Ukrajina

Měla to být rychlá akce, pár dní manévrů a pak vítání ruské armády v ulicích ukrajinských měst. S touto představou pracovala ruská nejvyšší místa, když rozhodovala o »speciální vojenské operaci« na Ukrajině. Realita ale ukázala, že nic nebylo vzdálenějšího pravdě. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra byla urputnost ukrajinských vojáků při obraně svého území velkým překvapením, v současnosti je podle něj plán Západu zostudit ruské vojenské síly tak, že režim Vladimira Putina (69) neúspěch na bojišti neunese. "To je podle mě v tuto chvíli cíl Západu," uvedl svůj odhad pro ŽivotvČesku.cz.

Nervozita Ruské federace ohledně finského kroku směrem do Severoatlantické aliance je zřejmá. V sobotu ruský prezident Vladimir Putin (69) vedl telefonický hovor se svým finským protějškem Saulim Niinistömem (73). Předmětem byla zejména finská cesta ohledně členství v NATO. Šéf Kremlu podle agentury AFP uvedl, že ztráta neutrálního statusu by byla chybou a měla by dopad na vzájemné vztahy obou zemí. Pro redakci ŽivotvČesku.cz se vyjádřil šéf české ambasády v Helsinkách Adam Vojtěch (35) ohledně dotazu, zda v současnosti dochází k vojenskému posílení hranice, kterou Finsko sdílí s Ruskem.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálmajor Kyrylo Budanov v televizním rozhovoru pro britskou stanici Sky News prohlásil, že válečný konflikt s vysokou pravděpodobností skončí do konce roku. Zásadní zlom v bojích očekává v srpnu. Neúspěch ve válečném konfliktu podle něj zároveň povede k odstranění ruského prezidenta Vladimira Putina (69), který je v jeho očích ve »velmi špatné tělesné i duševní kondici«. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz generálovi v záloze a politickému komentátorovi Andoru Šándorovi (64), zda by se dokázal se slovy Budanova ztotožnit. Odmítl to a vysvětlil důvod.

Když Rusko 24. února podniklo vojenskou invazi na Ukrajinu, jen málokdo předpokládal, že konflikt bude trvat měsíce. Měla to být rychlá a jasná akce, o jejímž vítězi nebyl »papírově« důvod pochybovat. Zanedlouho si vojenský konflikt na východě Evropy odškrtne třetí měsíc a nejmocnější muž Ruské federace Vladimir Putin (69) stále nemá hmatatelný triumf, kterým by se mohl pochlubit před domácím publikem. "Rozhodně bych to nazval ostudou, fiaskem či debaklem a podobně," zhodnotil pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní analytik z katedry politologie Josef Kraus spíše neúspěch ruské armády na Ukrajině.

Jedním a zároveň velmi choloustivým tématem blížícího se českého předsednictví Evropské unie bude podpora a pomoc Ukrajině ke vstupu do sedmadvacítky, o které se chce ministr zahraničí Jan Lipavský (36) zasadit. "Je v našem zájmu, abychom byli s Ukrajinou propojeni podle našich pravidel," uvedl ministr v rámci rozhovoru o předsednictví Česka v EU. S jeho názorem na věc souhlasí i stranický kolega a bývalý poslanec Mikuláš Ferjenčík (35), který pro ŽivotvČesku.cz promluvil o přinosu Ukrajiny, pokud by se v budoucnu stala členem unie.

Ukrajina před více než měsícem vyplnila dotazník, který by se měl stát výchozím bodem pro rozhodování Evropské unie o členství Kyjeva v EU. Kyjev požádal o členství v Evropské unii krátce poté, co 24. února na Ukrajinu podnikla ruská strana vojenskou invazi, žádost nyní zkoumá Evropská komise. Redakce ŽivotvČesku.cz ohledně choulostivého téma, zda Ukrajina má být součástí Evropské unie, požádala o názor bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (61).

Čekala se zásadní ruská ofenziva s výsledkem do 9. května, stejně jako se následně čekal zásadní zlom, který měl ten den oznámit Vladimir Putin (69). Nic z toho se nestalo, na Ukrajině aktuálně k žádnému zásadnímu střetu nedochází a Spojené státy dokonce přišly s informací, že se Rusko připravuje na dlouhodobý konflikt. Pro ŽivotvČesku.cz situaci okomentoval bezpečnostní analytik Lukáš Visingr, podle kterého jde o nešťastnou interpretaci.

Válka na Ukrajině si brzy odškrtne třetí měsíc krvavých bojů, během kterých přišly desítky tisíc lidí o život. Když Ruská federace vnikla na území sousedního státu, mělo se jednat o rychlý konflikt v řádu dnů, maximálně několika týdnů. Ukrajinci se ale nezalekli a prakticky nedovolili Rusům ovládnout nějaké zásadní strategické území. Vojenský konflikt ale nadále pokračuje a dosavadní mírová jednání nepřinesla žádný hmatatelný výsledek. Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (43) pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že věří, že nakonec dohoda o složení zbraní na východě Evropy bude mít svou konkrétní podobu.

Od začátku války se objevilo hned několik zpráv, které predikují konec nejmocnějšího muže Ruska. A to ať jde o převrat, který připravuje zájmová skupina, otrava jídlem, atentát a další. Realita je taková, že válka na Ukrajině si brzy odškrtne svůj třetí měsíc bojů a Vladimir Putin (69) řídí svou armádu z Kremlu dál. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého diplomata Petra Koláře (59), který zastával v minulosti post náměstka ministra zahraničních věcí ČR či působil jako velvyslanec v USA či Rusku s dotazem, zda může dojít k takzvanému palácovému převratu.

USA tvrdí, že Rusko nemá zájem přestat válčit a ani vítězství na Donbasu na východě země by nemuselo boje ukončit. Na brífinku zákonodárců to podle agentury Reuters uvedla ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová. Bývalý šéf českého vojenského zpravodajství ale pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že dlouhodobý konflikt není v ničím zájmu.

Panovaly obavy, že v pondělí 9. května, kdy se v Rusku slaví konec druhé světové války neboli Den vítězství, ruský prezident Vladimir Putin (69) vyhlásí válku Ukrajině a spustí všeobecnou mobilizaci. Nic z toho se nestalo. V Moskvě přednesl při příležitosti 77. výročí porážky nacistického Německa projev, který byl celým světem velmi bedlivě sledován. V něm Západ obvinil z toho, že chystal invazi na Ukrajinu, a invazi vojsk do sousední země ospravedlnil tím, že šlo o jediné správné řešení. Pro ŽivotvČesku.cz projev šéfa Kremlu zhodnotil bývalý diplomat Petr Kolář (59), který zastával v minulosti post náměstka ministra zahraničních věcí ČR či působil jako velvyslanec v USA či Rusku.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44) je v ruské propagandě vykreslován jako zrádce svého národa. Po sociálních sítích a řetězových mailech kolují fotky, jak hajluje, objevilo se i deep fake video, kde muž s počítačově velmi věrně vytvořeným obličejem prezidenta vyzývá ukrajinské vojáky ke složení zbraní. Jeden z hoaxů pak tvrdí, že je Zelenskyj dolarový miliardář. Proč teď nikdo neřeší ani ty skutečně problematické části Zelenského majetku, vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz odborník na politický marketing Karel Komínek.

Podle bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity je rétorika Ruska o jaderných zbraních spíše »hra se strachem«, i když vyloučit nic nelze. Ovšem následky použití taktických jaderných zbraní - příkladem na Ukrajině - by ale byly víceméně lokální. Pro ŽivotvČesku.cz vysvětlil, že v současnosti se počítá při aplikaci těchto zbraní proti nepříteli s následným záborem lokality vlastním vojskem, které by se nemělo dostat do ohrožení v rámci následků výbuchu takové zbraně.

Nastal očekávaný 9. květen, kdy se v Rusku slaví konec druhé světové války neboli Den vítězství. Ruský prezident Vladimir Putin (69) v pondělí v Moskvě přednesl při příležitosti 77. výročí porážky nacistického Německa projev, který byl Západem velmi bedlivě sledován. Západ obvinil z toho, že chystal invazi na Ukrajinu, a invazi vojsk do sousední země ospravedlnil tím, že šlo o jediné správné řešení. Pro redakci ŽivotvČesku.cz generál v záloze Andor Šándor (64) zhodnotil projev nejmocnějšího muže Ruska.

