vakcíny

Počátkem roku 2020, kdy se covid-19 začal šířit na území ČR, na toto onemocnění neexistovala žádná vakcína ani ověřený lék, který by účinkoval přímo proti viru SARS-CoV-2. Následoval nezvykle rychlý vývoj preparátů - přesně 26. prosince téhož roku se tak do tuzemska dostalo prvních 9750 dávek vakcíny od firem Pfizer a BioNTech. Od té doby Česko do konce loňského roku za vakcíny vydalo 14,6 miliardy korun, za asi 11,2 miliardy je nakoupilo od zmíněné firmy, další dodávky objednaných vakcín na covid-19 plánuje rozložit až do konce roku 2026. Mohlo by se tím ušetřit až 1,5 miliardy korun - uvedl to náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Na dotaz se pro ŽivotvČesku.cz vyjádřil epidemiolog a bývalý šéf zdravotnictví Roman Prymula (59), který popsal »finančně ztrátový kontrakt« a zároveň nepřímo nabídl řešení, jak by se situace teoreticky dala otočit ve prospěch ČR.

Česko chce rozložit dodávky objednaných vakcín na covid-19 od firmy Pfizer/BioNTech až do konce roku 2026. Mohlo by se tím ušetřit až 1,5 miliardy korun. Uvedl to náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Je to podle něj součástí dodatku ke smlouvám Evropské komise s výrobcem. Zástupkyně tiskového mluvčího ministerstva zdravotnictví Eliška Machová doplnila, že dodatek zatím není uzavřený. Některé země EU, například Bulharsko, už společně objednané vakcíny odebírat nechtějí a navrhují od smlouvy odstoupit. Ohledně situace se pro ŽivotvČesku.cz vyjádřil expert přes zdravotnictví Ondřej Dostál.

Když se objevilo očkování proti koronaviru, tak se na první dávky stály fronty. Někteří vlivní dokonce předbíhali a nechtěli na vakcínu čekat. Teď je situace diametrálně odlišná, stát vakcíny likviduje, ale další dávky do země teprve přijedou. Právník Ondřej Dostál pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že ministerstvo zdravotnictví zřejmě počítalo, že vakcín se zbaví díky konceptu povinného očkování.

Příchod varianty omikron změnil pravidla »koronavirové hry«, je o tom přesvědčen epidemiolog Jiří Beran (61), který v minulosti proslul jako odpůrce mnoha postupů, které navrhlo a realizovalo ministerstvo zdravotnictví. "Kdo je zdravý a chce se nechat naočkovat, tak bych mu v tom nebránil. Já bych to ale neudělal," řekl epidemiolog pro ŽivotvČesku.cz.

Vrátí se Česká republika někdy k životu před pandemií, tedy bez povinných respirátorů a dalších opatření? To je otázka, na kterou by rád znal odpověď snad každý Čech. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila mluvčího ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (61), který odmítl být konkrétní, ale ubezpečil, že situaci rezort řeší. Podobně tomu bylo v případě, jak to bude s vakcínami takzvané druhé generace.

V březnu má vejít v platnost nová vyhláška přikazující povinnou vakcinaci proti nemoci covid-19 osobám starším 60 let a také těm, kteří vykonávají určité profese jako například policisté, lékaři či vojáci. Zavedení takového právního předpisu má své zastánce, ale také odpůrce, kteří ho považují za diskriminační. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz lékaři Lukáši Pollertovi (51), jaký má postoj k vyhlášce, která se ho profesně týká. "Já přesně nevím, proč povinně chce vláda očkovat zdravotníky, když jsou de facto všichni očkovaní," zamyslel se.

Odborníci se stále neshodli na uznávání testu na protilátky covidu-19 jako možnosti, jak prokázat bezinfekčnost kromě testu, nemoci v posledním půl roce či očkování. Novinářům to dnes po druhém kulatém stole, který se tématem zabýval, řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Lidé se změřenými protilátkami se podle něj mohou očkovat jednodávkovou vakcínou Janssen od firmy Johnson & Johnson. Lidé, kteří prodělali nemoc a jsou očkovaní dvěma dávkami vakcíny proti koronaviru, třetí dávku mít nemusí.

V dubnu se stala rezonující skandální kauza ministra vnitra Jana Hamáčka (42), který měl podle informací serveru Seznam zprávy chtít realizovat cestu do Moskvy s úmyslem vyměnit vakcíny Sputnik za kauzu Vrbětice – v roce 2014 došlo ve vrbětickém muničním skladu k výbuchu, při němž došlo ke ztrátě dvou lidských životů. Dnes vypovídal předseda ČSSD na policii. "Mám takový silný dojem, že kauza vyvane. Když se podíváme zpětně na to, že cesta Jana Hamáčka se měla uskutečnit někdy 20. dubna, v květnu začalo vyšetřování, někdy na začátku léta ho premiér Andrej Babiš zbavil mlčenlivosti a policie se uvolila teprve 7. září ho vyslechnout, tak je to neuvěřitelný »frmol« – to musím říct," reagoval bezpečnostní expert Andor Šándor (64) pro ŽivotvČesku.cz.

Protilátky vytvořené proděláním onemocnění covid-19 se staly diskutovaným tématem především proto, že by mohly nabízet alternativu vakcinace. Právě očkování někteří lidé odmítají z obav, co by preparáty farmaceutických společností mohly znamenat do budoucna. "Protilátky jsou určitě dobré v tom smyslu, že lidé jsou na tom lépe s nimi, než pokud je nemají vůbec. Faktem však zůstává, že prodělání nemoci zatěžuje organismus a určitě nám zkracuje život. Jsem skeptický k tomu, že vzejde jedno pravidlo, podle něhož by se to řídilo," uvedl molekulární genetik Jan Pačes pro ŽivotvČesku.cz.

Epidemii v Česku má podle odborníků i vlády dostat pod kontrolu očkování, které mnozí považují za hlavní nástroj pro boj s koronavirem. Ale vakcíny mohou mít jako každý jiný lék nežádoucí účinky, které shromažďuje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Týdně aktualizuje informace o tom, kolik lidí nahlásilo reakce na podání vakcín a jaké zdravotní obtíže někteří očkovaní zaznamenali.

Od konce loňského roku probíhá v Česku očkování proti covidu-19, které odborníci považují za důležitou zbraň v boji s epidemií. Velký počet lidí pojala velkokapacitní očkovací centra, která vznikla v prostorách sportovních hal nebo třeba kulturních domů. Vše se ale změní s koncem prázdnin, kdy by měl být jejich provoz definitivně ukončen. "Podle mého názoru by to v tuto chvíli rozumné nebylo, ale důležité je, jaký máme přísun vakcín. Pakliže jsme limitováni množstvím očkovacích látek, pak nemá smysl udržovat velkokapacitní centra. Ale mně nepřipadá, že u nás nyní očkování vázne kvůli jejich nedostatku," sdělil evoluční biolog Jaroslav Flegr pro ŽivotvČesku.cz.

Nová studie, kterou zveřejnili američtí vědci, poukazuje na to, že vakcíny mRNA mohou poskytnout očkovaným lidem ochranu před závažným průběhem onemocnění covid-19 na mnoho let. Podle uznávaného epidemiologa Romana Prymuly (57) mají očkovací preparáty na principu mRNA budoucnost a je prokázana jejich vysoká účinnost. "Přístup mRNA vakcín je poměrně nový a ukazuje se, že má veliký potenciál," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

V Česku přibývá očkovaných osob, s čímž je spojen také stoupající počet hlášení nežádoucích účinků vakcín proti covidu-19. Každé z nich eviduje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který je shromažďuje a nadále řeší. Oproti minulému týdnu vzrostla hlášení z původních 5 693 celkem na 5933 a navýšil se i počet podezření na úmrtí v souvislosti s očkovacími preparáty. Podle mluvčí úřadu Kláry Brunclíkové jsou hlášení zásadní pro kompletaci informací. "Hlášení podezření na závažné nebo neočekávané nežádoucí účinky je velmi důležité pro dokreslení bezpečnostního profilu po zaregistrování každého léčivého přípravku," vysvětlila pro ŽivotvČesku.cz.

Laboratoře v pondělí potvrdily v Česku 121 nových případů nemoci covid-19, před týdnem jich bylo o 55 více. Denní přírůstky nakažených tak zůstávají nejnižší od loňských letních prázdnin. Koronavirovou situaci pomáhá podle odborníků zlepšovat vyšší proočkovanost obyvatelstva. Podle epidemiologa Romana Prymuly (57) ale žádná vakcína neochrání se stoprocentní účinností.

Očkování proti covidu-19 podle mnohých odborníků zásadně pomáhá v boji s koronavirem a je cestou, jak se dostat ven z kolotoče epidemie. I když se v zemi očkuje od 27. prosince loňského roku a nyní je k dispozici také dostatek vakcín, Česko v očkovacím plánu stále zaostává v porovnání s dalšími státy Evropské unie. Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka (53) jde o skutečnost, na kterou dlouho upozorňoval. "Samozřejmě to není dobrá vizitka, celá očkovací akce se u nás rozjížděla velmi pomalu. Teď musíme dělat vše pro to, abychom přesvědčili lidi, kteří se z nějakých důvodů nemají zájem očkovat, aby se naočkovali," řekl pro ŽivotvČesku.cz.

