Ekonom Pikora v rozhovoru bez pardonu řekl, proč zničehonic bylo do společnosti vrženo téma přijetí eura: Je to útěk od skutečného problému
Rozhovor: Euro ano, či ne – téma, které do české společnosti vneslo rozmanitou diskuzi, a to po výzvě prezidenta Petra Pavla, aby ČR po letech začala dělat konkrétní kroky, které zemi dovedou k naplnění závazku jeho přijetí. Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři takzvaná maastrichtská kritéria. Hlava státu ve svém projevu zejména cílila na mladší generaci. Proč prezident šel ve svém projevu tímto směrem, vysvětlil uznávaný ekonom Vladimír Pikora, který v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz zároveň odhalil, kdo může mít z přijetí eura největší prospěch.
Pane Pikoro, vy jste hlavní ekonom investiční skupiny CFG, tedy zkušený ekonomický expert, co říkáte na téma přijetí eura? Je to ten správný krok v současnosti?
Já jsem překvapený, že v současnosti se přestává diskutovat o euru a začíná se říkat, že už jsme diskutovali dlouho a musíme ho přijmout, protože to je přece nutné. A to je velmi zvláštní, protože to není v tuto chvíli nutné.
Jak to myslíte?
No, víte, jsou tady státy, které jsou v EU, ale euro nemají a mít ani nebudou. A to samé by šlo dojednat i pro Českou republiku. A je to taková zvláštní propaganda, která se teď rozjela, že najednou není potřeba o tom diskutovat, že jsme diskutovali už dlouho. A tady mám víc z toho titulu pocit, že drtivá většina Čechů po mnoho let, tuším, že od roku 2011, euro nechce většinově. A ačkoliv ho většinově nechce, tak tady je hrstka politiků, ale vlastně i hrstka voličů, kteří tvoří jasnou menšinu, a ti najednou říkají, že už o tom diskutovat nebudeme, už je to rozhodnuté, prostě euro bude. Je to taková zvláštní představa demokracie, kde já vlastně nevím, koho tito politici zastupují, když prostě většina říká ne, ale tady najednou menšina si prosadí ano.
To je diskuze na poměrně dlouho...
Ano. Diskuze o euru – proč ano, proč ne – by mohla být velmi dlouhá. Ekonomicky to ale není úplně jednoznačné v tom smyslu, že Slovensko euro přijalo a žádné drama nenastalo. Argumenty pro přijetí eura na Slovensku ovšem byly, že díky tomu, že Slovensko bude mít euro, tak se mu najednou bude dařit lépe a bude ve všem lepší a podobně. Také to, že bude mít větší zapojení do zahraničního obchodu, bude rychleji růst a tak dále. No a data ukazují, že to prostě není pravda, že argumenty, proč Slovensko přijímalo euro, byly liché. To znamená, že představa, že díky tomu najednou Slovensko poroste rychleji, se ukazuje, že z většího nadhledu roste stejně rychle jako Česká republika, to není žádný rozdíl.
Je pravda, že v loňském roce se české koruně dařilo – byla pevná a posilovala?
To na diskuzi o euru nemá vliv. Česká koruna reaguje na to, jak to zrovna makroekonomicky vychází, jestli je to chvíli výhodnější, aby oslabila, nebo aby posílila. Takže jako představa, že ve chvíli, kdy koruna posiluje, to znamená, že to je jako dobré, to není pravda. Když koruna posiluje, tak to zase znamená problém pro exportéry a podobně. To není ten argument, který by měl mluvit ve prospěch přijetí/nepřijetí měny.
Když jste zmínil ten argument a menšinu...
Menšina, která tady dneska je a tvrdí, že musíme přijmout euro, má teďka nový argument, že euro má vliv na nižší inflaci. A to je jeden z hlavních argumentů, proč bychom měli mít euro. Na to je dobré se podívat směrem na Slovensko, protože to je nejpodobnější ekonomika s Českou ekonomikou a ukazuje, že Slováci mají několik měsíců inflaci vyšší než my, potom naopak nižší. Střídá se to a není tam takový jednoznačný trend, že bychom mohli říct, že Slováci na tom nějak zásadně či jinak vydělali. Nebo naopak, že my na tom prodělali. Ukazuje se, že je to víceméně jedno, jestli máte měnu tu nebo měnu onu. A strašně se to moc přeceňuje.
Říká se o tom, že je to důležité.
Tvrdím, že pokud chcete takovou měnu, která bude mít nejnižší inflaci, tak nepřijmete euro, ale švýcarský frank. Švýcarský frank má podstatně nižší inflaci. No a to oni slyšet (zmíněná menšina) nechtějí. Takže to je jenom takový zástupný argument, který se v tuto chvíli hodí, aby byl využit a oni prosadili to svoje.
Co podle vás stojí za tím, že se tady rozjela debata o euru?
Je to jednoduché. To téma už bylo dávno »mrtvé«. Všichni viděli, že většina ho nechce. No a najednou se ukazuje, že najednou ten názor většiny politiky nezajímá. A rozhodují si sami, co považují za relevantní, a sdělují to té konkrétní skupině. A to jsou mladí lidé. A ti mladí lidé o tom nic nevědí, ale mají vnitřní pocit, že když nebudeme mít korunu, když budeme mít euro, tak tím pádem budeme automaticky zafixováni na Západě a už nás z toho nikdo nevytrhne. To je naprosto naivní argument, protože když si vzpomenete, jak se dělila československá koruna, tak rozdělit měnu je strašně jednoduché. To není žádný problém, ačkoliv dnes nám budou tvrdit, jak to nejde. Když se chce, tak to prostě jde a je to relativně snadné.
Možná i proto prezident Pavel cílil ve svém projevu výhradně na mladší generaci a starší nějak vynechal.
To je možné... Ve skutečnosti ale tady máme řadu problémů, které jsou nepříjemné, a ukazuje se, že vláda je neumí řešit. To je důchodová reforma, to jsou veřejné finance. Dlouho nám tady vláda povídala o tom, jak řešit veřejné finance, ale ve skutečnosti se moc nevyřešily. To znamená, že euro je vlastně taková snaha utéct od nějakého skutečného ekonomického problému k nějakému politickému problému. A ten politický problém je, že se snaží hrát na novou agendu.
Pro koho to je pak výhodné?
Výhodné to je hlavně pro malé strany, které nemají zkušenosti – žádný ekonomický program. A tak se chytají toho, že když už není o čem mluvit, tak tam hodí euro.
Kdo by na euru nejvíce vydělal?
Exportéři. Existuje určitý tlak ze strany exportérů. Importéři by na tom naopak prodělali.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
