Ukrajina

Prakticky tři měsíce trvá rusko-ukrajinský konflikt, který si vyžádal desítky tisíc lidských životů. Obě strany už spolu ani nevedou diplomatické pokusy o dohodu, která by vedla ke složení zbraní. Pro redakci ŽivotvČesku.cz se na dotaz pokusil zhodnotit prezidenta Ruské federace Vladimira Putina (69) ohledně jeho kladů a záporů generál v záloze a politický komentátor Andor Šándor (64). Poukázal na věci, které mnozí možná přehlížejí.

V současné době brání válkou zmítanou Ukrajinu proti ruskému agresorovi na 700.000 tisíc vojáků. Uvedl to list Ukrajinska pravda, kterému to sdělil prezident Volodymyr Zelenskyj (44). Ukrajinský generální štáb v aktualizovaném přehledu ztrát nepřítele uvedl, že Rusko od začátku invaze už přišlo téměř o 29.000 vojáků. Vojenské střety trvají bezmála tři měsíce a na jejich začátku jen málokdo tipoval, že bývalý herec se ukáže jako silný vůdce, který ruským vojenským silám nadělá pořádné vrásky na čele. Redakce ŽivotvČesku.cz požádala generála v záloze Andora Šándora (64) o zhodnocení ukrajinského prezidenta ve smyslu, čím se mu zalíbil a naopak, tedy v čem vidí u něj nedostatky.

Region na východě Ukrajiny známý jako Donbas zničila ruská armáda tak, že tato někdejší průmyslová oblast v současnosti připomíná peklo. Uvedl to v noci na pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44). Obvinil ruská vojska, že se snaží zabít co nejvíce Ukrajinců a záměrně zemi způsobit co největší hmotné škody. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra se ale po bezmála třech měsících bojů ukázalo, že ruské konvenční síly jsou v naprosto tragickém stavu, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz s tím, že jde o ostudu.

Jednota zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance v přístupu k Rusku a k dalším návaznostem konfliktu na Ukrajině má opakovaně trhliny. Německo řeší závislost na ruském plynu, Maďarsko odmítá podpořit některé sankce, Turecko a Chorvatsko se zase staví proti vstupu Finska a Švédska do NATO. Určitý schizofrenní přístup některých států popsal pro ŽivotvČesku.cz i bývalý šéf civilní rozvědky Andor Šándor.

Rusko-ukrajinský konflikt si zanedlouho připíše třetí měsíc vojenských střetů, během nichž přišly o život desítky tisíc lidí. V současnosti už nejde o tak dynamický způsob boje, jako tomu bylo v prvních týdnech válečného konfliktu, kdy Rusko podniklo 24. února »speciální vojenskou operaci« na území sousední země. Ohledně bojů na východě Evropy panuje několik otazníků, na které logicky nikdo neumí přesně odpovědět. Zejména pak, kdy skončí válka a kdo je doposud vítěz. Redakci ŽivotvČesku.cz se pokusil nastínit svůj pohled na věc respektovaný bezpečnostní expert Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Počet mrtvých ruských vojáků by mohl relativně přesně odpovědět na otázku, kdy válečný konflikt na Ukrajině skončí. Problémem je, že zdroje se ve svých odhadech rozcházejí, a to někdy i řádově. Ruská strana naposledy koncem března přiznala 1351 padlých, od té doby žádný další údaj nepřidala. Ukrajinci mluví o čísle přesahujícím 27 tisíc, britské tajné služby v součtu se zraněnými uvádějí 50 tisíc vojáků. Z tohoto počtu vyšel při svém odhadu konce války pro ŽivotvČesku.cz i vojenský analytik Lukáš Visingr.

Invaze na Ukrajinu nejenže čím dál víc odhaluje problémy jak ve fungování ruské armády, potažmo celého systému propojení státu a vojenských složek, tak i stále větší nevyzpytatelnost Vladimira Putina (69). Ten se přitom podle vojenského analytika Lukáše Visingra za poslední roky hodně změnil, rozhodně ale ne k lepšímu. Jaké to může mít důvody, popsal odborník pro ŽivotvČesku.cz.

