Tichý zabiják jménem infarkt. Kardiochirurg Jan Pirk popsal, co ho způsobuje. Alkohol nehraje roli, uvedl. Riziko pak roste s chřipkou
Lidem, kteří onemocní chřipkou, může hrozit šestkrát vyšší riziko srdečního infarktu ještě týden poté, co jim byl virus diagnostikován, ve srovnání s rokem před proděláním nemoci nebo rokem po ní. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila kardiochirurga Jana Pirka (74) s dotazem, co nejčastěji způsobuje infarkt. Odborník s více než třemi sty provedenými transplantacemi srdce příčinu detailně popsal.
Pokud jde o riziko v souvislosti s chřipkou, vyplývá to ze studie, o níž informoval server Indepedent. Vědci proto zdůraznili, že je důležité, aby se lidé nechali proti onemocnění očkovat. Lékaři, kteří ošetřují pacienty s touto chorobou by podle nich měli být dobře informováni o příznacích infarktu.
Podle redakcí ŽivotvČesku.cz osloveného kardiochirurga Jana Pirka je několik příčin, které způsobují infarkt. "Pití alkoholu v žádném případě ne. Je to kouření, špatná dieta, neléčení si vysokého tlaku, neléčení si cukrovky," vyjmenoval s tím, v kolika letech nejčastěji infarkt udeří.
"Pokud člověk nemá těžkou genetickou vadu, tak se to týká mužů od padesáti let dále, u žen to pak nejčastěji bývá po menopause," dodal pro ŽivotvČesku.cz.
Tým nizozemských vědců analyzoval výsledky laboratorních testů ze 16 laboratoří v celé zemi a porovnal je se záznamy o úmrtích a nemocničními údaji. V letech 2008 až 2019 bylo v laboratořích potvrzeno 26.221 případů chřipky.
Z této skupiny prodělalo 401 pacientů infarkt v roce před nebo po chřipkovém onemocnění - někteří z nich více než jeden, výzkumníci tedy zaznamenali celkem 419 infarktů.
Z těchto 419 případů se 25 odehrálo v prvních sedmi dnech po stanovení diagnózy chřipky, 217 během roku před stanovením diagnózy a 177 v roce po stanovení diagnózy chřipky.
Vědci vypočítali, že pravděpodobnost, že lidé prodělají infarkt během sedmi dnů po stanovení diagnózy, byla 6,16krát vyšší než v roce předtím nebo potom.
Odborníci se domnívají, že za touto souvislostí by mohla stát kombinace reakce organismu na chřipkový virus a schopnost viru způsobit, že krev je více »lepkavá«.
"Vzhledem k možným zdravotním důsledkům souvislosti mezi infekcí virem chřipky a akutními srdečními infarkty je důležité prokázat spolehlivost výsledků na jiné populaci," řekla vedoucí studie Annemarijn de Boerová z univerzity v Utrechtu.
"Naše výsledky podporují strategie prevence chřipkové infekce, včetně očkování. Obhajují také zvýšenou informovanost lékařů a hospitalizovaných pacientů o příznacích srdečního infarktu," řekla de Boerová. "I když z našich výsledků není jasné, zda jsou ohroženi i ti, kteří mají méně závažnou chřipku, je rozumné, aby si tuto souvislost uvědomovali," dodala.
"Tyto nedávné předběžné údaje z Nizozemska jsou v souladu s tím, co víme, tedy že k infarktu může častěji dojít během chřipky nebo krátce po ní," uvedla britská lékařka Sonya Babuová-Narayanová. "Podporují potřebu zvýšit povědomí veřejnosti o příznacích infarktu a posilují význam prevence chřipky v první řadě u starších lidí," dodala.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
