Houby

Mírná zima dala houbařům naději, že už za dva týdny by se mohly objevit oblíbené jarní houby, jako jsou například ceněné kačenky české. Jenže mykolog Vladimír Antonín svým odhadem zkazí natěšeným houbařům náladu. "Chybí sníh, tím pádem chybí voda, mám obavu, že jaro bude pro houbaře slabé," odhadl pro ŽivotvČesku.cz zkušený mykolog.

Nic netrvá věčně a týká se to i sezóny hřibovitých hub. Ještě lze sporadicky objevit hřiby hnědé, klouzky i hřiby smrkové, ale jsou to už poslední výjimečné nálezy. O slovo se hlásí ale jedna z nejcennějších a nejchutnějších hub vůbec. "Hlíva je houba, která podporuje imunitu," potvrdil pro ŽivotvČesku.cz uznávaný mykolog Vladimír Antonín.

Klasická houbařská sezóna je na konci, před houbaři je jeden z posledních víkendů, kdy mají šanci najít hřibovité houby. Vše bude záležet na tom, kdy do Česka dorazí trvalý mráz. "Hřibovité houby porostou do zámrazu, datum neznám, ale do zámrazu pořád porostou," řekl pro ŽivotvČesku.cz člen České mykologické společnosti Jan Wipler.

Léto dávno skončilo, ale rozhodně nekončí houbařská sezóna. Až do prvních mrazů porostou hřiby smrkové a hřiby hnědé. V lesích se dají najít také ryzce či křemenáče. Masivně roste také čirůvka fialová, tedy houba, která patří k podzimním delikatesám, ale může nadělat hodně zdravotních problémů. "Je nutné ji pořádně tepelně upravit, jinak je jedovatá a může způsobit rozklad červených krvinek," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz Jan Wipler z České mykologické společnosti.

Podzimní houbařská sezóna zdaleka nekončí. Kromě hřibů smrkových, hřibů hnědých a ryzců se v českých lesích v hojné míře objevují václavky. Ty je nutné důkladně povařit, protože za syrova jsou mírně jedovaté a mohou způsobit žaludeční problémy. "Myslím si, že václavky jsou jeden z nejlepších druhů na zavařování do kyselého nálevu," ocenil dřevokaznou houbu pro ŽivotvČesku.cz zkušený houbař Dominik Mašek.

Houbařská sezóna zdaleka nekončí, k pořádnému úspěchu jsou ale zapotřebí již zkušenosti či to chce dobrou radu od »profíků«. Jsou lesy, kde houbaři naplní košíky po okraj během hodinky, pak ale také místa, kde to vypadá, že houby nikdy nerostly. Jak se orientovat v lese na konci září poradil zkušený houbař Dominik Mašek. "Když začne být už opravdu zima a noční teploty začnou padat někam na 5 stupňů Celsia a méně, tak doporučuji to zkusit v těsné blízkosti vodní plochy," řekl pro ŽivotvČesku.cz houbař, jehož revírem jsou hlavně Brdy.

Září je časem, kdy vrcholí houbařská sezóna. V lesích se dají najít lišky, bedly, ryzce a hlavně celá řada hřibovitých hub. Právě se hřiby ale může být problém. "Často vidím, jak lidé sbírají i plesnivé houby a pak to různě vykrajují, to úplně špatně," řekla pro ŽivotvČesku.cz mykoložka Tereza Tejklová a vysvětlila, co pak lidskému organismu hrozí.

Měsíc září je časem, kdy naplno startuje podzimní část houbařské sezóny. Podle mykoložky Terezy Tejklové houbaře v lesích čekají hřiby smrkové a hnědé, oblíbené bedly i různé druhy klouzků. Mnoho houbařů se rozhodne, že část úlovku zamrazí. Podle mykoložky je pak důležité k houbám z mrazáku přistupovat podle jednoduchého pravidla - co mrazák opustí, už do něj znovu nepatří. "Mnoho lidí vede diskuze, zda houby před zmrazením lehce povařit, nebo je mrazit jen pokrájené. Já si myslím, že oba způsoby jsou možné," vysvětlila mykoložka pro ŽivotvČesku.cz.

