Ukrajina

Ruská armáda se podle vojenského analytika Lukáše Visingra (39) blíží do bodu, který bude znamenat zlom ve válce na Ukrajině. "Někdo odhaduje, že se to stane už za měsíc, někdo až v srpnu," uvedl pro ŽivotvČesku.cz. Rusové podle britského ministerstva obrany aktuálně postupují v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny pomalu a soustřeďují své síly na menším prostoru. Tím si ale podle Britů pro sebe vytváří riziko na jiných územích.

V současnosti Ruská armáda postupuje v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny pomalu. Soustřeďuje přitom své síly na menším prostoru, čímž pro sebe vytváří riziko jinde. Ve svém pravidelném přehledu vývoje bojů na Ukrajině to v úterý uvedlo britské ministerstvo obrany. Přitom »speciální vojenská operace« Ruské federace začala 24. února a od té doby agresorovi nevyšla řada plánů. Zejména obsazení Kyjeva. Pro ŽivotvČesku.cz europoslanec Marcel Kolaja (41) popsal významný důvod, proč se armádě Vladimira Putina (69) v bojích na Ukrajině nedaří tak, jak by si patrně Rusové představovali.

Město je zcela zničeno. Tak popsal starosta Oleksandr Strjuk aktuální situaci ve východoukrajinském Severodoněcku. V telefonickém rozhovoru s agenturou AP zmínil tvrdé střety s ruskými vojáky. "Uprostřed pouličních bojů nedokážeme počítat mrtvé a raněné," uvedl. Bezpečnostní analytik Josef Kraus pro ŽivotvČesku.cz upozornil na měnící se přístup západních států Evropy, jejichž pomoc v dodávkách zbraní je přitom pro Ukrajinu klíčová.

V současnosti Evropa intenzivně řeší, jak uskladnit plyn, aby byl nějakou dobu dostupný i při přerušení dodávek z Ruska. Do zásobníků v Česku proudí v poslední době zemní plyn rychleji než dřív - do konce listopadu musí být z rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu naplněné minimálně z 80 procent. Zároveň se dá z logiky věci vyvodit, že vláda bude muset nutně řešit nadcházející topnou sezonu. Kvůli invazi vojenských sil Vladimira Putina (69) na Ukrajinu je evropským plánem odstřihnutí se ze závislosti na dodávkách z Ruska. Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (61) je to správná cesta, která představuje náročnou výzvu. Podle něj je totiž hlavním hráčem na cestě za daným cílem čas a technologický postup, uvedl to na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz.

Před více než třemi měsíci zahájila Ruská federace »speciální vojenskou operaci«, kdy napadla Ukrajinu. Západní svět ale vnímá situaci jako válku a obránce podporuje především dodávkami zbraní. Do popředí se od té doby dostalo jméno ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského (44), který se ukázal být silným vůdcem svého lidu. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila europoslance Marcela Kolaju (41), jak jméno ukrajinského prezidenta vnímají v Bruselu.

Válka na Ukrajině probíhá již delší dobu bez výraznějších posunů. Rusové budují v okupované Záporožské oblasti třetí obrannou linii, z čehož lze usuzovat, že se tam hodlají usadit na delší dobu. Německý kancléř Olaf Scholz mezitím uvedl, že prezident Vladimir Putin na Ukrajině nevyhraje a o míru začne vyjednávat, až si uvědomí, že neprolomí ukrajinskou obranu. Podle bezpečnostního analytika Lukáše Visingra se Rusko ocitlo fakticky ve válce proti celému zbrojnímu a ekonomickému potenciálu Západu. "Především pak USA," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Od 24. února letošního roku probíhá na Ukrajině válka, kterou ruští mocnáři nazývají »speciální vojenskou operací«. Do země od jejího počátku proudí hmotná podpora ve formě zbraní z mnoha evropských zemí. Právě to by podle běloruského vůdce Alexandra Lukašenka (67) mohl být důvod, proč by z konfliktu mohla vzniknout třetí světová válka. "Země celého světa by se měly sjednotit, aby předešly světové válce," napsal v dopisu generálnímu tajemníkovi OSN Ántoniu Guterresovi (73). Pro ŽivotvČesku.cz promluvil generál Andor Šándor (64), jak by dopadl konflikt v rámci použití jaderných zbraní.

Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že Severoatlantická aliance nedělá naprosto nic proti ruské agresi na Ukrajině. Uvítal naopak »revoluční rozhodnutí« Evropské unie. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz prezidentovi České stomatologické komory a politickému komentátorovi Romanu Šmuclerovi (52), jak slova ukrajinského šéfa resortu zahraničí vnímá. Podle něj se dá pochopit, že východní země jsou emotivnější, ale zároveň je potřeba volit slova.

Příběh Sofiie Karkadymové (22), která uprchla před válkou na Ukrajině do Velké Británie, budí emoce po celém světě. Počin blondýny se zálibou ve výrazném make-upu, která přebrala manžela matce dvou dětí, když jí poskytla útočiště ve svém domě, vyvolal kritiku ze strany jejích krajanů i vlastní rodiny, informoval britský deník The Sun.

Součástí každé války je propaganda, a to zpravidla obou stran konfliktu. Získat ověřené a objektivní informace je tak často velmi složité, mnohdy dokonce neproveditelné, a tak se skutečná situace na bojišti pro mnoho lidí stává těžko přehlednou. Přesto je podle vojenského analytika Josefa Krause možné dopátrat se odhadů, které nejsou daleko od reality. "Hodnověrnější jsou informace vycházející z analýz reálných dat," uvedl pro ŽivotvČesku.cz s vysvětlením, jak takové analýzy vznikají.

V současnosti se největší zájem světové populace točí patrně kolem jména Volodymyr Zelenskyj (44). Ukrajinský prezident přitom před 24. únorem, kdy Rusko podniklo »speciální vojenskou operaci«, jak nazvalo válečnou invazi na Ukrajinu, byl pro mnohé neznámým lídrem své země. Dnes je jeho jméno známější než kdejaké jiné. Vojenský analytik Lukáš Visingr pro ŽivotvČesku.cz na dotaz zhodnotil jeho schopnosti, zejména přiblížil, čím to je, že dokáže lídry světového společenství silně přesvědčovat. Expert na politickou komunikaci z Institutu politického marketingu Karel Komínek podobné učinil ohledně české scény, a to v rámci jmen - současného premiéra Petra Fialy (58) a jeho předchůdce Andreje Babiše (67).

Přesně před třemi měsíci zahájilo Rusko vojenskou invazi na Ukrajinu, kterou označuje za speciální vojenskou operaci. Západní svět ale vnímá situaci jako válku a Ukrajince podporuje především dodávkami zbraní. Přestože se hlavně v prvním měsíci konfliktu objevily informace o zmařených atentátech na Volodymyra Zelenského (44) a opakovaně se psalo o možném nahrazení Vladimira Putina (69), oba jsou stále ve svých funkcích. A podle vyjádření bezpečnostního experta Andora Šándora pro ŽivotvČesku.cz se na tom nic nebude měnit.

Válku, která začala 24. února a v současnosti trvá tři měsíce, lze rozdělit do dvou fází. Během první se Rusko pokusilo zmocnit se Kyjeva a také zahájilo útok hned ve čtyřech směrech na jihu a jihovýchodu Ukrajiny. Dobýt ukrajinské hlavní město se nepodvedlo. Po ústupu ruských sil ze severu Ukrajiny - z Kyjevské, Černihivské a Sumské oblasti - se veškeré úsilí ruského uskupení vojsk soustřeďuje na východě a na jihu země. Konflikt zdaleka není tak dynamický, jako tomu bylo v prvních týdnech střetů. Pro ŽivotvČesku.cz důvod vysvětlil bývalý šéf vojenské rozvědky a politický komentátor Andor Šándor (64).

Pohledy odborníků na současné válečné dění na Ukrajině se shodují v tom, že ruská strana nevede úspěšné tažení, které mělo být podle spekulací hotovou věcí v řádu dnů, maximálně týdnů. »Speciální vojenská operace« narazila na silný odpor Ukrajinců. Rusko kvůli tomu stupňuje své raketové a letecké útoky, protože se mu nedaří na bojišti. Před víkendem to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44). Podle redakcí ŽivotvČesku.cz dotázaného bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity jsou záměry Vladimira Putina (69) v tuto chvíli poměrně jasné. Ruské ministerstvo obrany také upřesnilo, co znamenají písmena Z a V sloužící jako rozpoznávací znaky.

