Andor Šándor: Pane Lipavský, přestaňte strašit lidi válkou o Vánocích, navíc po tragédii, kterou Češi zažili na univerzitě a v Klánovickém lese
Komentář: Česká republika se ještě nestačila vzpamatovat po událostech, které má na svědomí masový vrah. Své běsnění započal podle policie v pátek před týdnem v Klánovickém lese, kde usmrtil dospělého muže a kojence, následoval šok v podobě střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Aktuálně do atmosféry plné bolesti přišel se svými slovy ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), který uvedl, že hlavní výzvou ČR je držet Rusko co nejdál od hranic. Dále uvedl, že pokud Ukrajina padne, tak se podle něj bude čelit Rusku doslova na hranicích Evropské unie - velice blízko Česku. "To nesmíme připustit," poznamenal šéf diplomacie. Bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor směrem k politikovi uvedl, že alespoň na Boží hod by mohl laskavě přestat strašit Čechy »válečnou rétorikou«.
Rusko na Ukrajinu vpadlo loni 24. února a Ukrajina pravidelně čelí jeho ostřelování a vzdušným úderům. Ty výrazně zintenzivnily loni na podzim, kdy Moskva zahájila rozsáhlé bombardování ukrajinské infrastruktury a měst, čímž v zimních měsících přerušila dodávky energie, tepla či vody. Kyjev už dříve varoval, že k podobné strategii Moskva přistoupí i tuto zimu.
"Musíme si uvědomit, že na Ukrajině brzdíme ruskou imperiální expanzi, která si brousí zuby i na region střední Evropy, na baltské země," uvedl Lipavský. V důsledku toho Finsko vstoupilo do Severoatlantické aliance (NATO) a Švédsko je blízko členství. Pomoc Ukrajině, ať už je vojenská, humanitární, finanční, politická i morální, je podle něj i ve prospěch evropské bezpečnosti. "Pokud Ukrajina padne, tak budeme čelit Rusku o něco blíže - doslova na hranicích Evropské unie, velice blízko k Česku, to nesmíme připustit," dodal.
Únava z války, o které se často hovoří, se podle Lipavského projevuje různými způsoby. "Nicméně pokud by snad platilo, že budeme unaveni naší vlastní bezpečností, tak ztrácíme i naši svobodu a suverenitu," podotkl ministr. Za důležité považuje i nutnost podpory Ukrajině vysvětlovat veřejnosti.
"Toto téma a vidění do budoucna je velmi problematické diskutovat, a to nejen v Čechách, protože všichni ti, kteří nevidí jednoznačné ukrajinské vítězství, tak jsou označováni za loutky Putina. Ale když si vezmete, aby Putin splnil svoje tři hlavní cíle, které si stanovil na Ukrajině, to znamená denacifikaci, a můžeme přemýšlet, co to vlastně znamená, v jejich pohledu jim to pomáhá udržovat národní jednotu s ohledem na druhou světovou válku, demilitarizaci, a tedy ne Ukrajina v NATO bez západních bezpečnostních závazků, tak by Putin musel dobýt celou Ukrajinu. To znamená, že by potřeboval minimálně milion vojáků, zároveň by musel, a určitě s tím počítá, počítat s takovým faktem, jako je ukrajinský nacionalismus, a teď to nemyslím nějak ve zlém, ukrajinský nacionalismus, který z jisté části populace utvořil lidi, kteří nemají rádi Rusy. V případě takového faktu a dobytí celé Ukrajiny by pak Putin čelil obrovskému problému - partyzánskému boji a upřímné nenávisti. To zaprvé. Zadruhé, byť Putin má velmi špatné vztahy se Západem, kdy ze svého pohledu Západ podezírá, tak přesto dobytím celé Ukrajiny by si zásadně zkomplikoval vztahy s Evropou, možná by tím podpořil jistou upadající podporu Ukrajiny v některých částech Západu, a zkomplikoval by si život. Je otázka, jestli tohle chce podstoupit. Já nejsem Putin, ale přijde mi to jako obrovská výzva k tomu, aby nás tady ministr Lipavský takto strašil, a já si nedělám iluze o Rusech, ale aby nás takto strašil ještě nedej Bůh na Boží hod, tak si myslím, že by Putin musel nejdřív tohohle docílit," uvedl pro ŽivotvČesku.cz Andor Šándor s tím, že prohlášení Lipavského s ohledem na to, v jakou dobu přichází, považuje za nedůstojné.
Nedávné jednání Evropské rady podle Lipavského ukázalo, že evropské státy jsou schopny se dohodnout. "I když jsme byli svědky toho, že Maďarsko některé věci dlouho blokovalo, některé ještě blokuje," řekl. Kvůli maďarskému vetu se summit EU neshodl na podobě revize dlouhodobého unijního rozpočtu na léta 2021 až 2027, která by zohlednila potřebu dlouhodobé podpory Ukrajiny bránící se ruské agresi a další aktuální potřeby.
"V Evropě pravidelně všem říkám, že naší hlavní výzvou je držet Rusko co nejdál od našich hranic. K tomu musí směřovat naše politika. Debaty nejsou jednoduché, nicméně vidíme, že ve výsledku se evropské země jsou schopny domluvit," řekl Lipavský.
Věří, že shoda se nakonec nalezne na mimořádném summitu 1. února. "Rozumím tomu, když se některé členské státy EU takzvaně konstruktivně zdrží, jsme toho například svědky u financí na vojenskou pomoc opakovaně. Není to pouze Maďarsko, jsou to i státy, které mají politiku neutrality - Rakousko nebo Irsko. Dělají to způsobem, který nebrání ostatním zemím posilovat bezpečnost Ukrajiny a zvyšovat šanci Ukrajiny se ubránit ruskému tlaku," doplnil ministr zahraničí.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
