Exministr Langer: Nad Evropou se stále vznáší Wir schaffen das paní Merkelové. Už je ale plná těch, kteří nesdílejí její hodnoty
Komentář: České republice nehrozí žádné bezprostřední nebezpečí v souvislosti s děním v Izraeli a nezvýšilo se riziko teroristického útoku. Na tiskové konferenci po dnešním jednání Bezpečnostní rady státu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Nemáme poznatky, že by se zvýšilo riziko útoků proti cílům v ČR, konstatoval. Stát nicméně přistoupil k sadě opatření, která chrání rizikové objekty a akce. Všechny složky dělají vše pro preventivní ochranu, dodal. Později uvedl, že v případě prodlužování konfliktu je třeba počítat s jeho dopady například na ceny energií či růst nelegální migrace. Stát proto musí pracovat i s ještě horšími scénáři a být na ně připraven. V souvislosti s evropskou nelegální migrační politikou, zejména pak slovy premiéra, a obecně jejími dopady, redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého ministra vnitra Ivana Langera, který se řadil k politikům s takzvaným tahem na branku. Podle něj je nejvyšší čas situaci řešit, protože je čím dál více alarmující.
Účastníci dnešního jednání ve Strakově akademii probírali i otázku přístupu k propalestinským demonstracím. Policejní prezident Martin Vondrášek připomenul, že v Česku existuje právo pokojně se shromažďovat. Organizátoři akcí však mají povinnost je nahlašovat příslušným správním úřadům a ty na místě rozhodují, zda jsou důvody je případně rozpustit. Na místě má policie nicméně vždy specialisty na extremismus, kteří jsou připraveni reagovat v případě, že by cokoli vybočilo z linií daných českým právním řádem, uvedl Vondrášek. Zmínil i dlouhodobou spolupráci s bezpečnostními analytiky.
Rada je stálým pracovním orgánem vlády pro problematiku bezpečnosti, tvoří ji premiér a další členové vlády podle rozhodnutí kabinetu. Schází se obvykle po dvou až třech měsících, tentokrát se zasedání uskutečnilo zhruba měsíc po posledním termínu. Vedle dopadů situace v Izraeli se dnes rada zabývala nelegální migrací.
Ivan Langer pro ŽivotvČesku.cz odpověděl na dotaz ohledně rizika nelegální migrační vlny, kterou může způsobit konflikt na Blízkém východě. Už dříve upozorňoval, že politická elita EU spí a k čím dál většímu problému se chová jako k neexistujícímu. Příkladem jen pro minimální představu je tři roky stará situace v Německu, jak citoval portál Novinky.cz tamní týdeník Focus. Podle něj v sousední zemi páchali v roce 2020 nejčastěji trestnou činnost běženci ze Sýrie (27 561 osob), Afghánistánu (14 750) a Iráku (9835). Přistěhovalci z těchto tří zemí tvořili tehdy největší podíl žadatelů o azyl v Německu, a to 57,6 procenta. Policie tam dále registruje od roku 2016 do 2020 přibližně 2000 vražd, v nichž byl alespoň jeden z pachatelů migrant.
"Nemyslím si, že současné dění na Blízkém východě by mělo nějaký zásadní vliv na změnu setrvalého a silného proudu migrantů do Evropy, neboť Evropa nečiní žádné racionální kroky, jak tomu zabránit. A pořád se nad ní vznáší pronesená slova z roku 2015 paní Merkelové »Wir schaffen das«, »zvládneme to«. Jen věřím, že platí známé »něco špatné pro něco dobré«, že to, co se odehrálo po útoku na Izrael v evropských kulturních centrech, jako je Vídeň, Paříž, Berlín, Brusel a jiné, snad otevře oči všem, co stále tvrdí, že Evropa musí být otevřena dokořán, a uvědomí si, že Evropa už je plná těch, kteří nesdílejí její hodnoty, na kterých vznikla a měla by stát i nadále, a je zde existující a reálně bobtnající problém. Prostě lidé, kteří sem přišli, sem nedoputovali, aby sdíleli naše evropské hodnoty, ale aby si ji předělali k obrazu svému, to znamená uchopili sami pro sebe. S tím je však nejvyšší čas něco dělat," uvedl pro ŽivotvČesku.cz bývalý šéf resortu vnitra Ivan Langer.
Izrael aktuálně útočí v Pásmu Gazy poté, co ozbrojenci hnutí Hamás 7. října vypálili tisíce raket na Izrael, pronikli na jeho území, zavraždili stovky civilistů a dalších téměř 200 vzali do Gazy jako rukojmí. Při odvetném izraelském bombardování Pásma Gazy zemřelo 3300 lidí, uvedla palestinská ministryně zdravotnictví Maj Kajlová.
S protesty se v posledních dnech potýká Německo, zvýšená bezpečnostní opatření kvůli incidentům na svém území zavedly i Belgie a Francie. Protesty v Německu vypukly po úterním výbuchu v nemocnici v Pásmu Gazy, kde podle palestinských úřadů ovládaných radikálním hnutím Hamás zemřely stovky lidí. Zatímco Hamás připisuje odpovědnost izraelskému bombardování, Izrael tvrdí, že nemocnici zasáhla palestinská raketa. V Belgii zvýšená opatření reagovala na zastřelení dvou švédských fotbalových fanoušků Tunisanem, který se hlásil k teroristické organizaci Islámský stát (IS). Ve Francii je kvůli ubodání učitele vyšetřovaný dvacetiletý mladík, který se též přihlásil IS.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
