Reklama:

Vladimir Putin

Válka na východě Evropy překročila stý den od ruské invaze na sousední Ukrajinu. Kreml nadále nevylučuje setkání ruského prezidenta Vladimira Putina (69) s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským (44), ale jen za předpokladu, pokud by došlo k podpisu předem připraveného dokumentu. Rusko nyní kontroluje půlměsíc ukrajinského území, který se rozpíná od druhého největšího ukrajinského města Charkov na severu po západněji položený přístav Cherson na jihu, uvedl to server CNN. Utvořilo tím pozemní koridor mezi Donbasem a Krymským poloostrovem, který Rusko anektovalo v roce 2014. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil bývalý velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář (59) ohledně konce války.

Evropská unie by se měla co nejdříve odstřihnout od všech ruských energií prostřednictvím urychlení přechodu k obnovitelným zdrojům, energetických úspor a investic do infrastruktury. Shodli se na tom v úterý prezidenti a premiéři unijních zemí na závěr dvoudenního mimořádného jednání věnovaného dopadům ruské války na Ukrajině a související energetické krizi. Podle europoslance Marcela Kolaji (41) je ukončení závislosti na dodávkách energií cesta k tomu, že Evropa nebude Vladimirovi Putinovi (69) financovat jeho válku, ve které denně umírají lidé, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Ruská vojenská invaze na Ukrajinu vstoupila v pátek do svého stého dne. Od zahájení, ke kterému došlo 24. února, si vyžádala tisíce zmařených životů vojáků i civilních obyvatel. Řada ukrajinských měst je po explozích střel z těžké vojenské techniky k nepoznání, miliony lidí opustily svou rodnou zemi v obavách o svůj život. Hrůza, která v 21. století nemůže mít ospravedlnění. A také dva muži - lídři svých zemí - prezident Ruska Vladimir Putin (69) a prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj (44), kteří stojí proti sobě. Pro redakci ŽivotvČesku.cz se vyjádřila řada expertů i politiků ohledně rusko-ukrajinského konfliktu, který sice přetrvává na východě Evropy, ale stahuje do sebe celý svět.

»Speciální vojenská operace«, jak válku na Ukrajině označilo Rusko, vstoupila do stého dne. Invaze vojsk Vladimira Putina (69) do sousední země byla zahájena 24. února. »Papírově« mělo jít o rychlou akci v řádu dnů, spekulovalo se nejvýše o týdnech. Vše je jinak. Střety agresora s obráncem si vyžádaly tisíce životů vojáků i civilních obyvatel. Miliony lidí opustily své domovy v obavách o svůj život. Svět si navždy do své historie zapsal zvěrstvo spáchané na civilistech ve městě Buča. Mír je ale stále v nedohlednu. Pro ŽivotvČesku.cz zhodnotil dění na východě Evropy generál v záloze a politický komentátor Andor Šándor (64). V úvodu vyjmenoval v krátkých pěti bodech, co ho nejvíce na rusko-ukrajinském konfliktu překvapilo.

Kreml opětovně nevylučuje, že setkání prezidenta Vladimira Putina (69) s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským (44) se může stát realitou, ovšem je podmíněno podpisem předem připraveného dokumentu. Řekl to ve středu novinářům mluvčí Dmitrij Peskov (54). Podle něj ale byly práce na takovém dokumentu zastaveny už dávno. "Myslím si, že Putin to říkal vždy prostřednictvím Lavrova či sám, že se s ním potká, bude-li co podepsat," okomentoval vyjádření Kremlu pro ŽivotvČesku.cz generál v záloze Andor Šándor (64) na dotaz redakce.

V současnosti Ruská armáda postupuje v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny pomalu. Soustřeďuje přitom své síly na menším prostoru, čímž pro sebe vytváří riziko jinde. Ve svém pravidelném přehledu vývoje bojů na Ukrajině to v úterý uvedlo britské ministerstvo obrany. Přitom »speciální vojenská operace« Ruské federace začala 24. února a od té doby agresorovi nevyšla řada plánů. Zejména obsazení Kyjeva. Pro ŽivotvČesku.cz europoslanec Marcel Kolaja (41) popsal významný důvod, proč se armádě Vladimira Putina (69) v bojích na Ukrajině nedaří tak, jak by si patrně Rusové představovali.

Od začátku války se objevilo hned několik zpráv, které predikují konec nejmocnějšího muže Ruska. Teď dokonce britský deník Mirror citoval spekulaci zdroje tajné služby MI6, že konec ruského prezidenta ve smyslu úmrtí nastal před několika týdny či měsíci a Vladimir Putin (69) není mezi živými. Rusové mají jeho skon tajit. Je to podobná spekulace, jako že se šéf Kremlu léčí s rakovinou, trpí parkinsonem a podobně. "Neumím si představit, že by to Rusové dokázali udržet déle v tajnosti, než když zemřel Stalin," sdělil pro ŽivotvČesku.cz generál v záloze Andor Šándor (64) na dotaz redakce, zda jde o spekulaci, která je lidově řečeno zcela mimo mísu, nebo by mohlo jít částečně o realitu.

