vakcína

V současnosti probíhá testování vakcín proti covidu-19 na dětech. Výrobci preparátů hlásí dobré výsledky. Je tak pravděpodobné, že za několika měsíců by se tak mohly očkovat i děti v Česku. Pro jejich vakcinaci jsou podle odborníků pádné důvody. "Očkování dětí je v souladu s tím, co tady tvrdí odborníci na téma, jakým způsobem eliminovat cirkulaci viru v populaci," řekl pro ŽivotvČesku.cz epidemiolog Roman Prymula (57).

Očkování proti onemocnění covid-19 už je rozjeté od 27. prosince loňského roku. Od nejstarších občanů nad 80 let a zdravotníků se k vakcínám už dostávají také další rizikové skupiny nižšího věku nebo například lidé s chronickým onemocněním. Podle Romana Šmuclera (51) jsou však velkokapacitní očkovací centra zbytečná, protože u praktických lékařů by očkování mohlo probíhat s nulovými náklady a pro pacienty by bylo mnohem komfortnější. "Je to vlastně trochu spor mezi praktickými lékaři, kteří by měli nulové náklady, nestavěla by se žádná očkovací centra v hokejových halách a peníze by šly za »obvoďáky«. Takhle jdou částečně za podnikateli, kteří zřídili očkovací centra, a část peněz jde do nemocničních doktorů," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Ukončené očkování proti nemoci-covid-19 má v Česku víc než milion lidí, minimálně jednu dávku vakcíny dostalo přes dva miliony obyvatel, vyplývá z informací na webu ministerstva zdravotnictví. V zemi, která má zhruba 10,7 milionu obyvatel, se očkuje čtyři měsíce. Aspoň jednou dávkou bylo dosud očkováno 23,6 procenta populace starších 16 let, uvedl v pátek na twitteru ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO).

Ruská vakcína Sputnik V nemá v EU dobré renomé. Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL) není schopný vakcínu zkoumat, protože nedostal potřebné dokumenty. Podle některých vědců je nutné Sputnik V zakázat, protože obsahuje živý virus schopný replikace. Vědci hovoří o ruském lajdáctví. Genetik a mikrobiolog pro ŽivotvČesku.cz popsal, jak vakcína funguje. "Vakcína Sputnik V je odvozena od lidských adenovirů Ad26 (v první dávce) a AD5 (v druhé dávce). U Sputniku V jde vlastně o 2 vakcíny," vysvětlil Ivan Hirsch pro ŽivotvČesku.cz.

Epidemická situace začíná nabírat příznivý obrat a podíl na tom podle odborníků nese také očkování proti covidu-19, které bylo v Česku zahájeno 27. prosince loňského roku. S ním ale souvisejí nežádoucí účinky, které lidé hlásí Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) jako reakce na vakcíny. Úřad je eviduje a řeší stejně jako podezření na úmrtí, kterých za poslední týden přibylo 8.

Vrcholí snahy dostat do České republiky vakcínu Sputnik V. Na používání ruské očkovací látky tlačí hlavně Hrad. Podle politologa Lubomíra Kopečka je k ruské vakcíně vstřícný i současný ministr zdravotnictví Petr Arenberger (62). "Vypadá to, že na ministerstvu je velká vstřícnost, aby Sputnik prošel," uvedl pro ŽivotvČesku.cz politolog Lubomír Kopeček.

Vicepremiér, ministr vnitra a pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) v pondělí odletí do Moskvy, kde bude jednat o případných dodávkách vakcíny proti covidu-19 Sputnik V po jejím schválení Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA). Oznámil to dnes na twitteru. Český lékový ústav podle své mluvčí seznámil ministra zdravotnictví na jednání s informacemi, které o Sputniku V má.

