Jed

Zmije patří k nejobávanějším hadům na území Česka. Jarní počasí a teploty nad 15 stupňů panující v posledních dnech pro ni představují ideální podmínky na probuzení po zimě, protože se ráda vyhřívá na slunných místech. Kdy zaútočí na člověka, popsal pro ŽivotvČesku.cz chovatel hadů Karel Zavadil.

Když se psal rok 2008, v Česku byla její přítomnost poměrně vzácná. Dnes je situace jiná. A dá se na ni narazit prakticky kdekoliv. Řeč je o zápřednici jedovaté, tedy nejjedovatějším pavoukovi v ČR. Reakce na její kousnutí se mohou lišit, ovšem odborníci uklidňují, že zdravému člověku nemůže smrtelně ublížit. "U nás jich je asi 10 druhů, jsou to pavouci, jako je každý jiný. Když ho člověk neopatrně zmáčkne, tak ho může kousnout, ale nic mu to neudělá," řekl pro ŽivotvČesku.cz biolog Vlastimil Růžička z Biologického centra AV ČR.

Šestašedesátiletou ženu ve středu v oblasti Kvildy na Šumavě kousla zmije. Turistka z Prahy v lokalitě sbírala lesní plody. Podle horské služby žena ránu vysávala a krev polykala. "V žádném případě není možné ránu vysávat, tak se do těla dostane kontaminovaná krev a může dojít k další reakci organismu," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz chovatel hadů Karel Zavadil.

Zmije patří k nejobávanějším hadům na území Česka. Teplé počasí panující v posledních dnech pro ni představuje ideální podmínky, protože se ráda vyhřívá na slunných místech. Narazit na ni není sice úplně jednoduché, ale někde se s ní lze setkat významně častěji. "Loni mi chodili na výstavu turisté z jižních Čech a vyprávěli mi, že mají zahrádky plné zmijí, které se hodně objevují mimo jiné také v Krkonoších. Zmijí jed má silné neurotoxiny, dá se přirovnat i k jedům tropických hadů obsahujících neurotoxiny – například kobry,“ uvedl chovatel hadů Karel Zavadil pro ŽivotvČesku.cz.

Sršeň asijská se už v minulých letech pohybovala na území Evropy, ale její výskyt byl zaznamenán i v sousedním Německu. Charakteristicky zbarvený zástupce hmyzí říše z čeledi sršňovitých může být velkým rizikem. Entomolog Tomáš Melichar popsal, jak je to s jejím výskytem na území České republiky, v čem je nejvíce nebezpečná a proč. "Je to další predátor pro včely, které loví. Proto nikdo neví, co tu může způsobit. Velikostí je podobná naší sršni s rozdílem, že je černá," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Hmyzí říše nabízí nepřeberné množství zajímavých brouků. Mezi ně patří nepochybně puchýřník lékařský (latinsky Lytta vesicatoria), který má nádherné zelené zbarvení. V Česku se může vyskytovat především na jižní Moravě v teplejších měsících, kdy se s ním lze setkat. Obsahuje však terpenoidní jed kantharidin, který může člověku způsobit mimo jiné bolestivé reakce na kůži. Odborník popsal, co při setkání s ním hrozí a k čemu se v minulosti používal. "Pokud si ho vezmete do ruky, začne vylučovat tzv. »hmyzí krev«, který obsahuje jed," uvedl entomolog Aleš Bezděk.

Pavouci vzbuzují mezi lidmi strach a obavy. Někteří lidé trpí dokonce tzv. arachnofobií a osminozí členovci pro ně představují důvod k panice. Mezi jedovaté pavouky, kteří se vyskytují v českých končinách, patří Stepník moravský, kterého vzhledem k jeho výraznému vzhledu nelze přehlédnout. Odborník a přední český arachnolog popsal, kde se lze s tímto pavoukem setkat a jak je to s jeho jedem a kousnutím.

Je všeobecně známo, že včela dokáže svým žihadlem bodnout. Méně už se to ví o čmelákovi, který patří také do rodu blanokřídlého hmyzu čeledi včelovitých. Jako jed má kyselinu mravenčí a i když patří mezi mírumilovný hmyz, pokud použije žihadlo, jedná se o hodně bolestivé bodnutí. "Používají ho ale velmi neradi," vyjádřil se odborník pro ŽivotvČesku.cz.

Stále více se vyskytuje v českých končinách největší příslušnice čeledi včelovitých – vzácná drvodělka. Jedná se o velkou včelu, která může svým tělem připomínat čmeláka. Podobně jako sršeň vzbuzuje svou velikostí strach a lidé by se mohli uchýlit k tomu, že se ji pokusí zabít jakožto hlučný hmyz, kterého se bojí. "Není nebezpečná, je mírumilovná a velmi plachá. Těžko by zaútočila," uvedl odborník z Výboru pražských včelařů.

Pavouk zápřednice jedovatá se rozšířil do celého Česka a pro některé jedince setkání s ním může být značně nepříjemné. Jde o pavouka, který dorůstá až do velikosti dvou a půl centimetru a dokáže prokousnout lidskou kůži. Bioložka Ivana Hradská pro ŽivotvČesku.cz prozradila, že kvůli výrazně chladnější zimě jich letos moc nebude a nehrozí přemnožení. "Letošní zima je výrazně mrazivá, což obecně teplomilným pavoukům neprospívá," řekla pro ŽivotvČesku.cz bioložka Ivana Hradská.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) vydala důrazné varovaní před doplňkem stravy s velmi vysokou dávkou látky amygdalin, která se v těle po požití metabolizuje na kyanovodík a kyanidy. "SZPI důrazně varuje všechny spotřebitele, aby předmětný doplněk stravy nekonzumovali," uvedl v tiskové zprávě mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.

Doslova boj o život svedl Ind Kumar Lovekesh, který na svůj neobvyklý zážitek jen tak nezapomene. Při spánku mu do kalhot vlezla kobra. Čekal dlouhé hodiny v nehnuté poloze, než se podařilo hada z jeho kalhot vyprostit.

Patří mezi »obyčejné« pokojové rostliny, přesto ukrývá poměrně dost toxické nebezpečí. Přitom jí má stále řada Čechů ve svých domovech. Jde o difenbachii, která obsahuje extrémně jedovatý rostlinný toxin.

Když se vysloví název hmyzu »vosa« , řada lidí zpozorní. Z vos mají lidé obavy a považují je zcela za zbytečné. Přitom právě žluto-černý létající hmyz má pozitivní vliv na celkový chod přírody. Z biologického hlediska je totiž mezi včelou a vosou minimální rozdíl. Alespoň to tvrdí odborníci z Karlovy univerzity.

V Česku lékaři každoročně evidují řadu případů hadích uštknutí. Ročně jich jsou desítky. Za posledních více než dvacet let naštěstí jed zmije člověka nezabil, přesto lékaři upozorňují, že lidé často nevědí, jak v případě uštknutí hadem správně postupovat. Pro redakci Život v Česku lékař z toxinologického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Zdeněk Stach uvedl, že už i letos došlo k několika uštknutí zmije.