Před více než třemi měsíci zahájila Ruská federace »speciální vojenskou operaci«, kdy napadla Ukrajinu. Západní svět ale vnímá situaci jako válku a obránce podporuje především dodávkami zbraní. Do popředí se od té doby dostalo jméno ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského (44), který se ukázal být silným vůdcem svého lidu. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila europoslance Marcela Kolaju (41), jak jméno ukrajinského prezidenta vnímají v Bruselu.

Válka na Ukrajině probíhá již delší dobu bez výraznějších posunů. Rusové budují v okupované Záporožské oblasti třetí obrannou linii, z čehož lze usuzovat, že se tam hodlají usadit na delší dobu. Německý kancléř Olaf Scholz mezitím uvedl, že prezident Vladimir Putin na Ukrajině nevyhraje a o míru začne vyjednávat, až si uvědomí, že neprolomí ukrajinskou obranu. Podle bezpečnostního analytika Lukáše Visingra se Rusko ocitlo fakticky ve válce proti celému zbrojnímu a ekonomickému potenciálu Západu. "Především pak USA," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Od 24. února letošního roku probíhá na Ukrajině válka, kterou ruští mocnáři nazývají »speciální vojenskou operací«. Do země od jejího počátku proudí hmotná podpora ve formě zbraní z mnoha evropských zemí. Právě to by podle běloruského vůdce Alexandra Lukašenka (67) mohl být důvod, proč by z konfliktu mohla vzniknout třetí světová válka. "Země celého světa by se měly sjednotit, aby předešly světové válce," napsal v dopisu generálnímu tajemníkovi OSN Ántoniu Guterresovi (73). Pro ŽivotvČesku.cz promluvil generál Andor Šándor (64), jak by dopadl konflikt v rámci použití jaderných zbraní.

Pohledy odborníků na současné válečné dění na Ukrajině se shodují v tom, že ruská strana nevede úspěšné tažení, které mělo být podle spekulací hotovou věcí v řádu dnů, maximálně týdnů. »Speciální vojenská operace« narazila na silný odpor Ukrajinců. Rusko kvůli tomu stupňuje své raketové a letecké útoky, protože se mu nedaří na bojišti. Před víkendem to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44). Podle redakcí ŽivotvČesku.cz dotázaného bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity jsou záměry Vladimira Putina (69) v tuto chvíli poměrně jasné. Ruské ministerstvo obrany také upřesnilo, co znamenají písmena Z a V sloužící jako rozpoznávací znaky.

Rusko-ukrajinský konflikt si zanedlouho připíše třetí měsíc vojenských střetů, během nichž přišly o život desítky tisíc lidí. V současnosti už nejde o tak dynamický způsob boje, jako tomu bylo v prvních týdnech válečného konfliktu, kdy Rusko podniklo 24. února »speciální vojenskou operaci« na území sousední země. Ohledně bojů na východě Evropy panuje několik otazníků, na které logicky nikdo neumí přesně odpovědět. Zejména pak, kdy skončí válka a kdo je doposud vítěz. Redakci ŽivotvČesku.cz se pokusil nastínit svůj pohled na věc respektovaný bezpečnostní expert Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Invaze na Ukrajinu nejenže čím dál víc odhaluje problémy jak ve fungování ruské armády, potažmo celého systému propojení státu a vojenských složek, tak i stále větší nevyzpytatelnost Vladimira Putina (69). Ten se přitom podle vojenského analytika Lukáše Visingra za poslední roky hodně změnil, rozhodně ale ne k lepšímu. Jaké to může mít důvody, popsal odborník pro ŽivotvČesku.cz.

Plány na přijetí Finska a Švédska do NATO nejsou problém, prohlásil v pondělí ruský prezident Vladimir Putin (69), uvedla agentura Reuters. Připojení severských zemí do Severoatlantické aliance by podle něj Moskva nevnímala samo o sobě jako hrozbu. Co by ale bylo tím, že by Ruská federace nepřešla už bez povšimnutí, tak rozšiřování vojenské infrastruktury do severských zemí. Pro ŽivotvČesku.cz vstup obou zemí okomentoval šéf české ambasády v Helsinkách Adam Vojtěch (35). Kartami ohledně rozšíření vojenského uskupení zamíchalo Turecko, které odmítá přijetí obou zemí.

Přestože ruská propaganda hlásá, že západní sankce Rusko posílí, jejich dopad vnímají obyčejní lidé i ruské elity. Nejnověji přidala další restrikce Velká Británie a zamířila přímo na nejbližší osoby Vladimira Putina (69) včetně bývalé manželky Ljudmily Očeretnové (64) i současné neoficiální partnerky Aliny Kabajevové (39). Právě její jméno přitom v roce 2018 padalo nejčastěji ve spojitosti s prohlášením ruské hlavy státu o svatbě. Jaké dopady by na jeho blízké měl naopak konec Vladimira Putina, popsal pro ŽivotvČesku.cz sociolog Vojtěch Bednář. Redakci pak přesnou roli první dámy přiblížil politolog Josef Mlejnek.

Rusko-ukrajinský konflikt ve třetím měsíci od vypuknutí bojů, kdy armáda Vladimira Putina (69) vnikla 24. února na území sousední země, není zdaleka tak dynamický jako v prvních týdnech, a to zejména ze strany Ruska. V některých lokalitách tak Ukrajinci přecházejí do protiofenzívy. V pondělí ráno list Ukrajinska pravda uvedl, že jedna z jednotek domobrany v Charkovské oblasti vytlačila ruské síly ze svého území a dosáhla státní hranice s Ruskem. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz bývalému poslanci za Piráty Mikuláši Ferjenčíkovi (35), jaký je jeho pohled ohledně dosažení míru na východě Evropy.

Měla to být rychlá akce, pár dní manévrů a pak vítání ruské armády v ulicích ukrajinských měst. S touto představou pracovala ruská nejvyšší místa, když rozhodovala o »speciální vojenské operaci« na Ukrajině. Realita ale ukázala, že nic nebylo vzdálenějšího pravdě. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra byla urputnost ukrajinských vojáků při obraně svého území velkým překvapením, v současnosti je podle něj plán Západu zostudit ruské vojenské síly tak, že režim Vladimira Putina (69) neúspěch na bojišti neunese. "To je podle mě v tuto chvíli cíl Západu," uvedl svůj odhad pro ŽivotvČesku.cz.

Nervozita Ruské federace ohledně finského kroku směrem do Severoatlantické aliance je zřejmá. V sobotu ruský prezident Vladimir Putin (69) vedl telefonický hovor se svým finským protějškem Saulim Niinistömem (73). Předmětem byla zejména finská cesta ohledně členství v NATO. Šéf Kremlu podle agentury AFP uvedl, že ztráta neutrálního statusu by byla chybou a měla by dopad na vzájemné vztahy obou zemí. Pro redakci ŽivotvČesku.cz se vyjádřil šéf české ambasády v Helsinkách Adam Vojtěch (35) ohledně dotazu, zda v současnosti dochází k vojenskému posílení hranice, kterou Finsko sdílí s Ruskem.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálmajor Kyrylo Budanov v televizním rozhovoru pro britskou stanici Sky News prohlásil, že válečný konflikt s vysokou pravděpodobností skončí do konce roku. Zásadní zlom v bojích očekává v srpnu. Neúspěch ve válečném konfliktu podle něj zároveň povede k odstranění ruského prezidenta Vladimira Putina (69), který je v jeho očích ve »velmi špatné tělesné i duševní kondici«. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz generálovi v záloze a politickému komentátorovi Andoru Šándorovi (64), zda by se dokázal se slovy Budanova ztotožnit. Odmítl to a vysvětlil důvod.

Válka na Ukrajině si brzy odškrtne třetí měsíc krvavých bojů, během kterých přišly desítky tisíc lidí o život. Když Ruská federace vnikla na území sousedního státu, mělo se jednat o rychlý konflikt v řádu dnů, maximálně několika týdnů. Ukrajinci se ale nezalekli a prakticky nedovolili Rusům ovládnout nějaké zásadní strategické území. Vojenský konflikt ale nadále pokračuje a dosavadní mírová jednání nepřinesla žádný hmatatelný výsledek. Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (43) pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že věří, že nakonec dohoda o složení zbraní na východě Evropy bude mít svou konkrétní podobu.

Od začátku války se objevilo hned několik zpráv, které predikují konec nejmocnějšího muže Ruska. A to ať jde o převrat, který připravuje zájmová skupina, otrava jídlem, atentát a další. Realita je taková, že válka na Ukrajině si brzy odškrtne svůj třetí měsíc bojů a Vladimir Putin (69) řídí svou armádu z Kremlu dál. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého diplomata Petra Koláře (59), který zastával v minulosti post náměstka ministra zahraničních věcí ČR či působil jako velvyslanec v USA či Rusku s dotazem, zda může dojít k takzvanému palácovému převratu.

Reklama:
Reklama: