mutace

V sobotu přibylo v Česku 159 případů nemoci covid-19, to je o 35 víc než před týdnem. Pokračuje tak nárůst nakažených v mezitýdenním srovnání. Reprodukční číslo ukazující šíření epidemie stouplo na téměř 1,35 a je nejvyšší od začátku roku. Počet lidí, kteří jsou s covidem v nemocnicích, ale klesl. Ministerstvo zdravotnictví jich nyní podle údajů na webu eviduje 25, z toho tři ve vážném stavu. V pátek bylo hospitalizovaných pacientů s koronavirem 35, minulou sobotu 27. Za posledních šest dní statistiky dosud neregistrují žádné úmrtí s covidem, v předchozích dnech jen sporadicky. Pro ŽivotvČesku.cz současnou mutaci delta zhodnotil epidemiolog Rastislav Maďar (48).

Dokončené očkování proti covidu-19 má v Česku víc než třetina populace, přes 3,7 milionu lidí. Dalších 1,4 milionu obyvatel je očkováno částečně. Celkově zdravotníci v ČR podali zhruba 8,8 milionu dávek vakcín. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (34) věří, že krátce po prázdninách se Česká republika dostane do cílové rovinky a bude proočkováno 70 procent populace. "Pokud by vše šlo, jak se plánuje, tak na 70 procentech plné naočkovanosti, tedy dvěma dávkami, budeme někdy v polovině září," řekl pro ŽivotvČesku.cz šéf rezortu zdravotnictví.

Testy v pátek odhalily v Česku 278 nových případů koronaviru, to je o 115 víc než ve stejný den minulého týdne. Všechny tři pracovní dny tohoto týdne se denní nárůst nakažených pohyboval nad dvě stovky. Počet lidí, kteří jsou s covidem v nemocnicích, ale neroste. Ministerstvo zdravotnictví jich nyní podle údajů na webu eviduje 35, z toho čtyři ve vážném stavu, před týdnem bylo hospitalizovaných 38. Reprodukční číslo oproti předchozímu dni mírně vzrostlo na 1,27 z necelých 1,22. Nad hodnotou jedna, která ukazuje na zrychlování šíření epidemie, je od konce června.

Pro prokázání bezinfekčnosti na covid-19, která je třeba pro návštěvu některých služeb nebo hromadných akcí, nestačí od pátku uplynutí 22 dní od první dávky očkování. Nově je v takovém případě nutné předložit negativní test. Vláda podmínky zpřísnila kvůli riziku šíření varianty viru delta, proti které je jedna dávka vakcíny méně účinná. Epidemiolog Roman Prymula (57) upřesnil, kde v současnosti hrozí největší riziko nákazy. "Osobně si myslím, že to jsou skutečně masovější akce," zdůraznil pro ŽivotČesku.cz.

Vývoj epidemie v Česku se začíná pozvolna zhoršovat a nakažených osob přibývá. Jednou z příčin nárůstu jsou podle epidemiologů varianty koronaviru. Cestování pak může významně přispět k tomu, že se mutace rozšíří na území republiky. Nejvíce obávaná je tzv. indická mutace, zvaná jako varianta delta, která je o 40 až 60 % nakažlivější. Zásadní roli v identifikaci jednotlivých variant má sekvenování. "Určení varianty či mutace vyžaduje kolem sedmi dnů. Vzorek je třeba pro sekvenaci specificky připravit. Následuje samotný proces vyšetření, kdy přístroj potřebuje i 24 hodin na přímou práci s vybranými vzorky," uvedla mluvčí Státního zdravotního ústavu (SZÚ) pro ŽivotvČesku.cz.

Lidé, kteří neprodělali covid-19 v posledním půl roce nebo nemají dokončené očkování, musí ode dneška při návratu ze zahraniční dovolené v zaměstnání předložit negativní test. Podle aktuálního mimořádného opatření je bez něj nesmí zaměstnavatel pustit na pracoviště, pokud přijedou ze zemí s vysokou mírou rizika podle mapy cestovatele zveřejňované ministerstvem zahraničních věcí. Vláda podmínky zpřísnila kvůli riziku šíření varianty viru delta, proti které je jedna dávka vakcíny méně účinná. Podle epidemiologa Romana Prymuly (57) to vypadá, že nová varianta viru nabírá na síle. "Mohlo by jít o počátek exponenciálního šíření," řekl pro ŽivotvČesku.cz.

Světová zdravotnická organizace (WHO) na samotném konci května představila nový systém pro pojmenovávání různých variant koronaviru. Do té doby byly pojmenovávány podle zemí, ve kterých se poprvé zjistily, nyní jsou nazývány písmeny řecké abecedy. Po více než měsíci si už lidé na nové názvy zvykli, ty staré se ale stále drží. Bývalý ministr zdravotnictví vysvětlil, proč ke změně došlo. "To je určitá žárlivost jednotlivých zemí, aby z toho nevyšly hůře než ty ostatní, protože když dojde náhodně k tomu, že tam je poprvé zjištěn nějaký virus, tak to bývá zpravidla pojmenováno po té zemi. A oni to v té zemi berou tak, že za to nemohou a vnáší to na ně špatné světlo," řekl pro ŽivotvČesku.cz epidemiolog Roman Prymula (57).

Další vlna epidemie koronaviru je rizikem, které může podle odborníků vzniknout především kvůli výskytu nebezpečných variant na území České republiky. Nejvíce obav vzbuzuje varianta delta, známá jako indická mutace, která se v laboratořích Státního zdravotního ústavu (SZÚ) prokázala během sekvenování už u 120 případů. Podle epidemiologa Jana Kynčla ji není radno podceňovat. "Varianta delta se snáze šíří, tedy má vyšší nakažlivost. Jeden nemocný tudíž může snadněji nakazit více dalších osob. Cestování navíc přispívá k šíření této varianty viru," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz.

Epidemická situace měla ještě před několika týdny příznivý vývoj a očekávalo se, že se bude i nadále zlepšovat. Podle odborníků stojí za aktuálním zhoršením především výskyt několika variant koronaviru na území Česka. "Samozřejmě cestování stojí za zhoršením epidemické situace. Nevím, zda jsou opatření zavedená při návratu ze zahraničí u nás na letištích skutečně dostatečná,“ zhodnotil profesor imunologie Václav Hořejší pro ŽivotvČesku.cz.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) dosud potvrdil 96 případů delta mutace nového typu koronaviru. V Libereckém kraji má podezření na komunitní šíření této nakažlivější varianty, dříve označované jako indická. Uvedla to vedoucí Národní referenční laboratoře SZÚ Helena Jiřincová. K pátku minulého týdne laboratoře evidovaly 30 případů varianty, vyplývá z hlášení na stránkách SZÚ. Podle Rastislava Maďara (48) je nejúčinnější zbraní proti mutaci delta očkování. "Očkování dvěma dávkami je před ní tou nejspolehlivější ochranou," řekl pro ŽivotvČesku.cz uznávaný epidemiolog.

Koronavirus se v Česku dosud prokázal téměř u 1,67 milionu lidí, s nákazou zemřelo 30.292 lidí. Denní počty úmrtí se od počátku června drží pod deseti a ve třech dnech včetně středy nezemřel s covidem-19 nikdo. Ministerstvo čísla dodatečně aktualizuje. Opakuje se podobný scénář, který Česko zná z loňského léta. S nástupem podzimu by se situace mohla významně změnit. Podle epidemiologa Romana Prymuly (57) stále hrozí, že vir způsobující onemocnění covid-19 zmutuje do závažnější podoby.

Ukončené očkování proti covidu-19 má v Česku víc než 2,5 milionu lidí. Aspoň jednu dávku vakcíny dostalo za téměř půl roku od začátku vakcinace zhruba 4,7 milionu obyvatel, to je asi 44 procent populace. Právě proočkovanost je podle odborníků hlavním důvodem, proč epidemie v posledních týdnech ustupuje. Přesto stále existuje riziko nákazy. Epidemiolog Roman Prymula (57) upřesnil, kde se v současnosti lze nejčastěji nakazit. "Nakazit se je možno prakticky kdekoliv, neboť naprostá většina opatření již byla rozvolněna," upřesnil.

V Česku dál ubývá nových případů nemoci covid-19. V pátek testy odhalily 147 nakažených, o 32 méně než před týdnem. Počet hospitalizovaných klesl pod stovku. Na 100.000 obyvatel připadá za týden devět nakažených, stejně jako předchozí den. Reprodukční číslo ukazující šíření epidemie zůstává na hodnotě 0,66. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

K očkování proti covidu-19 se za deset dní registrovala více než třetina všech mladých ve věku 16 až 29 let, do neděle jich bylo přes půl milionu. Vakcínu dostalo skoro 117 tisíc z nich a asi 25 tisíc má očkování dokončeno. Největším rizikem v souvislosti s mutacemi je situace, kdy nebude část populace očkovaná. "V ní virus bude podléhat nějakým mutacím," řekl pro ŽivotvČesku.cz epidemiolog Roman Prymula (57) s ohledem na nejmladší věkové skupiny.

Epidemická situace v České republice má příznivý vývoj, ale stále existují rizika spojená především s variantami koronaviru, které představují nebezpečí propuknutí nové vlny. Řada odborníků varuje před tím, aby lidé nepropadali nadšení z konce epidemie a pořád dbali na opatření, která jsou velmi důležitá. "U různých variant koronaviru je určitě nebezpečné, že jsou mnohem infekčnější - jakákoliv protiepidemická opatření proti nim méně zabírají, protože jim snáze unikají," uvedl profesor imunologie Václav Hořejší pro ŽivotvČesku.cz.