Počasí přeje houbařům a díky občasnému dešti a stále poměrně teplým nocím nachází nejen hřibovité houby. V lese se někdy podaří najít opravdu bizarní kousky, jako jsou třeba houby, které rostou hlavou dolů nebo srostlice hřibů, kdy jeden kousek může mít třeba deset malých hlav. Je to díky tomu, jakým způsobem rostou plodnice z podhoubí. "Mohu dát příklad s ovocným stromem, máte jeden strom, ale na jedné větvi se také objeví obrovské množství jablek najednou," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz zkušený houbař Dominik Mašek a přidal fotky svých unikátních kousků. "Srostlice často vytváří hřib medotrpký či hřib přívěskatý, u hřibů hnědých a smrkových je to mnohem vzácnější," uvedla pro ŽivotvČesku.cz mykoložka Tereza Tejklová.

Zkušení houbaři ví, že i jedlé a chutné houby mohou vyvolat těžké reakce organismu. Problematické je špatné uchovávání hub a sbírání plodnic, přes které přešly mrazy. "Při zapaření dochází v houbě k rozkladu bílkovin, houby se potom chovají podobně jako zkažené maso," vysvětlila pro ŽivotvČesku.cz mykoložka Tereza Tejklová.

Podle meteoroložky Dagmar Honsové se závěr srpna pohybuje teplotně pod dlouhodobým průměrem. "A to až o pět stupňů Celsia," upřesnila pro ŽivotvČesku.cz odbornice přes počasí. Řada houbařů se tak logicky začíná dotazovat, co to znamená pro jejich zálibu a do kdy letos budou moct sbírat plné košíky. "Záleží na regionu, ale obecně jsou houby do prvních mrazů," zdůraznil pro ŽivotvČesku.cz Vladimír Antonín z České mykologické společnosti.

Houby potřebují vlhko a teplo. Ale vše musí být v rovnováze a nesmí být moc dešťů ani vysoké tropické teploty - to podhoubí rádo nemá a houby odpočívají. Mykoložka Tereza Tejklová pro ŽivotvČesku.cz zhodnotila současné počasí a řekla, co to bude znamenat pro české lesy. "Když bude pršet, tak za dva až tři týdny se naplno rozjede podzimní sezóna," řekla pro ŽivotvČesku.cz expertka na houby.

Mezi houbaři se odjakživa říká, že do lesa se chodí hlavně ráno. Kdo chce mít plný košík, měl by si proto přivstat. Zkušeného houbaře Dominika Maška se redakce ŽivotvČesku.cz zeptala, zda má smysl na houby chodit i třeba večer. "Zásadní je být v lese první. Když máte jistotu, že v lese před vámi nikdo nebyl, tak na houby můžete vyrazit klidně v šest hodin večer," usmál se zkušený houbař a popsal důvody, proč je sběr ráno přeci jen z hlediska pravé »houbařiny« nejlepší.

Trápí nejen houbaře, ale i návštěvníky lesa a jeho okolí. Řada lidí má s klošem jelením velmi nepříjemné zkušenosti především kvůli jeho otravným náletům a škrábajícím drápkům. Tento dvoukřídlý hmyz dokáže znepříjemnit život, ale podle parazitologa z Přírodovědecké fakulty UK Jana Votýpky (48) není člověku nebezpečný, i když kousnout může. "Při pohybech po kůži, ve vlasech a vousech vyvolává nepříjemný pocit svědění, navíc má celkem velké drápky na nohách, čímž při pohybu pocitově škrábe. K bodnutí sice může dojít, ale jen výjimečně," řekl pro ŽivotvČesku.cz.

