Reklama:

AKTUALITY

Z počtu pozitivních případů v souvislosti s testováním to vypadá, že epidemie je na ústupu. Počty se sice stabilizovaly, díky tvrdým opatřením, ale na druhou stranu je prováděno méně testů. Podle současných odhadů chce vláda pozvolna rozvolňovat. Ovšem epidemii může do sedla opět vrátit jedna chyba. Podle evolučního biologa Jaroslava Flegra (62) se dá rozvolňovat mnohem elegantněji a jednodušeji a s větší jistotou. Pro ŽivotvČesku.cz odhalil, kdy by se tak mělo stát a jak lze odhalit největší šiřitele nákazy.

Smutná zpráva zasáhla jihlavskou nemocnici a celou veřejnost. Po náročném boji s onemocněním covid-19 zemřela teprve devětatřicetiletá zdravotní sestra Kateřina Š. (†39), která za sebou zanechala malou holčičku Anetku.

V obchodech platí od středy omezení počtu lidí. Jeden člověk pro sebe bude muset mít prostor 15 metrů čtverečních, schválila nové opatření vláda. Nařízení je součástí nového protipandemického systému nazvaný »PES«. Podle bezpečnostního experta Andora Šándora jde o opatření, které nepřinese moc pozitivních věcí do společnosti. "To je snad naschvál," nechce věřit uznávaný odborník, že někdo takové opatření schválil.

Aktuálně platí řada opatření, ve kterých se mnozí lidé ztrácejí a je omezen jejich život. Podle epidemiologa Romana Prymuly (56) by mohl do současných restrikcí přinést svěží vítr takzvaný osobní lockdown, díky němuž by se dalo rozvolňovat a přinesl by alespoň částečnou úlevu ekonomice. Pro ŽivotvČesku.cz bývalý ministr zdravotnictví nastínil, co osobní lockdown přesně znamená a jaké má parametry.

Česko slaví Den boje za svobodu a demokracii a připomíná si odpor proti nacistické okupaci v roce 1939, ale také nepokoje z roku 1989, které vedly k pádu komunistického režimu. Letošní svátek je poznamenám koronavirem. Vydobytou svobodu slaví lidé různě. Někteří v ulicích, jiní třeba na zahradě. K těm druhým patří i bývalý premiér Jiří Paroubek (68), který pro ŽivotvČesku.cz prozradil, že sází hyacinty.

Česko aktuálně prochází druhou vlnou epidemie, která má za následek poměrně vysoký nárůst klinických případů. To je i důvod, proč vláda sáhla po mimořádném opatření, jakým je vyhlášení nouzového stavu, který končí 20. listopadu. Už teď se ale mluví o třetí vlně. Podle epidemiologa Rastislava Maďara existují dva termíny, kdy se tak může stát.

Ministerstvo zdravotnictví s účinností od středy 18. listopadu mírně upravilo své opatření o nošení roušek kvůli epidemii covidu-19, a to zejména pro učitele. Nová úprava nahrazuje opatření, které kvůli nedostatečnému odůvodnění minulý týden k 21. listopadu zrušil soud. Školáci prvních a druhých tříd základních škol se vrací do lavic právě k 18. listopadu, což někteří odborníci hodnotí jako značně rychlé.

S nouzovým stavem potažmo opatřeními v souvislosti s epidemií roste zájem o opuštěná zvířata. Už při letošní první vlně pandemie stoupl zájem o psy, lidé více pracující a studující z domova mají čas se jim intenzivně věnovat. Pro mnoho z nich čtyřnozí přátelé také znamenají antistresový prvek. A zájem o ně neupadá ani během druhé vlny epidemie. "Lidé chtějí hlavně venčit," řekla pro ŽivotvČesku.cz ošetřovatelka z největšího útulku v Praze Troji.

Vláda rozhodla, že od středy omezí počet lidí v obchodech. Důsledek opatření tedy znamená, že jeden nakupující pro sebe bude muset mít prostor 15 metrů čtverečních. „Nepočítají se do toho zaměstnanci prodejny,“ upřesnil po jednání vlády ministr zdravotnictví Jan Blatný. Vláda také požádá o prodloužení nouzového stavu do 20. prosince. Zatím je schválen do 20. listopadu. Jenže není jasné, zda návrh bude mít podporu u opozice. Podle šéfa Pirátů je to opět ve fázi, že existuje řada otazníků.

Od středy budou pro obchody platit nová pravidla. Jeden nakupující bude mít pro sebe vyhrazen prostor 15 metrů čtverečních. Obchody budou mít otevřeno do 21. hodin. Kritici tohoto nařízení tvrdí, že před obchody se budou tvořit fronty, kde se znovu může začít šířit koronavirus. V obchodech pak podle odpůrců tohoto nařízení bude docházet k chaotickým situacím. Jednání vlády a komunikaci směrem k občanům Česka kritizuje také bezpečnostní expert Andor Šándor (63) v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz.

