Pád šéfa Kremlu je možná zase o kousek blíže. Vojenský analytik Lukáš Visingr popsal, čím Vladimir Putin chce (ne)uklidnit ruskou společnost

Vladimir Putin
Vladimir Putin
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 1. 10. 2022

Vladimir Putin (69) v pátek podepsal smlouvy o připojení čtyř okupovaných ukrajinských regionů k Ruské federaci. Dále prohlásil, že Rusko bude anektovaná území hájit »všemi dostupnými prostředky«. Současně vybídl Kyjev k jednání, zdůraznil ovšem, že anektovaných území se Moskva nevzdá. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44) v reakci sdělil, že Kyjev nebude s Ruskem jednat, dokud bude v jeho čele Putin. Pro redakci ŽivotvČesku.cz promluvil uznávaný vojenský analytik Lukáš Vising o tom, že vyhlášením částečné mobilizace se nálada v ruské společnosti značně ochladila - jde tak o jeden z faktorů, který značně ubírá na popularitě nejmocnějšího muže Ruska. Právě takový stav by podle zmíněného experta teoreticky mohl vést ke scénáři, na jehož konci už Vladimir Putin není prezidentem Ruské federace.

Západní představitelé anexi označili za nelegální a odsoudili ji, Spojené státy uvalily nové sankce na více než 1000 ruských firem a lidí. Ukrajinský prezident ve čtvrtek varoval, že Ukrajina zareaguje »velmi tvrdě« na pokus Ruska anektovat další části jejího území.

"Současná situace ohledně anektovaných území je věc, která má nějakým způsobem mimo jiné alespoň částečně za cíl zlepšit náladu v ruské společnosti. Putin přece nedávno prohlásil, že údělem současného ruského vedení je navracet území a upevňovat moc. Tehdy se šéf Kremlu přirovnal k Petru Velikému, a to v rámci příležitosti 350. výročí od narození cara. To znamená, že teď chce zkusit toto, což je oproti nadšení z anexe Krymu jiný level. Tehdy to nadšení bylo opravdové u většiny Rusů. V současném případě to lehce potěší radikály, kteří ho už začínají kritizovat, což je novinka, to dříve nebylo, ale ostatní mu to »baštit nebudou«. Zapůsobí to tedy na ty, kteří již dříve volali po mobilizaci, což je přesvědčování přesvědčených. Nemyslím si ale, že to nějak změní nálady v ruské společnosti. Podpora pro válku a tamní režim je široká, nikoliv hluboká," uvedl pro ŽivotvČesku.cz špičkový expert na válečné stavy Lukáš Visingr.

Moskva už v roce 2014 anektovala ukrajinský poloostrov Krym. Území, kterých se vojensky zmocnila po své únorové invazi do sousední země představují zhruba 15 procent rozlohy Ukrajiny. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov ještě před pátečním ceremoniálem uvedl, že Moskva bude považovat útok na ukrajinské území za agresi vůči Rusku samotnému. Čtyři ukrajinské územní celky se podle něj stanou neoddělitelnou součástí Ruska.

"Může to na čas uklidnit radikály, kteří na Putina tlačí, aby byl ještě důraznější a tvrdší. Jde o skupinu lidí, kteří volají, že chtějí to a ono, ale vůbec si neuvědomují, že ruská armáda toho není schopna. Už samotná mobilizace je katastrofa, pár dní před samotnou mobilizací mluvil v ruské televizi nějaký odborník, který k věci řekl, že mobilizace je nevyhnutelná, ale neproveditelná," dodal pro ŽivotvČesku.cz specialista na válečné konflikty Lukáš Visingr. Nastínil tak, že právě vyhlášení částečné mobilizace je časovanou bombou ohledně možné destabilizace Putinova režimu a možného konce nejmocnějšího muže Ruské federace.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.