Necelé tři měsíce pokračují boje na východě Evropy, kdy 24. února podnikly ruské vojenské síly invazi na Ukrajinu. V současnosti agresor pokračuje v útocích v operační zóně na východě země, zejména v oblasti Doněcku. V okolí Severodoněcku u obce Syrotyne ale utrpěl ztráty a stáhl se. V dnešní ranní svodce bojových událostí o tom informoval generální štáb ukrajinské armády. Boje v současnosti už nejsou tak dynamické, jako tomu bylo v úvodu střetů. Podle analytika a vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause jsou obě strany poměrně vyčerpané délkou konfliktu, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz s odpovědí na dotaz, co lze očekávat v rámci války v nadcházejících týdnech.

Válka na Ukrajině trvá už 82 dní a tamní ministerstvo obrany přišlo s informací, že jedna z jednotek ukrajinské domobrany v Charkovské oblasti vytlačila ruské síly a dosáhla státní hranice s Ruskem. Pokud by se podobné akce Ukrajincům dařily ve velkém měřítku, byla by to podle vojenského analytika Lukáše Visingra brutální ostuda. "Mohlo by dojít i ke změně režimu v Rusku," prohlásil pro ŽivotvČesku.cz.

Plány na přijetí Finska a Švédska do NATO nejsou problém, prohlásil v pondělí ruský prezident Vladimir Putin (69), uvedla agentura Reuters. Připojení severských zemí do Severoatlantické aliance by podle něj Moskva nevnímala samo o sobě jako hrozbu. Co by ale bylo tím, že by Ruská federace nepřešla už bez povšimnutí, tak rozšiřování vojenské infrastruktury do severských zemí. Pro ŽivotvČesku.cz vstup obou zemí okomentoval šéf české ambasády v Helsinkách Adam Vojtěch (35). Kartami ohledně rozšíření vojenského uskupení zamíchalo Turecko, které odmítá přijetí obou zemí.

Do zásobníků v Česku proudí v poslední době zemní plyn rychleji než dřív - aktuálně jsou zaplněné z téměř 40 procent. Do konce listopadu musí být z rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu naplněné minimálně z 80 procent. Důvodem je válečný stav na východě Evropy, pak nevyzpytatelné hrozby Ruska, že zemní plyn přestane dodávat. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila ekonoma a bývalého politika Jiřího Paroubka (69), jak to ohledně cen za dodávky plynu vidí před letošní zimou. Jeho predikce české domácnosti nepotěší.

Rusko-ukrajinský konflikt ve třetím měsíci od vypuknutí bojů, kdy armáda Vladimira Putina (69) vnikla 24. února na území sousední země, není zdaleka tak dynamický jako v prvních týdnech, a to zejména ze strany Ruska. V některých lokalitách tak Ukrajinci přecházejí do protiofenzívy. V pondělí ráno list Ukrajinska pravda uvedl, že jedna z jednotek domobrany v Charkovské oblasti vytlačila ruské síly ze svého území a dosáhla státní hranice s Ruskem. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz bývalému poslanci za Piráty Mikuláši Ferjenčíkovi (35), jaký je jeho pohled ohledně dosažení míru na východě Evropy.

Předpoklady ekonomů, že nejen válka na Ukrajině bude mít dopad na velkou část obyvatel České republiky, se začínají ukazovat jako pravdivé. V současnosti v zemi probíhá historicky největší pokles životní úrovně od roku 1993. Podle dat Českého statistického úřadu inflace v dubnu meziročně vzrostla na 14,2 procenta. Řada domácností situaci začíná pociťovat. I přes vlastní ekonomické obtíže ČR pomáhá válkou zdecimované Ukrajině, která se od 24. února brání ruské agresi. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila místopředsedkyni Sněmovny Olgu Richterovou (37), jak s ohledem na ekonomický stav ČR vnímá, že vláda nepřestává podporovat Ukrajinu.

Měla to být rychlá akce, pár dní manévrů a pak vítání ruské armády v ulicích ukrajinských měst. S touto představou pracovala ruská nejvyšší místa, když rozhodovala o »speciální vojenské operaci« na Ukrajině. Realita ale ukázala, že nic nebylo vzdálenějšího pravdě. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra byla urputnost ukrajinských vojáků při obraně svého území velkým překvapením, v současnosti je podle něj plán Západu zostudit ruské vojenské síly tak, že režim Vladimira Putina (69) neúspěch na bojišti neunese. "To je podle mě v tuto chvíli cíl Západu," uvedl svůj odhad pro ŽivotvČesku.cz.

