Psycholog

Od 1. července se otevřela možnost očkování proti covidu-19 dětem ve věku od 12 do 15 let. Ve společnosti však vzbuzuje rozporuplné názory. Někteří rodiče jsou zásadně proti a jiní naopak vakcinaci dosud nejmladší věkové skupiny podporují. Pak může nastat situace, že na své potomky vytváří nátlak, aby očkování podstoupili. Podle uznávaného psychologa Jeronýma Klimeše (54) se dá přirovnat nucení ze strany rodiče k podobným situacím. "Samozřejmě může vzniknout rozpor mezi přesvědčením dítěte a rodičů nebo třeba babičky a dětí. Objevují se zde psychické nátlaky jako v kterékoli jiné ideologii. Dobrým příklad je to, když máte doma vegana a nutili byste ho jíst maso," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz.

Český hokejista David Pastrňák (25) a jeho švédská partnerka Rebecca Rohlssonová (27) se vyrovnávají se smrtí syna Vigga, který žil pouhých šest dnů. Párů, které přišly o malé miminko, je nezanedbatelné množství. David Pastrňák i jeho partnerka o velké bolesti informovali fanoušky i blízké přátele prostřednictvím sociálních sítí. Psycholog Jeroným Klimeš, který se specializuje na problémy v rodinách, řekl, co je nyní pro mladý pár zásadním momentem. "Hlavní doporučení pro mladé rodiče je to, aby nikdy nešetřili na dětech. Žádný lék na to není, jen mít další děti," řekl psycholog pro ŽivotvČesku.cz.

Jihomoravský kraj zasáhlo ničivé tornádo o síle, jaká v novodobé historii dosud nebyla na našem území zaznamenána. Lidé, kterých se živelná zkáza dotkla, přišli o své domovy, auta a někteří z nich i o své blízké. "Lidé teď prožívají poruchy přizpůsobení, musí oplakat majetek. Rodiny, kterým zemřeli blízcí, jsou na tom samozřejmě hůř. Je lepší, že v tom je více lidí a není to individuální rána - plyne z toho vzájemná podpora," řekl pro ŽivotvČesku.cz renomovaný psycholog Jeroným Klimeš (54).

Mezilidské vztahy bývají komplikované a přináší také řadu úskalí. Láska mezi partnery může být často nejen po letech vztahu narušena nevěrou, která je mnohdy jistým únikem ze stereotypu. Patří pak bohužel k nejčastějším důvodům krachu vztahu. Uznávaný psycholog Jeroným Klimeš má na otázku poměru žen a mužů, kteří svému partnerovi »zahnou«, jasnou odpověď. "Vezměte si deset lidí v jedné kanceláři rozdělených na sedm mužů a tři ženy, které budou nevěrné se sedmi kolegy. Z toho vyplývá, že počet záletníků je větší,“ vyjádřil se pro ŽivotvČesku.cz.

Smrt budí strach, ale zároveň řadu nezodpovězených otázek. Lidé diskutují o tom, co nastane po samotném konci – zda existuje život po životě, nebo už přijde jen nicota. Odborníci si snaží přijít na okolnosti související s odchodem z »našeho« světa a výpovědi těch, kteří se ocitli na pomyslném druhém břehu a vrátili se zpět, vnášejí do celého tématu širší pohled na věc. Kromě posmrtného života se hodně řeší také to, zda se dá smrt nějakým způsobem vycítit nebo předvídat. Ve spojitosti s tím existuje nespočet případů lidí, u kterých sny byly předpovědí, která varovala před smrtí. "Není to až tak jednoduché. Sny jsou velice stará struktura," uvedl psycholog Jeroným Klimeš pro ŽivotvČesku.cz.

Vánoce skončily, venku je zima, brzy se stmívá a do jara daleko. Pokud se vám od rána nic nechce, tak si zkuste uvědomit, že jste se probudili do nejdepresivnějšího dne roku. "Lidé druhou polovinu ledna charakterizují jako depresivní období," uvedl pro ŽivotvČesku.cz psychiatr Jan Cimický (72).

Smrt patří mezi témata, o kterých se těžko mluví. Ale v současné době koronavirové epidemie, která na podzim zasáhla Česko v druhé vlně, se stala bohužel smutnou a mnohem častější součástí každodenního života. Jak by se měl člověk zachovat, když čelí smrti blízké osoby a jak zvládnout její odchod, popsala pro ŽivotvČesku.cz přední psycholožka.

Koronavirová krize, která celosvětově udeřila mocnou silou a podepisuje se na lidských životech, může výrazně působit na psychické zdraví člověka a ovlivňovat ho. Vedoucí oddělení klinické psychologie pražské nemocnice na Homolce Lenka Krámská popsala pro ŽivotvČesku.cz, v čem vidí největší problém vlivu současné krizové situace v Česku na psychiku a jak si udržet zdravou mysl v tak nepříznivé době, která nás potkala.

Řada dospělých přemýšlí, jak současný vývoj v souvislosti s epidemií může mít dopad na křehkou psychiku nejmenších. Dětský psycholog a pedagog Filozofické fakulty UK Václav Mertin odhalil pro ŽivotvČesku.cz, jak děti vládní opatření vnímají. Jak nakládají se slovy, které se čím dál častěji objevují v médiích a jen těžko je dokáží uchopit. Ale prozradil i to, zda se s dětmi o současné situaci bavit otevřeně.