Očkování proti covidu-19 v Česku běží už téměř půl roku a epidemická situace se za tu dobu výrazně zlepšila. Podle mnohých odborníků má svůj podíl na příznivém vývoji právě vakcinace, se kterou jsou však spojeny také nežádoucí účinky. Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL) eviduje už celkem 5 693 hlášení reakcí po dávce očkovací látky. "Počet hlášení, která jsou nutná pro spuštění signálu, se liší dle závažnosti reakce a kvality přijatých hlášení," řekla mluvčí SÚKL pro ŽivotvČesku.cz.

V souvislosti s očkováním proti koronaviru v Česku se řeší vakcíny, kterou jsou v současné době využívány. Jednou z nich je také očkovací látka farmaceutické britsko-švédské společnosti AstraZeneca, kolem které vzniká mnoho různorodých názorů kvůli nežádoucím účinkům v podobě krevních sraženin a její účinností v porovnání s jinými preparáty. Renomovaný epidemiolog Roman Prymula (57) objasnil, jaký je rozdíl mezi vakcínami a zda by se měla AstraZeneca používat v Česku i nadále. "Jedná se o poměrně odlišné vakcíny. AstraZeneca je vakcína, která jako nosič využívá adenovirus, podobný princip má vakcína Sputnik V," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Rozvolňování epidemických opatření pokračuje stejně jako očkování proti covidu-19. Od pondělí 24. května se k dosud očkovaným a rizikovým skupinám přidávají s nárokem také lidé ve věku od 35 let. Problémem však zůstávají někteří senioři a staří lidé, kteří se obávají velkokapacitních očkovacích center a čekají, až bude vakcinace dostupná u jejich praktického lékaře. Ti však mají nedostatek vakcín, protože společnosti nejsou schopny plnit poptávku. "Samozřejmě jsou tady i staří lidé, kteří zkrátka zájem nemají a vzhledem ke skutečnosti, že očkování je dobrovolné, asi s tím nic neuděláme. Jestli jsou lidé, kteří se chtějí nechat očkovat u svého praktického lékaře, pak je nutné se tomu věnovat," vyjádřil se Adam Vojtěch pro ŽivotvČesku.cz.

Epidemická situace v Česku začíná vypadat výrazně lépe a zdá se, že koronavirus je na ústupu. Odborníci to přikládají nejen teplejšímu počasí, které v boji s virem pomáhá, ale především očkování vakcínami proti covidu-19. Prezident České lékařské komory Milan Kubek (53) však v souvislosti s ním vidí problém, který je spojen hned s několika věcmi. Zásadní je pro něj to, že není stále proočkována spousta seniorů z rizikových skupin. "Fakt, že se nám tisíce seniorů nepřihlásily, není známkou, že by se třeba nechtěly očkovat, ale toho, že jim nikdo nepomůže. Nejsou schopni se nikam přihlásit, protože buď neumí s počítačem, nebo špatně vidí, špatně slyší nebo si špatně pamatují a řada lidí nemá nikoho, kdo by se o ně postaral," uvedl šéf ČLK pro ŽivotvČesku.cz.

Epidemická situace v Česku se v poslední době vyvíjí příznivě a vláda plánuje další rozvolňování. Od 27. prosince loňského roku v zemi probíhá očkování, na něhož dosáhly zpočátku pouze vybrané rizikové a věkové skupiny nebo někteří pracovníci v rámci záchranných složek. Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (62) má optimistický výhled na léto, kdy by mohly být vakcíny dostupné pro dospělé bez omezení. Podle prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera (51) jde o to, že o očkování není takový zájem. "Jak se začínáme dostávat řekněme do věkových skupin, které vědí, že jim nemoc smrtelně nehrozila a nehrozí, tak je zájem o očkování menší," vyjádřil se pro ŽivotvČesku.cz.

Na konci prosince 2020 bylo v Česku zahájeno očkování proti koronaviru, které má být jednou z nejúčinnějších zbraní v boji s epidemií. Data ministerstva zdravotnictví ke dni 14. dubna evidují celkem 2 339 395 vykázaných očkování, kdy za třetí dubnový čtvrtek zdravotníci aplikovali celkem 60 430 dávek vakcín. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) je úřadem, který shromažďuje hlášení na nežádoucí účinky preparátů proti covidu-19 a za poslední týden jich přibylo nejen několik stovek, ale také další podezření na souvislost s úmrtím.