V souvislosti s letními prázdninami a cestováním do zahraničí se řeší téma nebezpečí zavlečení variant viru na území Česka. Podle mnohých odborníků je to největší riziko, které by mohlo narušit příznivý trend epidemie. Lékař a prezident České stomatologické komory Roman Šmucler (51) si myslí, že řešení tzv. mutací a sekvenování kvůli koronaviru nemá medicínský efekt a stojí peníze, které budou chybět jinde. "Důležitá věc je, zda díky sekvenaci vznikne nějaká jiná léčba, ale zatím jsme neslyšeli o mutaci, která by vyžadovala jinou léčbu," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

S blížícími se letními prázdninami lidé řeší zejména dovolené a cestování do zahraničí. V Česku je aktuálně vývoj epidemie příznivý a vláda na základě toho přistoupila k většímu rozvolňování. Také země, pro které je cestovní ruch a turismus stěžejní, se snaží nabídnout návštěvníkům co nejlepší podmínky. Profesor imunologie Václav Hořejší (71) vidí největší riziko v zanesení varianty viru ze zahraničí, která by odolávala protilátkám vytvořeným po očkování nebo prodělání nemoci. "Třeba jihoafrická varianta – nyní už se varianty takto nemají nazývat, označují se řeckými písmeny, velice silně uniká a nepůsobí na ni protilátky vyvolané očkováním vakcínou AstraZeneca. Tam ochrana klesne jenom na pár procent, je účinná asi do 10 %," řekl pro ŽivotvČesku.cz.

V souvislosti s koronavirem je často diskutované téma mutací, které by mohly představovat potenciální riziko znovupropuknutí epidemie ještě horším způsobem. Renomovaný molekulární imunolog a profesor z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Václav Hořejší (71) vysvětlil, v čem tkví největší nebezpečí tzv. variant viru a co nejhoršího by mohlo nastat kvůli jejich výskytu v populaci. "Zdá se, že černý scénář by nastal v případě, že by se objevila varianta prakticky úplně resistentní vůči protilátkám a nechali bychom ji v populaci rozšířit – poté by to byl opravdu průšvih. Byli bychom na samém začátku, jako by začala nová epidemie," řekl pro ŽivotvČesku.cz.

Dovolená a cestování do zahraničí se stalo diskutovaným tématem nejen z důvodu tzv. covid pasů. Déle než rok s epidemií koronaviru zanechal následky nejen ve společnosti, v rámci ekonomiky, ale také na zdraví lidí a jejich psychice. Proto není divu, že se Češi těší na chvíle strávené za hranicemi, kde si budou moci odpočinout a zrelaxovat během letních dovolených. Přes příznivý vývoj epidemie v Česku a nárůstu očkovaných proti covidu-19, jsou podle odborníků stále hrozbou mutace, které se vyskytují v některých státech světa a lidé cestující mimo Českou republiku mohou být nevědomky zdrojem přenosu těchto mutací. "Zároveň budou neustále přibývat další mutace, zejména v proočkovaných zemích budou vznikat takové, na které nebudou fungovat dosud dostupné vakcíny a očkování," vyjádřil se evoluční biolog Jaroslav Flegr pro ŽivotvČesku.cz.

Česko zažívá v týdenních intervalech rozvolňování, které se týká škol, obchodů a některých služeb. Od pondělí 17. května by mělo dojít také na zahrádky restaurací a posléze kulturní akce. Přes příznivý vývoj epidemie však stále vyvstává otázka rizika souvisejícího s mutacemi koronaviru, které se mohou dostat na území České republiky kvůli cestování do zahraniční, především v době blížící se letní sezóny. Podle uznávaného epidemiologa Romana Prymuly (57) jde o hlavní riziko tohoto údobí. "Teď máme situaci na Seychelách, kde se kvůli různým mutacím koronaviru nakazili i lidé, kteří byli očkovaní a podobně," vyjádřil se pro ŽivotvČesku.cz.

V České republice se začalo očkovat koncem loňského prosince. Nejdříve přišli na řadu klienti domovů pro seniory a zdravotníci, postupně se přidávali i senioři nebo učitelé. V současné době je registrace k očkování otevřená pro všechny starší 55 let, přednost mají také mladší pacienti s vybranými nemocemi. Ovšem jedním z témat kolem očkování je, kdy se lidé budou muset přeočkovat, aby byli před novým typem koronaviru stále chráněni. Na to zatím není zcela přesná odpověď. "V tuto chvíli si myslím, že klasické přeočkování by mělo být v jednoletých až dvouletých cyklech," řekl pro ŽivotvČesku.cz epidemiolog Roman Prymula (57).