Ukrajina

Od 24. února letošního roku probíhá na Ukrajině válka, kterou ruští mocnáři nazývají »speciální vojenskou operací«. Do země od jejího počátku proudí hmotná podpora ve formě zbraní z mnoha evropských zemí. Právě to by podle běloruského vůdce Alexandra Lukašenka (67) mohl být důvod, proč by z konfliktu mohla vzniknout třetí světová válka. "Země celého světa by se měly sjednotit, aby předešly světové válce," napsal v dopisu generálnímu tajemníkovi OSN Ántoniu Guterresovi (73). Pro ŽivotvČesku.cz promluvil generál Andor Šándor (64), jak by dopadl konflikt v rámci použití jaderných zbraní.

Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že Severoatlantická aliance nedělá naprosto nic proti ruské agresi na Ukrajině. Uvítal naopak »revoluční rozhodnutí« Evropské unie. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz prezidentovi České stomatologické komory a politickému komentátorovi Romanu Šmuclerovi (52), jak slova ukrajinského šéfa resortu zahraničí vnímá. Podle něj se dá pochopit, že východní země jsou emotivnější, ale zároveň je potřeba volit slova.

Příběh Sofiie Karkadymové (22), která uprchla před válkou na Ukrajině do Velké Británie, budí emoce po celém světě. Počin blondýny se zálibou ve výrazném make-upu, která přebrala manžela matce dvou dětí, když jí poskytla útočiště ve svém domě, vyvolal kritiku ze strany jejích krajanů i vlastní rodiny, informoval britský deník The Sun.

Součástí každé války je propaganda, a to zpravidla obou stran konfliktu. Získat ověřené a objektivní informace je tak často velmi složité, mnohdy dokonce neproveditelné, a tak se skutečná situace na bojišti pro mnoho lidí stává těžko přehlednou. Přesto je podle vojenského analytika Josefa Krause možné dopátrat se odhadů, které nejsou daleko od reality. "Hodnověrnější jsou informace vycházející z analýz reálných dat," uvedl pro ŽivotvČesku.cz s vysvětlením, jak takové analýzy vznikají.

V současnosti se největší zájem světové populace točí patrně kolem jména Volodymyr Zelenskyj (44). Ukrajinský prezident přitom před 24. únorem, kdy Rusko podniklo »speciální vojenskou operaci«, jak nazvalo válečnou invazi na Ukrajinu, byl pro mnohé neznámým lídrem své země. Dnes je jeho jméno známější než kdejaké jiné. Vojenský analytik Lukáš Visingr pro ŽivotvČesku.cz na dotaz zhodnotil jeho schopnosti, zejména přiblížil, čím to je, že dokáže lídry světového společenství silně přesvědčovat. Expert na politickou komunikaci z Institutu politického marketingu Karel Komínek podobné učinil ohledně české scény, a to v rámci jmen - současného premiéra Petra Fialy (58) a jeho předchůdce Andreje Babiše (67).

Přesně před třemi měsíci zahájilo Rusko vojenskou invazi na Ukrajinu, kterou označuje za speciální vojenskou operaci. Západní svět ale vnímá situaci jako válku a Ukrajince podporuje především dodávkami zbraní. Přestože se hlavně v prvním měsíci konfliktu objevily informace o zmařených atentátech na Volodymyra Zelenského (44) a opakovaně se psalo o možném nahrazení Vladimira Putina (69), oba jsou stále ve svých funkcích. A podle vyjádření bezpečnostního experta Andora Šándora pro ŽivotvČesku.cz se na tom nic nebude měnit.

Válku, která začala 24. února a v současnosti trvá tři měsíce, lze rozdělit do dvou fází. Během první se Rusko pokusilo zmocnit se Kyjeva a také zahájilo útok hned ve čtyřech směrech na jihu a jihovýchodu Ukrajiny. Dobýt ukrajinské hlavní město se nepodvedlo. Po ústupu ruských sil ze severu Ukrajiny - z Kyjevské, Černihivské a Sumské oblasti - se veškeré úsilí ruského uskupení vojsk soustřeďuje na východě a na jihu země. Konflikt zdaleka není tak dynamický, jako tomu bylo v prvních týdnech střetů. Pro ŽivotvČesku.cz důvod vysvětlil bývalý šéf vojenské rozvědky a politický komentátor Andor Šándor (64).