Jedno z témat blížícího se českého předsednictví Evropské unie vidí ministr zahraničí Jan Lipavský (36) v podpoře a pomoci Ukrajině ke vstupu do sedmadvacítky. "Je v našem zájmu, abychom byli s Ukrajinou propojeni podle našich pravidel," uvedl ministr v rámci rozhovoru předsednictví Česka v Evropské Unii. "Nevím, jak to chce pan ministr provést," prohlásil pro ŽivotvČesku.cz bývalý premiér Jiří Paroubek (69).

Vojenský konflikt na východě Evropy, kdy 24. února napadla ruská armáda sousední Ukrajinu, si zanedlouho odškrtne třetí měsíc bojů. O život přišly desítky tisíc lidí, miliony lidí o své domovy, válka za sebou nechává jen hrůzy, které si bude lidstvo pamatovat po několik generací. Česká republika prakticky okamžitě po zahájení »speciální vojenské operace«, jak Rusko nazývá svou invazi, podpořila Ukrajinu nejen humanitárně, finančně, ale i dodávkami vojenské techniky. Pro ŽivotvČesku.cz na dotaz okomentoval podporu respektovaný a charismatický novinář, spisovatel a scénárista Josef Klíma (71).

V souvislosti s vojenským konfliktem, kdy ruské vojenské síly podnikly 24. února invazi na Ukrajinu, se několikrát objevila poměrně silná až vyhrůžná rétorika Kremlu ohledně použití jaderných zbraní. Podle pátečního prohlášení Alexeje Zajceva, zástupce ředitele tiskového oddělení ruského ministerstva zahraničí, Rusko nemá v plánu nic takového na území, kde provádí »speciální vojenskou operaci«, podniknout. Pokud by k tomu došlo, bylo by rozhodně otázkou, jak by Západ zareagoval. Pro ŽivotvČesku.cz se pokusil odhadnout možný scénář vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus.

Opětovně do hry vstoupil scénář, který poukazuje na rozšíření konfliktu na Ukrajině do Moldavska. Britský list The Times před několika dny přišel s informacemi, podle kterých by Rusko mohlo už brzy přistoupit k tomu, že by otevřelo novou frontu proti Ukrajině z Podněstří, proruského separatistického regionu v Moldavsku. Pro ŽivotvČesku.cz o tom promluvil bezpečnostní analytik z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus. Dále pak nastínil svůj pohled na to, zda se konflikt na Ukrajině povede i v roce 2023.

V posledních dnech i týdnech mnohokrát zmiňované datum 9. května se blíží, stejně tak jako čekání na velkou bitvu, ve které bude chtít Rusko dosáhnout převratnějšího vítězství, které bude následně prezentovat svým občanům jako úspěch. Ukrajina má samozřejmě zcela opačné plány a chce pokročit ve vytlačování invazních sil z dobytého území. K rozhodujícímu úderu by mohlo té či oné straně pomoci nahromadění nových zbraní. Jak dlouho zvládne Západ Ukrajinu vyzbrojovat, popsal pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.

Rusové útočí u Charkova a v Záporoží, tvrdé střety jsou hlášeny na Donbasu a v Mariupolu jsou dál bombardovány železárny, uvedl ve středu ukrajinský generální štáb. Vyostřenou ofenzivu podle něj doplnilo ostřelování Charkova z děl a minometů. Ruští vojáci se také pokusili zaútočit na Dovheňke, ale neuspěli. Ve znamení neúspěchu vidí ruský postup i vojenský analytik Lukáš Visingr. „Velký posun je mimo jejich schopnosti,“ uvedl pro ŽivotvČesku.cz

Spekulovalo se o tom, že vojenský střet Ruska a Ukrajiny bude »akce« na pár dnů až týdnů. Aktuálně boje, při kterých vyhasly už desítky tisíc lidských životů, trvají déle než dva měsíce a stále není jasno, kdy dojde ke složení zbraní. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz bezpečnostnímu expertovi a bývalému šéfovi vojenské rozvědky Andoru Šándorovi (64), zda je možné, že vojenské střety obou zemí se potáhnou až do roku 2023. "Určit, kdy válka skončí, je složité," zdůraznil v úvodu odpovědi.