AKTUALITY

Válka v 21. století, něco, co si nikdo nechtěl představit ani připustit, je už přes měsíc realitou. Životy Ukrajinců se změnily ze dne na den a mnohým z nich přibyl nechtěný »rituál«. Pro francouzský list Le Parisien ho popsala první dáma Olena Zelenská (44), která se snaží svůj lid podpořit, jak jen to je možné. Pro ŽivotvČesku.cz situaci, která je pro mnoho lidí ve válečné zóně nadějí, popsal psycholog a sociolog.

Energetická krize, příliv uprchlíků před válkou, inflace a další vlivy jsou tím, co čím dál více posílá ceny různých komodit směrem nahoru. Nemluvě o válce. Řada lidí dopady zmíněného začíná silně pociťovat. Podle ekonoma Lukáše Kovandy (41) to nejvíce odnesou lidé, kteří už teď jedou lidově řečeno »nadoraz«. Podle sociologa Petra Hampla se z řady lidí stanou bezdomovci, oba to uvedli pro ŽivotvČesku.cz ohledně toho, jaký rok čeká Čechy v rámci životní úrovně.

Letošní březen je extrémně (rekordně) bohatý na množství délky slunečního svitu, kdy doteď nasvítilo přes 200 hodin. "Slunečné počasí ale zároveň prohlubuje sucho," uvedla pro ŽivotvČesku.cz konzultantka počasí Dagmar Honsová s tím, že nadcházející týden přinese i tvorbu náledí.

Je to přesně rok, kdy ve věku 56 let zemřel při pádu vrtulníku na Aljašce nejbohatší Čech a majitel skupiny PPF Petr Kellner. Ačkoliv o jeho podnikatelských krocích a záměrech bylo slyšet často, jeho soukromí bylo spíš pečlivě střeženo. Úspěšný byznysmen se snažil žít jako obyčejný člověk a s médii hovořil jen velmi výjimečně. Kellner měl řadu podnikatelských aktivit, které převzali dědicové. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz exministrovi financí Miroslavu Kalouskovi (61), zda se smrt Petra Kellnera nějakým způsobem podepsala na české ekonomice.

Epidemie koronaviru v Česku dál zvolna slábne. V pátek testy potvrdily 7630 nových případů covidu-19, to je o 1083 méně než ve stejný den minulého týdne. Počet hospitalizovaných klesl před víkendem pod 2000. Podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví bylo v nemocnicích poslední pracovní den tohoto týdne 1958 pacientů s covidem, nejméně za poslední dva měsíce. Podle epidemiologa Romana Prymuly (57) nejde vyloučit, že nedojde ke vzniku nějaké varianty viru, která bude komplikací, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Kdo vyhraje válku? Je jedna z nejčastějších otázek, která se začala rodit v myslích lidí po celém světě po 24. únoru, kdy ruské vojenské síly vnikly na Ukrajinu. Názory se liší. Podle redakcí ŽivotvČesku.cz osloveného bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity je lepší si v tuto chvíli položit dotaz, kdo neprohraje válku. "V tuto chvíli to vypadá, že neprohrají Ukrajinci," uvedl.

Nový rozměr má zmizení ruského ministra obrany Sergeje Šojgua (66). Z ukrajinské strany totiž přišla informace, že prodělal infarkt. Bezpečnostní expert Lukáš Visingr pro ŽivotvČesku.cz navíc upozornil, že Sergej Šojgu je jedním ze tří lidí, kteří musejí schválit případný útok jadernou zbraní. Dalšími dvěma jsou prezident a náčelník generálního štábu.

Statisíce lidí každý den prchají z válkou zmítané Ukrajiny a končí v okolních zemích, jako je Slovensko nebo Polsko. Část se dostává i do České republiky. Podle úterního vyjádření premiéra Petra Fialy (57) přišlo od zahájení ruské vojenské invaze do ČR zatím kolem 300 tisíc běženců. Právě nečekaný příval ukrajinských uprchlíků dopadá i na lékaře. Redakci ŽivotvČesku.cz vysvětlil prezident ČSK Roman Šmucler (52), jak moc velký zásah to bude a zda Češi přijdou o svůj běžný standard.

Příští týden přinese výrazné ochlazení. "Na konci týdne očekáváme od vyšších poloh i srážky sněhové. A také se rozfouká, pocitová teplota bude snižována. Konečně ale očekáváme na přelomu března a dubna na většině území srážek. V pondělí ještě budou nejvyšší odpolední teploty před studenou frontou kulminovat až na 21 °C a padat budou opět teplotní rekordy," uvedla pro ŽivotvČesku.cz meteoroložka Dagmar Honsová.

První fáze invaze na Ukrajinu je téměř u konce, ohlásilo ruské ministerstvo obrany. V současnosti se chce zaměřit na »úplné osvobození« východoukrajinského Donbasu. Válečné ambice Moskvy narušil prudký odpor ukrajinských vojáků v prvním měsíci války, kterou svým příkazem rozpoutal Vladimir Putin (69). Jak je vnímán v Bruselu, pro ŽivotvČesku.cz řekl europoslanec Marcel Kolaja (41).

Srážky jsou konečně na dohled. "Letošní březnové počasí je chudé na srážky, ty přinese až úplný závěr měsíce. Prohlubuje se tak půdní sucho, střední půdní sucho hlásí Znojemsko, mírné sucho zbytek Jihomoravského kraje a Praha, západní Čechy a místy Ústecko," uvedla pro ŽivotvČesku.cz konzultantka počasí Dagmar Honsová s tím, že duben by měl přinést pravé aprílové počasí, což se týká víkendu v dalším týdnu.

Přestože je hlavní město Ukrajiny prakticky denně ostřelováno ruskou armádou, první dáma Olena Zelenská (44) v něm nadále zůstává. Podle listu Le Parisien je po svém muži druhým hlavním cílem ruských vojáků, ani to jí ale nebrání komunikovat s lidem své země i se světem, byť s maximální mírou opatrnosti. Jakou zátěž takové vypětí pro člověka představuje, popsal pro ŽivotvČesku.cz psycholog Pavel Pařízek.

Energetická krize, příliv uprchlíků před válkou, inflace a další jsou parametry, které hýbou s cenami v České republice směrem nahoru. Řada lidí jejich dopady začíná silně pociťovat. Podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (58) to současná vláda nezvládne ukočírovat, a to zejména z důvodu, že problém nechce řešit. "Na rozdíl od vlády přicházíme i s řešením, ale vláda tento problém řešit nechce," uvedla pro ŽivotvČesku.cz.

S válkou na Ukrajině téma koronaviru ustoupilo do pozadí zájmu, virus ale nikam nezmizel. A jestliže v Česku mají počty nakažených sestupnou tendenci, sousední Rakousko znovu zavádí nošení roušek. V Německu pak mají téměř 300 tisíc nových případů denně a nejvyšší incidenci za celou dobu pandemie. Situaci v ČR popsal pro ŽivotvČesku.cz epidemiolog Roman Prymula.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhl měsíc a v Moskvě roste s každým dnem výrazná nespokojenost. Důvodem je, že vojenské výsledky na bojišti jsou žalostné. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila europoslance Marcela Kolaju (41), zda v Bruselu panuje obava z možného přelití válečného konfliktu do dalších evropských zemí. "Výroky a provokace Vladimira Putina nesmíme podceňovat. Nicméně se rozhodně nesmíme nechat zastrašit," uvedl.

Spekulace o svržení Vladimira Putina (69) se objevují od té doby, kdy začalo být zřejmé, že operace na Ukrajině zdaleka neprobíhá podle plánu a prezident začal mluvit o jaderných zbraních. Zvenčí byť jen odhadovat, co se za zdmi Kremlu děje, je ale přinejmenším složité. Úhly pohledu se samozřejmě různí, přesto zvláště v posledních dnech přibývá indicií, které problémy na nejvyšších ruských místech potvrzují. "Změnu podle mě mohou provést buď armáda, nebo zpravodajské služby,“ řekl pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.

Základní rovnice zdražování je prostá. Čím déle potrvá válka na Ukrajině, tím déle porostou ceny. Další proměnné jako počasí a úroda pak mohou růst cen ještě zvýšit. „Minimálně desetiprocentní zdražení se na českém trhu dotkne prakticky všeho,“ řekl pro ŽivotvČesku.cz ekonom Štěpán Křeček.

Lídři zemí Severoatlantické aliance dnes na mimořádném summitu v Bruselu odsoudili ruskou agresi vůči Ukrajině a shodli se na dalším posílení východního křídla bloku včetně rozmístění bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a v Bulharsku. Polský neformální návrh vyslat na Ukrajinu mírovou misi je nápadem, který je přinejmenším podle bývalého šéfa vojenské rozvědky Andora Šándora (64) podivný, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz s tím, že pokud by se něco takového realizovalo pod hlavičkou NATO, znamenalo by to začátek třetí světové války.

Zastropování cen pohonných hmot, nebo jejich nižší zdanění v souvislosti s válkou na Ukrajině, kvůli které extrémně rostou - to jsou dvě možnosti, jimiž by stát ulevil firmám a lidem. Expremiér Andrej Babiš (67) právě kvůli tomu tepe do vlády. Tou či onou cestou se už vydaly některé evropské země. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila zkušeného ekonoma Petra Studničku, který vysvětlil, proč to v současné době není ideální cesta a vláda doposud k jednomu z řešení nepřistoupila.

Bohatství Vladimira Putina (69) je téma, které svého času vypustil do povědomí ruské veřejnosti opoziční aktivista Alexej Navalnyj (45). Ve svém protikorupčním boji tím poukazoval mimo jiné na rozpor mezi oficiálními příjmy prezidenta Ruska a jeho majetkem, potažmo nemovitostmi. Mezi ně má patřit i palác na okraji Moskvy. Jaká je motivace extrémně bohatých lidí nechávat si budovat obrovská honosná sídla, popsal pro ŽivotvČesku.cz realitní makléř Jiří Hanousek.

Válka na Ukrajině dál prohloubila propast mezi Prahou a Moskvou. A dá se očekávat, že se jen tak nezlepší. Česko-ruské vztahy jsou na bodu mrazu od loňského jara, kdy české úřady oznámily, že ruská vojenská rozvědka GRÚ stála za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích. A skutečnost, že Česká republika podporuje Ukrajinu ve válce s agresorem, Vladimir Putin (69) zcela jistě nepřehlíží. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého diplomata Petra Koláře, který působil jako velvyslanec ve Švédsku, Irsku, USA a Rusku, s dotazem, co ČR v rámci vztahů s Ruskem může očekávat.