Pohledy odborníků na současné válečné dění na Ukrajině se shodují v tom, že ruská strana nevede úspěšné tažení, které mělo být podle spekulací hotovou věcí v řádu dnů, maximálně týdnů. »Speciální vojenská operace« narazila na silný odpor Ukrajinců. Rusko kvůli tomu stupňuje své raketové a letecké útoky, protože se mu nedaří na bojišti. Před víkendem to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44). Podle redakcí ŽivotvČesku.cz dotázaného bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity jsou záměry Vladimira Putina (69) v tuto chvíli poměrně jasné. Ruské ministerstvo obrany také upřesnilo, co znamenají písmena Z a V sloužící jako rozpoznávací znaky.

Prakticky tři měsíce trvá rusko-ukrajinský konflikt, který si vyžádal desítky tisíc lidských životů. Obě strany už spolu ani nevedou diplomatické pokusy o dohodu, která by vedla ke složení zbraní. Pro redakci ŽivotvČesku.cz se na dotaz pokusil zhodnotit prezidenta Ruské federace Vladimira Putina (69) ohledně jeho kladů a záporů generál v záloze a politický komentátor Andor Šándor (64). Poukázal na věci, které mnozí možná přehlížejí.

V současné době brání válkou zmítanou Ukrajinu proti ruskému agresorovi na 700.000 tisíc vojáků. Uvedl to list Ukrajinska pravda, kterému to sdělil prezident Volodymyr Zelenskyj (44). Ukrajinský generální štáb v aktualizovaném přehledu ztrát nepřítele uvedl, že Rusko od začátku invaze už přišlo téměř o 29.000 vojáků. Vojenské střety trvají bezmála tři měsíce a na jejich začátku jen málokdo tipoval, že bývalý herec se ukáže jako silný vůdce, který ruským vojenským silám nadělá pořádné vrásky na čele. Redakce ŽivotvČesku.cz požádala generála v záloze Andora Šándora (64) o zhodnocení ukrajinského prezidenta ve smyslu, čím se mu zalíbil a naopak, tedy v čem vidí u něj nedostatky.

Region na východě Ukrajiny známý jako Donbas zničila ruská armáda tak, že tato někdejší průmyslová oblast v současnosti připomíná peklo. Uvedl to v noci na pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44). Obvinil ruská vojska, že se snaží zabít co nejvíce Ukrajinců a záměrně zemi způsobit co největší hmotné škody. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra se ale po bezmála třech měsících bojů ukázalo, že ruské konvenční síly jsou v naprosto tragickém stavu, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz s tím, že jde o ostudu.

Jednota zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance v přístupu k Rusku a k dalším návaznostem konfliktu na Ukrajině má opakovaně trhliny. Německo řeší závislost na ruském plynu, Maďarsko odmítá podpořit některé sankce, Turecko a Chorvatsko se zase staví proti vstupu Finska a Švédska do NATO. Určitý schizofrenní přístup některých států popsal pro ŽivotvČesku.cz i bývalý šéf civilní rozvědky Andor Šándor.

Rusko-ukrajinský konflikt si zanedlouho připíše třetí měsíc vojenských střetů, během nichž přišly o život desítky tisíc lidí. V současnosti už nejde o tak dynamický způsob boje, jako tomu bylo v prvních týdnech válečného konfliktu, kdy Rusko podniklo 24. února »speciální vojenskou operaci« na území sousední země. Ohledně bojů na východě Evropy panuje několik otazníků, na které logicky nikdo neumí přesně odpovědět. Zejména pak, kdy skončí válka a kdo je doposud vítěz. Redakci ŽivotvČesku.cz se pokusil nastínit svůj pohled na věc respektovaný bezpečnostní expert Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Počet mrtvých ruských vojáků by mohl relativně přesně odpovědět na otázku, kdy válečný konflikt na Ukrajině skončí. Problémem je, že zdroje se ve svých odhadech rozcházejí, a to někdy i řádově. Ruská strana naposledy koncem března přiznala 1351 padlých, od té doby žádný další údaj nepřidala. Ukrajinci mluví o čísle přesahujícím 27 tisíc, britské tajné služby v součtu se zraněnými uvádějí 50 tisíc vojáků. Z tohoto počtu vyšel při svém odhadu konce války pro ŽivotvČesku.cz i vojenský analytik Lukáš Visingr.