Jedna z nejčastějších houbařských pověr tvrdí, že když se člověk v lese podívá na hřib, tak zarazí jeho růst. Tudíž není možné si hřiby »pěstovat« a dojít je sklidit třeba za dva dny. K pověře se vyjádřil mykolog. "Problém je, že někteří lidé se »dívají« rukama. Pokud se jen díváte, houba roste dál," řekl pro ŽivotvČesku.cz Jan Wipler.

Houby potřebují ideální kombinaci tepla a vlhka. Současné horké počasí růst hub trochu utlumilo, ale kde je hodně napršeno, tam houbaři stále mohou narazit na bohaté úlovky. Každý rok se také objevuje otázka, jak rychle vlastně roste pravý hřib. Redakce ŽivotvČesku.cz se zeptala mykoložky Terezy Tejklové a respektovaného houbaře Dominika Maška, který přispívá snímky pořádných kousků na houbařských fórech. "Když se bavíme o ideálních podmínkách, tak hřib určitě vyroste za 24 hodin do velikosti dětské pěstičky," řekl pro ŽivotvČesku.cz zkušený houbař.

Mnoho profesionálních fotbalistů sbírá hodinky, modelky nebo rychlá auta. Někteří hráči ale mají trochu neobvyklé koníčky. Útočník Mladé Boleslavi Dominik Mašek (26) je nejšťastnější v lese, kde sbírá a fotí houby. Koníček, ke kterému ho přivedli táta s dědou, dnes přerůstá v profesionálně dělaný instagramový účet, který sledují tisíce lidí. "Letos jsem našel poprvé hřiba rudonachového, je to sice jedovatá houba, ale hodně jsem po něm toužil a konečně se to povedlo," řekl fotbalista pro ŽivotvČesku.cz.

Letošní houbařská sezóna je opravdu výjimečná a díky vhodnému počasí, kdy teplé noci provází časté dešťové srážky, roste obrovské množství různých druhů hub. Hřibovité houby lidé dokonce nachází ve městech a všímavá čtenářka do redakce zaslala fotku, kdy krásné houby vyrostly přímo z hrobu. Mykolog Vladimír Antonín pro ŽivotvČesku.cz zhodnotil, zda takový úlovek je možné vzít do kuchyně. "Z hlediska konzumace je to zcela bezproblémové. V hřbitovní půdě nejsou žádné látky z lidských ostatků, které by do sebe houby nasály," řekl pro ŽivotvČesku.cz expert.

Každý rok se v českých lesích rozjede houbařská sezóna a s ní velký spor, jak správně sbírat hřiby a jiné druhy hub. Mají se plodnice hub vydloubávat, nebo je možné je odříznout u země? Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila mykoložku Terezu Tejklovou a komerčního sběrače hub Martina Mňuka. Oba experti se shodli. "Pokud chceme hubu správě určit, je lepší ji vydloubnout ze země celou," řekla mykoložka.

Léto je v plném proudu a vzhledem k počasí se daří houbařům, kteří vyrážejí do lesa za vidinou úspěšného úlovku. Právě pro ně je často obtěžujícím hmyzem kloš jelení, jehož aktivita směrem k polovině léta a začátku podzimu vzrůstá. Profesor parazitologie Václav Hypša z Biologického centra AV ČR popsal, zda může být tento druh pro člověka jakkoli nebezpečný. "Teď člověk narazí na kloše běžně v lese, kde na něj rozhodně bude nalétávat. Ale nesaje na něm, výjimečně se může stát, že bodne. To se však v podstatě nestává," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Kromě hřibů začala také sezóna oblíbených bedel. Jenže není bedla jako bedla. Bedlu vysokou, ze které jsou skvělé řízky, pozná většina houbařů. Tady nebezpečí nehrozí. Problémy žaludečního charakteru mohou nastat při konzumaci bedel z okruhu červenajících druhů. "Ke sběru určitě nepoužívat bedlu zahradní," řekl pro ŽivotvČesku.cz mykolog Jan Wipler a červenající druhy více specifikoval.