Americká společnost Johnson & Johnson odkládá distribuci vakcíny proti covidu-19 pro evropský trh. Důvodem je výskyt vzácných krevních sraženin v rámci Spojených států, kvůli nimž se rozhodla Evropě očkovací látku neposkytnout a celou situace vyhodnocuje s evropskými zdravotnickými úřady. Rozhodnutí významně zasáhne do plánu očkování zemí Evropské unie. Renomovaný epidemiolog Roman Prymula (57) je názoru, že krevní sraženiny nejsou zas až tak velkým překvapením. "Tady je potřeba si uvědomit, že to dělá ten vlastní virus. Komplikace krevních sraženin zas není až takovým překvapením, protože virus víceméně spouští poruchy koagulace," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger (62) chce do České republiky dostat zejména registrované vakcíny, které mohou být nástrojem k poražení epidemie. O ruskou očkovací látku Sputnik V a jiné neschválené preparáty by se stát mohl zajímat při klinickém zkoušení postupem respektovaným úřady Evropské unie, uvedl Arenberger po svém uvedení do úřadu. Zároveň už stihl jednat o ruské vakcíně Sputnik V s ředitelkou Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irenou Storovou. K věci uvedl, že prostudují dokumentaci, která je k ní nyní dostupná. Podle ministra Jana Hamáčka (42), který se vyjádřil již dříve pro ŽivotvČesku.cz, by mohl ruský preparát fungovat na bázi dobrovolnosti.

Očkování v Česku proti koronaviru probíhá už necelé čtyři měsíce a ke čtvrtku 8. dubna je podle dat ministerstva vnitra vykázáno 1 950 935 očkování. Potvrzených případů s onemocněním covid-19 je celkem 1 574 868. V souvislosti s podávanými vakcínami se hromadí také hlášení nežádoucích účinků, které zaznamenává Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL). Po týdnu jejich počet opět narostl a přibylo také dalších 5 podezření na úmrtí.

Výskyt krevních sraženin může být velmi vzácným vedlejším účinkem očkovací látky firmy AstraZeneca. Po podrobném hodnocení desítek případů úmrtí či zdravotních obtíží k tomu dnes dospěla Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). "Očkovat tímto preparátem by nemělo být pozastaveno. Jde o jednotky problémů. Zajímavou skutečností ale je, že preparát je podobný ruské vakcíně Sputnik V," řekl pro ŽivotvČesku.cz profesor z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jaroslav Flegr (63).

Ministra zdravotnictví Jana Blatného (51) má v křesle nahradit kožní lékař a ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger (62). Ten je na rozdíl od Blatného příznivcem ruské vakcíny Sputnik V. Jak ruská vakcína v lidském těle působí pro ŽivotvČesku.cz detailně popsal virolog a molekulární biolog Ivan Hirsch.

Dodávky vakcíny Sputnik V do Česka by mohla podle Rusů řešit firma Avenier. Moskva nabízí, že v dubnu doručí očkovací látku pro 300 tisíc Čechů. Dovoz vakcín z Ruska teď znovu zvažuje premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš (66). O technické specifikaci vakcíny jednala i česká ambasáda. "O vakcíně zatím nemáme k dispozici dostatek dat. Z publikované studie se nejeví v oblastí bezpečnosti jakýkoliv problém, řekl pro ŽivotvČesku.cz epidemiolog Roman Prymula (57) směrem k ruské vakcíně, o které se v posledních týdnech hojně mluví. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (50) už dříve řekl, že výjimku Sputniku V neudělí.

Měsíc březen je nejtragičtějším v počtu úmrtí spojených s onemocněním covid-19. Nárok na očkování, které má být účinnou zbraní v boji s koronavirem, ale vzniká pouze jasně specifikovaným rizikovým skupinám. V souvislosti s vakcínami lidé podávají hlášení nežádoucích účinku na Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL), který je eviduje a dále řeší. Za týden jejich počet opět vzrostl a s nimi i podezření na příčinu úmrtí. Očkování v Česku je k poslednímu březnovému dni vykázáno 1 751 325, z toho 45 636 lidí bylo naočkováno 31. března. Uvádí to data ministerstva zdravotnictví. "Existují minimální kritéria pro přijetí hlášení," uvedla mluvčí SÚKL pro ŽivotvČesku.cz

Po roce s epidemií koronaviru v Česku vykazují čísla lidí, kteří onemocněli covidem-19 a také hospitalizovaných v nemocnici, stále vysoká čísla. V zemi i nadále pokračuje tzv. lockdown a přísná vládní opatření, ke kterým patří mimo jiné omezení volného pohybu. Velké naděje se vkládají v očkování a kromě lidí starších 70 let, zdravotníků a zaměstnanců škol se nárok na vakcínu rozšířil od 24. března na novou rizikovou skupinu pacientů s chronickým onemocněním. Státní ústav pro kontrolu léčiv je úřadem, který kromě dalšího spravuje evidenci hlášení nežádoucích účinků na vakcíny proti viru SARS-CoV-2. Počet hlášení, která jsou nutná pro spuštění tzv. farmakovigilančního signálu, se liší dle závažnosti reakce a kvality přijatých hlášení," uvedla mluvčí SÚKL pro ŽivotvČesku.cz.

Očkování proti onemocnění covid-19 vyvolalo mezi lidmi velký zájem. Vakcíny tří farmaceutických společností – Pfizer/BioNTech, AstraZeneca a Moderna jsou však prozatím dostupné pouze vybraným rizikovým skupinám. K nim se nově připojují od středy 24. března také některé skupiny pacientů s vážným chronickým onemocněním, kterým vzniká nárok na přednostní aplikaci vakcíny. Vše bude probíhat pomocí unikátních kódů, které budou pacientům vydávat lékaři některých specializovaných pracovišť a ambulantní specialisté.

Veřejnost zajímá nejen dostupnost očkovacích látek proti nemoci covid-19, ale také rozdíly mezi jednotlivými typy vakcinačních látek. Redaktoři požádali o analýzu virologa a molekulárního biologa Ivana Hirsche. "AstraZeneca je odvozena od šimpanzího adenoviru, zatímco vakcína Sputnik V od lidských adenovirů Ad26 (v první dávce) a AD5 (v druhé dávce). U Sputniku V jde vlastně o 2 vakcíny," uvedl pro ŽivotvČesku.cz respektovaný vědec.

Mutace jsou pojmenovány podle místa, kde vědci poprvé sekvenovali konkrétní gen viru. V Česku se v poslední době rozšířila britská mutace koronaviru, která je podle odborníků o 30 až 70 procent nakažlivější než dosavadní varianta. Kromě ní jsou v evidenci i další, jako je například jihoafrická či brazilská. Podle epidemiologa Romana Prymuly (57) nelze vyloučit vznik mutace, na kterou současné vakcíny nebudou fungovat.

Česko začíná očkovat jako na běžícím pase. Zdravotníci v Česku ve středu aplikovali 42.338 dávek vakcíny proti covidu, tedy asi o 4800 méně než před týdnem. Je to ale dosud pátý nejvyšší denní počet dávek, vyplývá z dat ministerstva zdravotnictví. Česko bude dál očkovat vakcínou AstraZeneca, přestože v posledních dnech některé státy očkování touto vakcínou preventivně pozastavily kvůli ojedinělému výskytu krevních sraženin u očkovaných. Ministr Jan Hamáček (42) je nakloněn tomu, aby ji Česko od států, které ji nechtějí uplatňovat, koupilo. "Byl bych pro," řekl pro ŽivotvČesku.cz vicepremiér.

Vakcína od společnosti AstraZeneca měla být látkou, která pomůže proočkovat velkou část Evropy. Jenže začala vzbuzovat obavy, protože je v podezření, že může vyvolávat krevní sraženiny. I když pro to nejsou jasné důkazy, několik zemí očkování touto látkou zastavilo. Lékař vysvětlil, co je dobrou prevencí před tvorbou sraženin. "Obvyklým příznakem je opuchnutí nohy," řekl pro ŽivotvČesku.cz internista Karel Jedlička.

Řada evropských zemí pozastavila očkování proti nemoci covid-19 vakcínou od firmy AstraZeneca. Důvodem jsou zprávy o výskytu závažných případů krevních sraženin u několika lidí, kterým byla vakcína podána. Podle epidemiologa Romana Prymuly (57) je třeba počítat s tím, že komplikace u očkování se zřídka mohou objevovat. "Je nutné si uvědomit, že vzhledem k vysokému počtu aplikovaných dávek a cílových skupin s významnými chorobami a riziky, se budou různé komplikace, ale i úmrtí v časové souvislosti s vakcinací objevovat," řekl pro ŽivotvČesku.cz bývalý ministr zdravotnictví.