Invaze na Ukrajinu nejenže čím dál víc odhaluje problémy jak ve fungování ruské armády, potažmo celého systému propojení státu a vojenských složek, tak i stále větší nevyzpytatelnost Vladimira Putina (69). Ten se přitom podle vojenského analytika Lukáše Visingra za poslední roky hodně změnil, rozhodně ale ne k lepšímu. Jaké to může mít důvody, popsal odborník pro ŽivotvČesku.cz.

Necelé tři měsíce pokračují boje na východě Evropy, kdy 24. února podnikly ruské vojenské síly invazi na Ukrajinu. V současnosti agresor pokračuje v útocích v operační zóně na východě země, zejména v oblasti Doněcku. V okolí Severodoněcku u obce Syrotyne ale utrpěl ztráty a stáhl se. V dnešní ranní svodce bojových událostí o tom informoval generální štáb ukrajinské armády. Boje v současnosti už nejsou tak dynamické, jako tomu bylo v úvodu střetů. Podle analytika a vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause jsou obě strany poměrně vyčerpané délkou konfliktu, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz s odpovědí na dotaz, co lze očekávat v rámci války v nadcházejících týdnech.

Válka na Ukrajině trvá už 82 dní a tamní ministerstvo obrany přišlo s informací, že jedna z jednotek ukrajinské domobrany v Charkovské oblasti vytlačila ruské síly a dosáhla státní hranice s Ruskem. Pokud by se podobné akce Ukrajincům dařily ve velkém měřítku, byla by to podle vojenského analytika Lukáše Visingra brutální ostuda. "Mohlo by dojít i ke změně režimu v Rusku," prohlásil pro ŽivotvČesku.cz.

Plány na přijetí Finska a Švédska do NATO nejsou problém, prohlásil v pondělí ruský prezident Vladimir Putin (69), uvedla agentura Reuters. Připojení severských zemí do Severoatlantické aliance by podle něj Moskva nevnímala samo o sobě jako hrozbu. Co by ale bylo tím, že by Ruská federace nepřešla už bez povšimnutí, tak rozšiřování vojenské infrastruktury do severských zemí. Pro ŽivotvČesku.cz vstup obou zemí okomentoval šéf české ambasády v Helsinkách Adam Vojtěch (35). Kartami ohledně rozšíření vojenského uskupení zamíchalo Turecko, které odmítá přijetí obou zemí.

Do zásobníků v Česku proudí v poslední době zemní plyn rychleji než dřív - aktuálně jsou zaplněné z téměř 40 procent. Do konce listopadu musí být z rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu naplněné minimálně z 80 procent. Důvodem je válečný stav na východě Evropy, pak nevyzpytatelné hrozby Ruska, že zemní plyn přestane dodávat. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila ekonoma a bývalého politika Jiřího Paroubka (69), jak to ohledně cen za dodávky plynu vidí před letošní zimou. Jeho predikce české domácnosti nepotěší.

Rusko-ukrajinský konflikt ve třetím měsíci od vypuknutí bojů, kdy armáda Vladimira Putina (69) vnikla 24. února na území sousední země, není zdaleka tak dynamický jako v prvních týdnech, a to zejména ze strany Ruska. V některých lokalitách tak Ukrajinci přecházejí do protiofenzívy. V pondělí ráno list Ukrajinska pravda uvedl, že jedna z jednotek domobrany v Charkovské oblasti vytlačila ruské síly ze svého území a dosáhla státní hranice s Ruskem. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz bývalému poslanci za Piráty Mikuláši Ferjenčíkovi (35), jaký je jeho pohled ohledně dosažení míru na východě Evropy.

Předpoklady ekonomů, že nejen válka na Ukrajině bude mít dopad na velkou část obyvatel České republiky, se začínají ukazovat jako pravdivé. V současnosti v zemi probíhá historicky největší pokles životní úrovně od roku 1993. Podle dat Českého statistického úřadu inflace v dubnu meziročně vzrostla na 14,2 procenta. Řada domácností situaci začíná pociťovat. I přes vlastní ekonomické obtíže ČR pomáhá válkou zdecimované Ukrajině, která se od 24. února brání ruské agresi. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila místopředsedkyni Sněmovny Olgu Richterovou (37), jak s ohledem na ekonomický stav ČR vnímá, že vláda nepřestává podporovat Ukrajinu.