aby to domluvila. Já jsem řekla, že ne, že ten člověk je ženatý a že se s ním vidět nechci. Pak ale nastala situace, kdy jsem se rozešla s mým přítelem a...
Omlouvám se, že vám do toho skočím, kdo jím tehdy byl?
Michael Kocáb.
Pardon. Povídejte dál...
A říkám tedy kamarádce, ať ho tedy přivede, že uděláme velkou tabuli, že uvaříme a že si ho pak odvede. Takže tedy přišel do mého malého bytečku na Loretánském náměstí v Praze a přišel člověk, mně se tehdy nelíbil, připadal mi nesympatický a nafoukaný, a když dorazil tak to tam svou osobností celé »rozsvítil«. Přišla s ním tehdy ta moje kamarádka s přítelem a Felix se okamžitě vrhnul ke stolu, tedy ještě před tím si prohlížel moje hudební desky, což mi imponovalo, protože jsem tam měla samou klasiku, tak jsem ho pozorovala, viděla jsem, že má poměrně velký přehled. Když pak seděl u stolu, tak doslova všechno vyluxoval, všechno mu chutnalo a pak se tam opil a usnul. Prosila jsem Zuzanu, ať si ho odnesou, nešlo to. A ráno se probudil a choval se, jako kdyby tam bydlel 20 let a pak od nějaké doby jsme zůstali spolu.
A to trvá až dodnes, pokud jde o manželství. V té souvislosti mě napadá, jestli když se teď vrátil zpět domů, omluvil se vám? Přišel se sklopenou hlavou a koupil vám něco, šperk, nové auto? Jak se vám vlastně omluvil?
(Tázavě až vyčítavě se podívá...) Musím se smát, znáte vůbec Felixe?
Počkejte. Neříkejte mi, že nepřinesl kytku či vás nepozval alespoň na dovolenou k moři jako omluvu?
Přišel s tím, že bychom někam jeli, to je pravda.
No tak vidíte. Kde je vlastně hranice trpělivosti u Dády Patrasové, kterou kdyby její manžel překročil, byl by skutečný konec? Někdy jsem měl pocit, že taková u vás není, že jste velmi tolerantní.
To ne. Ta už byla, když jsem podala žádost o rozvod.
To jste ale nakonec stáhla.
Protože mě Felix zase ukecal.
O tom nepochybuji. Ale kde je ta hranice?
Víte, ona se tak dlouho leje voda do džbánu, až jednou přeteče a já bych řekla, že teď je tam té vody u mě vrchovatě. Co to znamená? Že pokud přeteče, tak tam je ta hranice.
Když se ještě vrátím k tomu, že Felix na řadu lidí může působit jako nadutý člověk. On je také vnitřně poměrně křehký muž. Při jaké příležitosti jste ho naposledy viděla plakat?
Já to říkat nebudu. Není to tak dávno, je to pár hodin zpět a také i pár dnů. Je to velmi citlivá otázka. Ale jak jste řekl, je svým způsobem velmi křehký člověk a oči se mu dokáží zalít slzami, když třeba slyší krásnou hudbu či sleduje dojemný film. Je dle mého srdcař.
Druhou část rozhovoru s Dádou Patrasovou naleznete na portálu ŽivotvČesku.cz v sobotu 15. ledna. V něm manželka Felixe Slováčka promluvila třeba o tom, jak by hudebník snášel rozvod, zda ji má jako ženu jistou či co drží jejich manželství pohromadě a další.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