Řada lidí, kteří prodělali onemocnění covid-19, má i několik měsíců po vyléčení poškozené plíce. Nový typ koronaviru dokáže lidově řečeno v těle člověka natropit pořádnou paseku. Profesor Roman Prymula (56) odhalil, proč SARS-CoV-2 útočí nejvíce na plíce. "Koronavirus významně infikuje nosní dutinu, kde se množí v buňkách," upřesnil epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví pro ŽivotvČesku.cz.

Středočeský kraj má novou hejtmanku. Po čtyřletém období ve funkci, kterou zastávala Jaroslava Pokorná Jermanová (50), jejíž jméno je spojeno s řadou skandálních afér, ji nahradila Petra Pecková (45) z hnutí Starostové a nezávislí (STAN).

Úterý 17. listopadu připadá na významný státní svátek, kdy si Češi připomenou Den boje za svobodu a demokracii. Zároveň bude také volný den, který lidé tentokrát mohou využít k nakupování mimo jiné i na blížící se vánoční svátky. Pro ŽivotvČesku.cz uvedla mluvčí jednoho z největších obchodních řetězců u nás, jak jsou připraveni na zvýšený zájem lidí a také jaká bezpečnostní a hygienická pravidla jsou u nich zavedena s ohledem na ochranu zdraví zákazníků.

Závěrečné ročníky základních, středních a vyšších odborných škol se vrátí k prezenční výuce ve čtvrtém z pěti stupňů rizika nákazy covidem-19 podle protiepidemického systému PES. Spolu s jejich návratem se ve středních a vyšších odborných školách obnoví praktická výuka pro skupiny do 20 lidí a na druhém stupni základních škol a nižším stupni víceletých gymnáziích se třídy budou po týdnech střídat ve výuce na dálku a z domova. Na dnešní tiskové konferenci to dnes novinářům řekl ministr školství Robert Plaga (za ANO).

Šíření epidemie v Česku podle odborníků zejména v posledním týdnu zpomaluje. Zabrala opatření. A i když to vypadá, že už jsme z nejhoršího venku, podle evolučního biologa Jaroslava Flegra (62) nás paradoxně nejhorší období čeká. "S chladnějším počasím se zvyšuje infekčnost viru," prozradil muž, který se zatím ve svých predikcích výrazněji nemýlil.

Šíření epidemie v Česku podle odborníků zejména v posledním týdnu zpomaluje, počty nových pozitivních testů jsou v mezitýdenním srovnání nižší. Ovšem to neznamená, že epidemie v Česku skončila. Aktuálně ubyl počet testovaných a 18. listopadu se vrátí prvňáci a druháci do tříd. Otázka tak nastává, jak budou vypadat letošní Vánoce. Pro ŽivotvČesku.cz se pokusil na tuto velmi těžkou otázku odpovědět bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (34).

Podle nové lékařské studie může mít těžký a dlouhý boj s koronavirem vliv na stárnutí mozku. Podle lékařů z Královské univerzity v Londýně covid-19 může mít dokonce vliv na pokles IQ.

Proočkovanost populace proti novému typu koronaviru by kvůli účinnosti měla dosáhnout 65 až 70 procent. Česká republika má zájem o čtyři miliony dávek vakcíny proti onemocnění covid-19 od americké firmy Pfizer, což by vystačilo pro dva miliony lidí. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). První vakcíny by podle něj mohly do ČR dorazit v lednu či únoru, při optimistickém scénáři i před koncem letošního roku.

Žáci prvních a druhých tříd základních škol se vrátí do lavic ve středu 18. listopadu. A podle nového systému budou do školních budov docházet i v případě, že epidemie nabere opět na obrátkách. Na jednu stranu někteří rodiče rozvolnění vítají, na druhou stranu panují obavy z toho, že se infekce začne opět šířit. Pro ŽivotvČesku.cz prozradil exministr zdravotnictví Adam Vojtěch (34), že rizika jsou, ale vzdělání nejmenších je značně důležité.

Česko aktuálně prochází druhou vlnu epidemie, která má za následek poměrně vysoký nárůst klinických případů. To je i důvod, proč vláda sáhla po mimořádném opatření, jakým je vyhlášení nouzového stavu. Epidemie má také zásadní dopady na ekonomiku. Jenže ještě nic není u konce. Podle všeho totiž dojde i ke třetí vlně, ke které se pro ŽivotvČesku.cz vyjádřil uznávaný epidemiolog Roman Prymula (56).

Onemocnění covid-19, které způsobuje vir SARS-CoV-2, má podle vědců další neblahý následek, o němž se doposud moc nemluvilo. Lidé, kteří nemoc prodělali, mohou mít zvýšené riziko psychických poruch, jako je deprese, odhalila nová studie. Až pětině z nich byla do tří měsíců lékařem diagnostikována nějaká duševní nemoc.

Reklama:
Reklama: