Okno do historie: Prezident Novotný měl v dnešních číslech obří plat 9 600 000 korun měsíčně. Byl první moderní populista, mzdu si sám snížil

Antonín Novotný
Antonín Novotný
Foto: Profimedia
Jiří Ovčáček | Redaktor a komentátor
[email protected]
Publikováno: 16. 9. 2023

Politici si čas od času rádi čechrají před voliči peříčka. Jako důkaz své laskavosti si navrhují zmražení nebo snížení platů. Nic nového pod sluncem. Třetí komunistický prezident Antonín Novotný (1904–1975) si po nástupu na Pražský hrad v roce 1957 snížil obrovský měsíční plat 240 000 Kčs na 180 000 Kčs. Hlavní ekonom investiční skupiny CFG Vladimír Pikora pro ŽivotvČesku.cz podotkl, že pro přepočet na dnešek je třeba plat vynásobit odhadem čtyřicetkrát. A to už je pěkná sumička v milionech korun.

"Prezidentská mzda činí 240 000 korun měsíčně. Tuto sumu brali všichni českoslovenští prezidenti, dostával jsem ji i já. Zdálo se mi to moc, brzy jsem podepsal výnos, který snižoval plat na 180 000 korun měsíčně. Chtěl jsem jít ještě níže, ale mé rozhodnutí vzbudilo u některých členů ÚV (Ústředního výboru Komunistické strany Československa, pozn. red.) značné rozladění. Včítali mi, že prý šidím své budoucí nástupce…," napsal prezident Novotný ve svých pamětech.

Vzpomínky vydalo nakladatelství PolArt v roce 2008 pod názvem "Antonín Novotný. Vzpomínky prezidenta". Autorem, který publikaci sestavil a doplnil komentáři, byl komunistický novinář a Novotného důvěrník Rudolf Černý, který získal politikovu přízeň po Novotného politickém pádu v době pražského jara 1968. Přišel o funkci šéfa Komunistické strany Československa a pod tlakem reformních sil abdikoval na funkci prezidenta republiky.

Na svou dobu šlo o závratnou sumu, ze které by se obyčejnému člověku zatočila hlava. Průměrná hrubá měsíční mzda podle Českého statistického úřadu v roce 1955 činila 1 192 Kčs, v roce 1960 1 303 Kčs. V roce 1957 stála nejmodernější Škoda 445, silný Spartak, 32 850 Kčs. Prezident Novotný si tak teoreticky za svůj plat mohl koupit každý měsíc 7 osobních automobilů. A to by byl věru rozsáhlý vozový park!

Ekonom Vladimír Pikora na dotaz ŽivotvČesku.cz provedl hrubou orientační rozvahu. Došel k závěru, že pro přepočet na dnešní ceny je nutné Novotného plat vynásobit čtyřicetkrát. A opravdu jde o sumičky příjemné a pro řadového pracovníka absolutně nepředstavitelné. Před snížením podle tohoto přepočtu pobíral prezident Novotný 9 600 000 Kč měsíčně, po dobrovolném snížení 7 200 000 Kč měsíčně.

Nabízí se samozřejmě srovnání se současným prezidentem Petrem Pavlem. Oproti Novotnému je vpravdě Popelkou. Měsíční plat současné hlavy státu činí 341 200 Kč, k tomu se přidávají náhrady, které zahrnují provozní náklady. Tato částka dosahuje 300 000 Kč. Suma sumárum jde o 641 200 Kč měsíčně. Ještě hůře jsou na tom bývalí prezidenti – Václav Klaus a Miloš Zeman. Mají nárok na doživotní prezidentskou rentu ve výši 50 000 Kč, plus náhrady ve stejné výši. Návrh na zvýšení této renty nedávno odmítla vládní pětikoalice.

Antonín Novotný byl sice třetím komunistickým prezidentem – po Klementu Gottwaldovi a Antonínu Zápotockém, ale jako první důsledně vyžadoval oslovení »soudruh prezident«. Ostatně ten, kdo zná film »Ucho« režiséra Karla Kachyni, ví, že v tomto snímku je nejmenovaný prezident mezi stranickou kamarilou titulován »Soudruh«. Inspirace Novotným je zcela zřejmá.

Za Novotného éry přišla první větší amnestie politických vězňů, velmi pozvolna byly spuštěny rehabilitace v 50. letech nezákonně odsouzených spolustraníků a v československé kultuře vypukla pozoruhodná nová vlna. Na druhou stranu ale v roce 1958 proběhla další čistka v podnicích a státních úřadech, která se dotkla i běžných pracovníků, kteří třeba měli jen kádrově nevhodné příbuzné.

V roce 1963 pak přišel hospodářský propad. Novotný také kumuloval funkce, byl šéfem KSČ i prezidentem republiky, na Pražském hradě pobýval jen tři půldny v pracovním týdnu. K dobru svědčí Novotnému fakt, že opakovaně odmítl nátlak sovětského vůdce Leonida Brežněva na umístění sovětských vojsk v Československu.

Právě Brežněv byl pro Novotného kamenem úrazu. Československý prezident měl vskutku vynikající vztahy s Nikitou Chruščovem, kterého ale v roce 1964 nahradil právě Brežněv. A dobré časy v záři Kremlu pro československého prezidenta skončily. V první polovině roku 1968 Novotný postupně ve všech funkcích skončil, byl považován za brzdu pražského jara. Pár měsíců po jeho politickém konci přišla srpnová okupace Československa. Historie je vždy plná paradoxů.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.