Nervozita Ruské federace ohledně finského kroku směrem do Severoatlantické aliance je zřejmá. V sobotu ruský prezident Vladimir Putin (69) vedl telefonický hovor se svým finským protějškem Saulim Niinistömem (73). Předmětem byla zejména finská cesta ohledně členství v NATO. Šéf Kremlu podle agentury AFP uvedl, že ztráta neutrálního statusu by byla chybou a měla by dopad na vzájemné vztahy obou zemí. Pro redakci ŽivotvČesku.cz se vyjádřil šéf české ambasády v Helsinkách Adam Vojtěch (35) ohledně dotazu, zda v současnosti dochází k vojenskému posílení hranice, kterou Finsko sdílí s Ruskem.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálmajor Kyrylo Budanov v televizním rozhovoru pro britskou stanici Sky News prohlásil, že válečný konflikt s vysokou pravděpodobností skončí do konce roku. Zásadní zlom v bojích očekává v srpnu. Neúspěch ve válečném konfliktu podle něj zároveň povede k odstranění ruského prezidenta Vladimira Putina (69), který je v jeho očích ve »velmi špatné tělesné i duševní kondici«. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz generálovi v záloze a politickému komentátorovi Andoru Šándorovi (64), zda by se dokázal se slovy Budanova ztotožnit. Odmítl to a vysvětlil důvod.

Když Rusko 24. února podniklo vojenskou invazi na Ukrajinu, jen málokdo předpokládal, že konflikt bude trvat měsíce. Měla to být rychlá a jasná akce, o jejímž vítězi nebyl »papírově« důvod pochybovat. Zanedlouho si vojenský konflikt na východě Evropy odškrtne třetí měsíc a nejmocnější muž Ruské federace Vladimir Putin (69) stále nemá hmatatelný triumf, kterým by se mohl pochlubit před domácím publikem. "Rozhodně bych to nazval ostudou, fiaskem či debaklem a podobně," zhodnotil pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní analytik z katedry politologie Josef Kraus spíše neúspěch ruské armády na Ukrajině.

Jedním a zároveň velmi choloustivým tématem blížícího se českého předsednictví Evropské unie bude podpora a pomoc Ukrajině ke vstupu do sedmadvacítky, o které se chce ministr zahraničí Jan Lipavský (36) zasadit. "Je v našem zájmu, abychom byli s Ukrajinou propojeni podle našich pravidel," uvedl ministr v rámci rozhovoru o předsednictví Česka v EU. S jeho názorem na věc souhlasí i stranický kolega a bývalý poslanec Mikuláš Ferjenčík (35), který pro ŽivotvČesku.cz promluvil o přinosu Ukrajiny, pokud by se v budoucnu stala členem unie.

Ukrajina před více než měsícem vyplnila dotazník, který by se měl stát výchozím bodem pro rozhodování Evropské unie o členství Kyjeva v EU. Kyjev požádal o členství v Evropské unii krátce poté, co 24. února na Ukrajinu podnikla ruská strana vojenskou invazi, žádost nyní zkoumá Evropská komise. Redakce ŽivotvČesku.cz ohledně choulostivého téma, zda Ukrajina má být součástí Evropské unie, požádala o názor bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (61).

Čekala se zásadní ruská ofenziva s výsledkem do 9. května, stejně jako se následně čekal zásadní zlom, který měl ten den oznámit Vladimir Putin (69). Nic z toho se nestalo, na Ukrajině aktuálně k žádnému zásadnímu střetu nedochází a Spojené státy dokonce přišly s informací, že se Rusko připravuje na dlouhodobý konflikt. Pro ŽivotvČesku.cz situaci okomentoval bezpečnostní analytik Lukáš Visingr, podle kterého jde o nešťastnou interpretaci.

Válka na Ukrajině si brzy odškrtne třetí měsíc krvavých bojů, během kterých přišly desítky tisíc lidí o život. Když Ruská federace vnikla na území sousedního státu, mělo se jednat o rychlý konflikt v řádu dnů, maximálně několika týdnů. Ukrajinci se ale nezalekli a prakticky nedovolili Rusům ovládnout nějaké zásadní strategické území. Vojenský konflikt ale nadále pokračuje a dosavadní mírová jednání nepřinesla žádný hmatatelný výsledek. Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (43) pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že věří, že nakonec dohoda o složení zbraní na východě Evropy bude mít svou konkrétní podobu.