Prakticky tři měsíce trvá rusko-ukrajinský konflikt, který si vyžádal desítky tisíc lidských životů. Obě strany už spolu ani nevedou diplomatické pokusy o dohodu, která by vedla ke složení zbraní. Pro redakci ŽivotvČesku.cz se na dotaz pokusil zhodnotit prezidenta Ruské federace Vladimira Putina (69) ohledně jeho kladů a záporů generál v záloze a politický komentátor Andor Šándor (64). Poukázal na věci, které mnozí možná přehlížejí.

V současné době brání válkou zmítanou Ukrajinu proti ruskému agresorovi na 700.000 tisíc vojáků. Uvedl to list Ukrajinska pravda, kterému to sdělil prezident Volodymyr Zelenskyj (44). Ukrajinský generální štáb v aktualizovaném přehledu ztrát nepřítele uvedl, že Rusko od začátku invaze už přišlo téměř o 29.000 vojáků. Vojenské střety trvají bezmála tři měsíce a na jejich začátku jen málokdo tipoval, že bývalý herec se ukáže jako silný vůdce, který ruským vojenským silám nadělá pořádné vrásky na čele. Redakce ŽivotvČesku.cz požádala generála v záloze Andora Šándora (64) o zhodnocení ukrajinského prezidenta ve smyslu, čím se mu zalíbil a naopak, tedy v čem vidí u něj nedostatky.

Region na východě Ukrajiny známý jako Donbas zničila ruská armáda tak, že tato někdejší průmyslová oblast v současnosti připomíná peklo. Uvedl to v noci na pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44). Obvinil ruská vojska, že se snaží zabít co nejvíce Ukrajinců a záměrně zemi způsobit co největší hmotné škody. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra se ale po bezmála třech měsících bojů ukázalo, že ruské konvenční síly jsou v naprosto tragickém stavu, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz s tím, že jde o ostudu.

Jednota zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance v přístupu k Rusku a k dalším návaznostem konfliktu na Ukrajině má opakovaně trhliny. Německo řeší závislost na ruském plynu, Maďarsko odmítá podpořit některé sankce, Turecko a Chorvatsko se zase staví proti vstupu Finska a Švédska do NATO. Určitý schizofrenní přístup některých států popsal pro ŽivotvČesku.cz i bývalý šéf civilní rozvědky Andor Šándor.

Rusko-ukrajinský konflikt si zanedlouho připíše třetí měsíc vojenských střetů, během nichž přišly o život desítky tisíc lidí. V současnosti už nejde o tak dynamický způsob boje, jako tomu bylo v prvních týdnech válečného konfliktu, kdy Rusko podniklo 24. února »speciální vojenskou operaci« na území sousední země. Ohledně bojů na východě Evropy panuje několik otazníků, na které logicky nikdo neumí přesně odpovědět. Zejména pak, kdy skončí válka a kdo je doposud vítěz. Redakci ŽivotvČesku.cz se pokusil nastínit svůj pohled na věc respektovaný bezpečnostní expert Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Počet mrtvých ruských vojáků by mohl relativně přesně odpovědět na otázku, kdy válečný konflikt na Ukrajině skončí. Problémem je, že zdroje se ve svých odhadech rozcházejí, a to někdy i řádově. Ruská strana naposledy koncem března přiznala 1351 padlých, od té doby žádný další údaj nepřidala. Ukrajinci mluví o čísle přesahujícím 27 tisíc, britské tajné služby v součtu se zraněnými uvádějí 50 tisíc vojáků. Z tohoto počtu vyšel při svém odhadu konce války pro ŽivotvČesku.cz i vojenský analytik Lukáš Visingr.

Invaze na Ukrajinu nejenže čím dál víc odhaluje problémy jak ve fungování ruské armády, potažmo celého systému propojení státu a vojenských složek, tak i stále větší nevyzpytatelnost Vladimira Putina (69). Ten se přitom podle vojenského analytika Lukáše Visingra za poslední roky hodně změnil, rozhodně ale ne k lepšímu. Jaké to může mít důvody, popsal odborník pro ŽivotvČesku.cz.